Punkový rebel

Konec kariéry

,,Tak a dost. Končím!"

,,Side to nemyslíš vážně. Snad to vše nechceš zahodit kvůli té šlapce?"

,,To není šlapka ale moje Nancy!"

Bylo to poprvé co jsem Rottena napadl, uhodil a dokonce jsem z toho měl i docela radost. Se svým vztekem a ránami jsem mu vratil veškeré jeho buzerace a všechny ty okamžiky, kdy mi pil krev a já ho nechal do mě kopat. Teď jsem byl ale já kdo ho skopal skoro až do bezvědomí. Paul měl co dělat, aby mě od něj dostal. Popravě nepřijít Nancy tak Rottena asi vážně zabiju.

,,Side kurva!" zařval Paul a hodil mě ke dveřím ve kterých stála Nancy přípravená kdykoliv utéci aby se zachránila.

Pomohla mi vstát, dost peprně seřvala všechny v místnosti, samozřejmě až na mě a pak spolu se mnou odešla k nám do hotelového pokoje, kde jsme spolu žili.

Byli jsme již už týden v Americe, Nancy se stala naší manažerkou ale jak se ukázalo už na začátku všichni byli proti. Nechápal jsem proč. Vždyť to ona nám zařídila zrovna možnost koncertovat konečně v baru, kde to za to stojí. Ví co kde je a kde by bylo dobré být. Aby taky ne když byla ve své rodné zemi a jako vlastenec rozhodně ví víc než pět blbců z Anglie, kteří by klidně zase vlezli do dalšího podpasovýho klubu za veškeré úspory ale s žádným výsledkem.

Jen co jsme přišli, hodil jsem svou bundou do koutu pokoje a sedl si na gauč. Nancy už věděla co dělat. Provedla náš každodenní obřat z naší vyčerpávající procházky, kterým nebylo nic jiného než příprava Heroinu.
Miloval jsem jí sledovat jak její ruce ladně létají. Pohyby byly plynulé a naprosto automatické.
Když byly kristaly na lžíci a Nancy připravovala svíci, byla řada na mě abych se přidal k obřadu.
Jako tolikrát s matkou jsem své neřesti teď prováděl s Nancy, kterou jsem za ní vyměnil a však s Nancy mohu mnohem víc.

,,Hej Side, tak co bude? Taky bych si ráda píchla."

,,Promiň, trochu jsem se zamyslel."

,,Snad ne nad těmi voly, co se vyklubali z těch rádoby členů tvé kapely? Poslal jsi je k ledu, tak na ně zapomeň. Máš na mnohem lepší."

Nancy měla pravdu a navíc sám to kdysi Rotten řekl. Lidé na Sex Pistols chodí jen proto aby mě mohli spatřit.
Z dalšího návalu myšlenek mě vytrhla opět má drahá Nancy.

,,Sakra Side stáhni si tu ruku normálně. Dneska jsi jak děcko."

Utáhla mi škrtidlo a jen co se objevila žíla vrazila do mě jehlu. Nedlouho na to se dostavilo to proč to s Nancy děláme. Sladká, milostná euforie a s Nancy v náručí, která byla také zbavená všech starostí to bylo něco nádherného.

,,Víc snad není potřeba. Jen Nancy a můj věrný přítel a láska v nouzi Heroin."

Dorazili jsme do San Franciska a něco mi říkalo, že dnes je ten den kdy se nadobro rozloučím se Sex Pistols. Přemluvit ale Nancy na další koncert bylo opravdu velmi náročné. Už tolikrát jsem řekl, že konec ale vždy jsem se vrátil. Neshody však byly furt a snad i mnohem horší. Tahle hádka však doopravdy vše skončila. Pohádali jsme se vlastně dříve než jsme vylezli na pódium. Naštěstí pro diváky jsme každý měl dost slušnosti a odehrali ten pojebanej poslední koncer, při kterém jsem naprosto rozjebal svou jedinou baskytaru.
Nedlouho na to se rozkřikl náš konec.

Sex Pistols
Kapela co vládla punku se 14. ledna 1978 v San Francisku rozpadla.

Články toho byly plné. Ještě jednou naposled okusili Pistole slávu než se však začali lidé ptát kam jsem se poděl já.
Já chvíli dělal solo kariéru ale u té jsem dlouho nezůstal.
Drogy a Nancy to se stalo mou prioritou.