Před vstupem do společenské místnosti jsem ještě rychle pohlédla na hodinky. Bylo něco málo po deváté, takže mohlo být ve společence ještě docela dost lidí.
Když jsem vešla, má teorie se potvrdila. Pohledem jsem projížděla všechny přítomné a hledala blonďatou hlavu. Jakmile jsem ji spatřila, rozešla jsem se za ní.
Už už jsem na ni chtěla promluvit, když jsem zjistila, že má kamarádka usnula. Nechtěla jsem jí budit, ale z vlastních zkušeností vím, že noc strávená v křesle pro mě byla ta nejhorší noc v mém životě. Proto jsem jí opatrně položila ruku na rameno a zatřásla s ní.
,,Lucy, vstávej, jestli tady strávíš noc, budou tvoje záda zítra hodně naříkat a já nebudu ta, která tě bude u Kratiknota omlouvat za noc strávenou na tomto ďáblovu výtvoru"
Když má kamarádka nereagovala a její hrudník se dál zdvihal pravidelným oddechováním, zkusila jsem to znovu.
,,No tak, vážně, víš přece, že já jsem si musela minulý rok dojít na ošetřovnu a ty nesnášíš ošetřovnu," promlouvala jsem jí do duše, ale když ten spáč stále neprojevoval známky probuzení, už mi došla trpělivost.
,,Sakra, vstávej!" řekla jsem silným hlasem pořádně s ní zatřásla. To už konečně zabralo a Lucy mi ukázala svoje modré oči.
,,Promiň Em, asi jsem tady usla..." omluvila se mi a zmateně se rozhlédla po společenské místnosti, již právě opouštěla skupinka namyšlených holek že sedmého ročníku.
,,Všimla jsem si..." řekla jsem s potlačovaným smíchem. V tu chvíli jakoby si Lucy uvědomila, proč vlastně usnula tam, kde usnula a zvědavě se na mě podívala.
,,Tak co Brumbál?" zeptala se a já se s povzdechem sesunula na křeslo naproti ní.
,,Nic," řekla jsem jednoduše. Před očima jsem měla jen jedno slovo, které v Brumbálově projevu tolikrát zaznělo. Tajemství.
,,Jak jako nic?!" řekla Lucy rozčileně a propalovala mě pohledem.
,,No, rozhodně to byl zajímavý rozhovor, ale moc jsem to nepochopila," řekla jsem popravdě a Lucy už zjevně začala docházet trpělivost stejně, jako mě před chvilkou.
,,Prosím tě Em, přestaň na mě laskavě mluvit v hádankách a prostě mi řekni co ti řekl," dožadovala se otráveně Lucy odpovědi a já jsem se rozhodla dál jí nepokoušet. Začala jsem jí vyprávět náš rozhovor a rozhodla jsem se s ní podělit i o své myšlenky.
"... ale čemu opravdu nerozumím, je že ten rozhovor byl opravdu celkem o ničem. Ano, řekl mi toho hodně o tajemství a poprosil mě o to abych to nikomu neříkala, ale proč mi to prostě nevzkázal po Kratiknotovi? Brumbál je určitě hodně zaneprázdněný člověk, a kdyby si měl povídat s každým žákem co něco provede, mohl by rovnou své povolání ředitele vyměnit za místo školního psychologa. Nevím jestli mi rozumíš, ale když jsme minulý rok překročili školní řád a Kratiknot nám za to vynadával často, u Brumbála jsme nikdy nebyli... A když nad tím tak přemýšlím tak takhle moc nám Kratiknot nikdy nevynadal... Já... no prostě to nechápu," svěřila jsem se jí a čekala na nějakou její poznámku či reakci.
,,Možná že to spolu všechno souvisí-" začala a já jí věnovala všechnu svoji pozornost.
,,-vezmi si, ten pes hlídá něco cenného. Proto ti Kratiknot tolik vynadal a proto si s tebou chtěl Brumbál promluvit. To by snad dávalo smysl, ne?" zeptala se mě, ale já nebyla s její odpovědí spokojená tak, jak by nejspíš chtěla.
,,Hm, možná," broukla jsem, ale Lucy to zřejmě stačilo.
,,Asi bychom se měli přesunout do ložnice," řekla jsem a jakmile Lucy kývla, zvedla jsem se z křesla.
Společně jsme vyšli po schodech do naší ložnice. Na posteli ležela Cho a pohledem propalovala strop. Z koupelny byl slyšet proud vody, podle něhož jsem usoudila, že Mariett je v koupelně.
Lucy došla ke dveřím koupelny a křikla něco na Mariettu. Já však nevnímala o co přesně se jednalo, jelikož jsem v kapse nahmatala něco, na co jsem před tím úplně zapomněla. Noviny. Sundala jsem si plášť a Denního věštce jsem hodila na postel.
Plášť jsem si pověsila do skříně a z pod polštáře vytáhla pyžamo.
,,Jdu po tobě, Lucy, takže dělej," řekla jsem, jelikož Mariett právě vyšla z koupelny s drdolem na hlavě a ručníkem kolem pasu.
***
Všechny čtyři už jsme ležely v postelích. Holky řekly, že už půjdou spát, takže jsem si zatáhla závěsy, protože jsem si chtěla ještě číst.
Převalila jsem se na břicho a noviny rozložila na polštář. S hůlkou v ruce jsem zamumlala tiché lumos a pod proudem světla, které mi hůlka vytvořila začala číst článek v novinách. Měla jsem dost zvláštní pocit, že ať se z článku dozvím cokoliv, nebude se mi to líbit.
První strana byla celá o Harry Potterovi. Že zastavil Voldemorta, ale že se z něj stal sirotek. Ano, tento příběh je sice dojemný,ale já ho už znám, jelikož mě o něm holky informovaly.
Hned na druhé straně jsem však spatřila onu fotografii, která se mi tolik vryla do paměti. Bylo mi líto Harryho a zároveň mě děsilo, co se asi stalo s tou holčičkou.
S hlubokým nádechem jsem se tedy pustila do čtení.
Vážení čtenáři, ačkoliv se můžeme radovat z pádu vy víte koho, přinášíme vám bohužel i další, zároveň snad i poslední špatné zprávy. Malý Harry Potter měl nejen rodiče Lily a Jamese Potterovi, ale i o jeden rok starší sestru Rosie Potterovou. Každý by se domníval, že malou dívku zavraždil vy víte kdo jedním mávnutím hůlky, ovšem, při prohledávání trosek se našly pouze dvě mrtvá těla. A ta patřila Lily Potterové a Jamesi Potterovi. Obáváme se, že mladou Rosie potkal horší osud, než je samotná smrt. Pokud byste dvouletou dívku potkali, nemohli byste se zmílit. U Rosie je totiž nejspíš patrná tzv. zaseklá metamorfomace, což znamená, že se dívka narodila s vlasy, které dokáží měnit barvu. Při nějakém větším otřesu či silném zážitku se však u malých dětí často stává, že se metamorfomace "zasekne" nebo-li se pozastaví. V tomto případě dítě není schopno vzhled vlasů změnit do doby, než je to znovu naučeno jiným dospělým metamorfomágem. Poslední pamatovaná barva Rosiiných vlasů není známa, což jí trochu ubírá naději na nalezení. Rosie se k naší lítosti považuje za pohřešovanou.
Informace o pohřešované:
Věk: 2 roky
Barva vlasů: v nynější podobě neznámá
Barva očí: zelená
Den narození: 12.5.1979
Místo narození: Godrikův důl
Jméno: Rosie Lily Potter
Zdravotní stav: dobrý
Zvláštní schopnosti: metamorfomaceDoufáme, že se malá Rosie najde.
ČTEŠ
Neznámá Potterová-HP FF
FanfictionModrovláska jménem Emma jede už po druhé do školy čar a kouzel v Bradavicích. Všimne si ještě i jistého Harryho Pottera, který jede do Bradavic teprve po prvé. Jak dny ubíhají, ona zjistí tajemství, které se před ní rodiče snažili skrýt. Čeká před n...