Punkový rebel

Hovor

Druhý den mi bylo nezkutečně zle. Nejen že jsem měl nurnost píchnout si speed ale včerejší noc, jsem spíše bral jako jakýsi přelud. Měl jsem za to, že Sex Pistols byli ve skutečnosti jen Peter a jeho "přátelé". Společnost, která si zatím k němu nějak přisedla a ze zdvořilosti bavila. Domníval jsem se, že za představu toho, že sedím s Pistolemi mohl alkohol, speed a jakási tabletka.

,,Nebo jsem si vzal tu tabletku až potom?"

Na tom nezaleželo.
Vylezl jsem znaveně z postele a hledal svou dávku. Ale nenašel jsem jí. Vylezl jsem ven a viděl mámu spát na gauči. Samosebou s jehlou v ruce a s Heroinem na stole. Od toho jsem si držel odstup. Stačilo mi jen od Petera slyšet jeho zážitky s přefetovanými přáteli a zákazníky. Nebyl dealerem, byl dodavatel. Jeho úkolem bylo zákazníkovi, jenž nechtěl riskovat dopadení nebo neměl kontakt s žádným dealerem, sehnat nějaký fet. No a jelikož byl Peter v hudební branži dost známý, nebylo těžké zde někoho najít.
Nenápadně jsem se vplížil do mámina pokoje a začal prohledávat její skrýš.

,,Johne, co to děláš?"

Úlekem jsem se otočil. Nebylo to ani pět minut co jsem vtrhl do mámina pokoje. Stála mezi dveřmi, opřená o futra. Na místě, kde ještě před chvílí měla jehlu jí jasně vystupovaly žíly.

,,Ahoj, Prosím tě mami nemáš někde Speed?"

,,Tys byl včera na tom koncertě, že?"

,,Jo byl." řekl jsem upřímně a postavil se.

Ani pod postelí jsem nic nenašel.

,,Jaké to bylo? Bavil ses dobře?"

,,Mami ten Speed prosím!" už jsem vážně neměl moc času.

Absťák jsem mohl dostat každou chvíli a promrhat celý den v posteli a ke všemu doma s nafetovanou matkou jsem nehodlal.
Asi pochopila mou situaci.

,,V žárovce na záchodě je poslední sáček. Pak si budeš muset sehnat."

,,No konečně."

Odprskl jsem a proletěl okolo ní. Jen co jsem vyšrouboval žárovku, padl mi do dlaní sáček s mou pomocí.
Matka mi zatím připravila svíčku, lžíci a hledala nějakou stříkačku.

,,To je dobrý. Vezmu si svojí." zarazil jsem jí a hodil poslední Speed na stůl.

Když jsem injekční stříkačku našel a připravil si jí, bylo mi už opravdu zle.

,,Máš hotovo Johny."

Zatímco jsem si zaškrcoval ruku a probouzel své žíly k životu, matka nabrala dávku.

,,Další krok k úspěchu." tak jsem tomu říkal.

***
Kráčel jsem podzemními ulicemi Anglie do čtvrti čislo čtrnáct. Tahle část, byla nejlepší v shánění drog, které jste chtěli. Mohli jste tu sehnat snad úplně vše. Od lehkých až po těžké, halucinogeny, morfin, LSD, houbičky, Kokain, Speed dokonce i Heroin a i pár nových, ne moc známých kousků. Po jmenovaných byla však největší poptávka.

,,Johne? Johne! Čau co ty tady?"

,,Petere!"

Pozdravil jsem svého přítele klasicky naším pěstním pozdravem.

,,Ale to víš ujel mi rychlík. Potřeboval bych někde...No však víš."

Nemusel jsem ani nic říkat a Peter vyndal z kapsy dva osmi centimetrový sáčky napěchované tabletkami speedu.

,,Měl bych sice donýst dva ale řeknu, že dealer zvýšil cenu a počet tabletek."

,,Petere." řekl jsem vděčně a položil mu pravou ruku na rameno a druhou otočil dlaní vzhůru.

Jen co mi do ní vložil sáček, dlaň jsem zavřel a dal ruku do kapsy své kožené bundy.

,,Nebudeš mít z toho problém?"

,,Když mě nenaprášíš tak ne." řekl Peter a zazubil se.
,,A jak jsi vlastně dopadl včera? Kde jsi vlastně byl? Já na tebe čekal ale ty nikde."

,,Cože? My nebyli spolu?"

,,Ne. Naposledy jsem tě viděl před klubem. Musel jsi prý ještě něco zařídit."

,,Takže to nebyl sen ani halucinace ale skutečnost."

,,Cože?"

V tom mi přišla SMS od cizího čísla.

,,Čus Side, rádi by jsme s tebou probralali pár věcí. Sejdeme se ve 14h před klubem, kde jsme včera hráli. A přijď prosím včas a sám. Za Sex Pistols John Rotten."

,,Johne co je?"

,,Promiň Peterem, už jsem měl být dávno jinde. Díky za dávku. Sejdeme se později. Ještě se ozvu."

,,Jo jako včera co?" zaslechl jsem říct Petera ironicky.