~20~

166 4 0
                                    

Tuhle část věnuju jednomu retardovanýmu člověku, který mi s ní poradil ... Clara664

"Jak si mi to mohla udělat!!?? Myslela jsem, že jsme kámošky!!" začnu řvát na Emili, která se mi právě svěřila s tím, že se vyspala s Mattym.

"Ani jeden z nás nebyl úplně při smyslech a navíc. Myslela jsem, že už spolu nejste!?"

"V tý době jsme spolu ještě byli."

"Chceš mi říct, že včera jste spolu ještě chodili?"

"Včera!!??"

"Jo. Našla jsem ho totálně na mol na lavičce v parku. Vzala jsem ho domů."

"Aha. Už to chápu."

"Promiň i on toho ráno litoval."

"To je v pohodě. Počkat i on!?"

"Jo. Ráno mi řekl, že včera večer něco totálně posral. Taky mi řekl, že tě pořád miluje, a že by se se mnou nikdy nevyspal, kdyby nebyl nalitej."

"Cože!? Tak fajn. Teď už nechápu vůbec nic."

"Wiki měla by si mu dát ještě jednu šanci. Má tě rád."

"To je hezký, ale já jeho mám někde."

"Vážně!?"

"Ne." vzdychnu. Tohle nezvládám. Prostě se musím rozhodnout. Matty nebo Jac.

"Měla by si si nějak odpočnout a ujasnit si co k nim cítíš."

"Asi jo, ale jak?" napiju se drinku, který mi Emili objednala a jen tak mimochodem sedíme v baru.

"V tom ti neporadím."

"Něco mě napadlo."

"Fakt! Co?"

"Jacob mi něco slíbil a já myslím, že je teď pravý čas na to, aby to splnil."

"Dozvím se co to je?"

"Někdy možná." uchechtnu se a hodím na sebe mikinu.

"Jo. Tady máš peníze snad to stačí." hodím jí asi sedmdesát korun v drobných.

"To je trochu moc."

"To nevadí. Ahoj!" křiknu a zavřu za sebou dveře.

***

"Vážně chceš naučit jezdit?"

"Jo! Slíbil jsi mi to!"

"Tak fajn, ale pojedu s tebou."

Jdeme někam do garáže a Jac tam vyndá červenočernou motorku.

"Vezmi si tuhle." podá mi helmu.

"Musím?"

"Jo!" řekne a zapne si tu svoji.

Vyveze motorku na silnici a začne mi něco vysvětlovat.

"Teď si sedni za mě."

"Ok, ale pak to zkusím sama." sednu si za něj a obmotám mu ruce kolem pasu. Fakt nechápu, proč jsem to nezkusila už dřív je to super!

"Nevím, jestli je to dobrý nápad." řekne a sundá si helmu.

"Ty mi fakt nikdy nevěříš!" podívám se na něj vyčítavě, když sedím naproti němu na motorce (jen tak mimochodem v jeho červeným tričku.)

"Tak jo, ale prosím. Jeď pomalu." políbí mě.

"Neboj!" zapnu si helmu, dám ruce na řídítka a rozjedu se. Je to fakt super pocit. Emili měla pravdu musím se nějak odreagovat a zapomenout na všechno...

Najednou si vzpomenu na tu facku a na to, že ho pořád miluju. Řízení se mi vymkne kontrole, zatmí se mi před očima......

Já myslím, že to tady ukončím. Wiki se zabila na motorce a její problémy se nakonec vyřešili samy.

Btw: Děkuju svý oblíbený sestřenici za ten nápad s motorkou 😂😂😂

Lucy 😂❤


Nesnáším tě, protože tě miluju ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat