Nesnáším tě, protože tě miluju ✔

~16~

Jacob

Čekám na Wiki u její skříňky. Nevím, co přesně k ní cítím. Mám ji rád. Je hezká a nechci, aby jí někdo ublížil, ale láska to není. Teda myslím. Líbí se mi už asi dva roky, ale stejně. Hlavně doufám, že jsem se do ní nezamiloval. Tahle holka hraje jasně jinou ligu. Je hezká, sexy, chytrá.. na ni prostě nemám.

"Ahoj!" řekne a usměje se na mě. Dá se na ní dobře poznat, když ji něco trápí. Normálně se pořád usmívá, je ukecaná a vtipná, ale když se něco děje, svým smutným výrazem dokáže nakazit všechny okolo (teda minimálně mě) a někdy nepromluví ani slovo.

"Ahoj!"

"Kam tedy půjdeme?" zeptá se mě a hází věci do tašky.

"Kousek od školy je moje oblíbená kavárna. Mají tam i nějaký sladký dortíky nebo zmrzlinu."

"Tak jo."

Vyjdeme před školu a potom jdeme dál rovně.

Tohle je přesně to, o čem jsem mluvil. Během cesty skoro nepromluvila. Není v pohodě.

"Wiki prosím nebuď smutná.." snažím se jí nějak pomoct.

"Když se směješ sluší ti to víc.." trochu se pousměje.

"Sice nevím, kterej hajzl to byl, ale nezasloužil s tě!! Ty můžeš mít jakýhokoli jinynýho kluka. Někoho, kdo tě bude mít opravdu rád."

"Děkuju Jacobe, ale problém je v tom, že mě nikdo rád nemá."

"Ale má!! Věř mi!! Vím o několika klucích, kteří by tě chtěli." uchechtne se.

"Tak kdo třeba??"

"Tak třeba já"

Usměje se na mě. "Tohle nemusíš dělat."

"Co?"

"Nemusíš mi lhát."

"Je to pravda a ty to víš. Už dlouho se mi líbíš, ale ty mě nechceš."

"Jacu..." zastaví se.

"Mám tě ráda, ale jako kamaráda."

"Jenom jako kamaráda.." skloním hlavu.

"Tohle není láska Jacu. Prosím nezlob se."

"To je v pohodě."

"Opravdu?"

"Jasně." usměju se.

Wiki

Když dojdeme do cukrárny vybaví se mi vzpomínka na restauraci, ve které jsem byla s mattym. Vypadají docela podobně. Zakymácím se, ale naštěstí se rychle opřu o stůl. Jacob mi pomůže.

"V pořádku?"

"Jo."

Sedneme si ke stolku pro dva a Jacob něco objedná. Nevím co. Moc jsem ho nevnímala. Pořád myslím na..... na nikoho!! Ne!! Nesmím na něj myslet!!

"Přísahám, že tomu kreténovi kvůli kterýmu jsi takhle smutná dám přes hubu." řekne mi a já se trochu usměju.

"A jenom..když už jsme u toho... kdo to je?"

"Opravdu to chceš vědět?"

"Pokud ti to nevadí.."

"Tak dobře. Je to Matty.." je mi do pláče jen z toho jména.

"Ten novej.. ale vždyť se přistěhoval teprve před.."

"Znali jsme se už dřív."

"Aha."

Najednou mi servírka donese obrovskej pohár zmrzliny.

"Vždyť to nemůžu nikdy sníst!!"

"Musíš!" uchechtne se.

"Bude ti pak líp." zvednu žličku a pustím se do zmrzliny.

***

"Díky Jacu. Nevím jak ti ten dnešek vynahradím..." řeknu, když dojdeme zpět ke škole.

"Já bych o něčem vě..."

"Mlč!!" zastavím ho a oba se začneme smát.

"Nemusíš dělat nic." řekne a roztomile se usměje.

Najednou mám chuť ho políbit. Co se to se mnou děje.

"Ale musím.." políbím ho.

"Protože chci." zašeptám mu na rtech a znovu ho políbím. Nejspíš ho to zaskočilo, ale potom začal více než ochotně spolupracovat...

                                                                        Lucy 😂❤