7.Kapitola

364 13 0
                                    

Taehyung POV

Ráno mě probudil budík, ten nesnesitelný budík, totálně nenávidim. Proč musí existovat? Se zaskučením jsem se vypotácel z deky a mířil si to do koupelny. Učesal jsem se, umyl si obličej a vyčistil si zuby. Tentokrát již probuzený jsem se přemístil ke mně do pokoje, za cílem vzít si normální oblečení. Když jsem štrachal ve skříni, uslyšel jsem šustot peřiny, otočil jsem hlavu na bok a všimnul si klidně spícího Jimina. Ani to sluníčko co mu svítilo do obličeje mu nevadilo. Na tváři se mi usídlil malý úsměv. Byl neskutečně roztomilý to musíte uznat.

Blond vlasy do všech světových stran, zavřené oči s ospalkami, přeleželá tvář a nadutá líčka, pootevřené rty a zatnutá pěstička, ve které svíral cíp peřiny.

Potichu jsem mu vyndal nějaké moje další oblečení a položil ho na židli. Svoje jsem vzal do ruky a běžel do koupelny, kde jsem si dal rychlou sprchu, oblékl se a vrátil zpět do pokoje. Kde jsem si připravil tašku a každou vteřinu kontroloval Jimina jestli jsem ho nevzbudil. Poté jsem se uchýlil společně se školní brašnou do chodby, kde jsem ji umístil do rohu a otočil se směr kuchyně. Tam už jsem mohl spatřit Hoseoka a Jina, kteří si připravovali snídani, Namjoona sedícího za stolem se šálkem horké černé kávy, jak se snaží neusnout. A nakonec Yoongiho, který si něco četl a snídal koblížek. Došel jsem k nim a pozdravil je, z lednice jsem vytáhl mléko, ze špajzky vánočku a ze skříňky dva talířky a dvě skleničky. Mléko jsem nalil do hrnce a nechal ho trochu ohřát, mezitím co jsem nakrájel vánočku na 4 krajíce a ty jsem po dvou položil na talířek. Mléko jsem vypnul a nalil do obou skleniček. Mléko jsem uklidil a ostatní použité nádobí hodil do dřezu. Všechno jsem dal na stranu a nechal na lince. Rozešel jsem se do mého pokoje s myšlenkou, že musím vzbudit Jimina a říct mu, že tu dnes nikdo nebude, protože jdeme všichni do školy.

Dveře do mého pokoje jsem s ladností otevřel a naopak s velkou neohrabaností vešel do pokoje. Zakopl jsem totiž o práh. Došel jsem až ke spícímu Jiminovi, opravdu mi ho bylo líto, že ho tak brzo musím budit, ale jinak to nejde. Jemně jsem mu přejel přes tvář a nechtěně zavadil o jeho ouško. Jeho kukadla se rozevřela dokořán a on se obrovskou rychlostí ocitl v rohu postele co nejdál ode mě, nohy si co nejvíce tisknul k hrudi, stejně tak ouška a svýma kukadlama mě pozoroval.

Kleknul jsem si k posteli a natáhnul k němu ruku. On ji nějakou dobu sledoval a potom přesunul zrak k mým očím. "Chimmie, nic se neděje, to jsem já Tae. Nic ti nehrozí, přišel jsem tě jen vzbudit, dneska tu nikdo nebude až do 2, to přicházím já společně s Jungkookem a Hoseokem." Řekl jsem klidně a mohl jsem vidět, jak si značně oddechl, svá ouška odpojil od hlavy a pomalu se ke mě přisunoval. Poté se sklonil k mé natažené paži a přičichnul si, na obličeji se mu rozlil úsměv a on se mi o ruku otřel. Neubránil jsem se úsměvu a začal ho drbat, načež on vrnět.

Po kratší době jsem se zvednul a řekl mu, že jsem mu připravil věci, ať si skočí umýt obličej, vyčistit zoubky a učesat, že ho budu čekat dole v kuchyni s jídlem. S tím jsem se otočil a zamířil si to zpět do kuchyně ke klukům.

Jimin POV

Když jsem se konečně zkrášlil, vydal jsem se podle pokynů do kuchyně. Už ze schodů jsem si mohl všimnout všech kluků jak snídají a baví se. Potichu jsem došel až k nim, první si mě všimnul Jin. Okamžitě se začal usmívat od ucha k uchu a já musel taky. "Tak tam tak nestůj a pojď si sednout." Promluvil na mě Hoseok a já jsem vzorně uposlechl. Přisunuli mi barovou židličku a já se na ni posadil. Byl jsem o trochu výš než stůl, ale to mi tolik nevadilo. Tae se zvednul ze židle a z linky mi vzal jídlo.

Jakmile jsem se na to podíval mou pozornost upoutala věc na talířku. byla dvou barevná a ještě k tomu tam byly nějaký červený kousíčky. "Tae?" "Hm?" "Co je tohle?" Ukázal jsem prstem na tu věc na talířku. Tae se zvednul a došel za mě, otočil jsem se na něj a on se sehnul, z ničeho nic ta židlička sjela o něco níž a já jsem vyjeknul a pevně se chytil stolu. Tae se uchechtnul. "Promiň, a to co je na tom talířku je vánočka. Je to ze sladkýho těsta, jedno je bílý a druhý čokoládový a ty věcičky, to jsou rozinky." Ještě chvíli jsem se na to koukal, než jsem se odhodlal a zakousl se. Jak Tae říkal, po jazyku se mi rozlila sladká chuť, dokonce i ty rozičky nebo jak se to jmenuje nebyly špatný. "Nezapomeň na to teplý mlíko." Zvedl jsem k němu zrak a povytáhnul obočí, on prstem ukázal na sklenici ve které mělo být údajně teplý mlíko... Nějak jsem se na to netvářil, abych pravdu řekl.

An Unexpected Help | VMIN ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat