An Unexpected Help | VMIN ✓

3. Kapitola

Taehyung POV

Další ráno mě probudil Yoongi jak si připravuje snídani. Jakmile jsem otevřel oči, okamžitě jsem je zavřel, proč jsou sakra v obýváku stále vytažený žaluzie, to fakt někdy rozbiju, a bude to prostě zatažený, to slunce je fakt něco. "To je dost, že ses vzbudil." Ozval se Yoongi, já jsem si před oči přiložil ruku a znovu rozlepil své oči. Yoongi právě seděl v křesle přímo naproti mě. "To bylo tak těžký se dopravit do tvého pokoje, jakmile ses vrátil?" Protočil jsem očima a zavrčel, mezitím co jsem se snažil posadit. Odhrnul jsem ze sebe deku a promnul si oči. "Budeš potřebovat prášek nebo tak něco?" Na to jsem se uchechtnul, "nebyl jsem v baru." Yoongi si v klidu usrkl své ranní kávy a opřel se zpět do křesla. "Tak to je novinka." "Yoongi, já každej den nechlastám ok?" "O tom by se dalo velmi lehce pochybovat..." Zamumlal Yoongi, okamžitě jsem se na něj podíval a zamračil se. On jen povytáhl obočí a už chtěl zase říct nějakou uštipačnou poznámku, ale stihl jsem ho umlčet otázkou. "Kolik je hodin?" Yoongi zvedl svou levou ruku a podíval se na hodinky. "Přesně, " odmlčel se " sedm ráno." Zvedl ke mě pohled a promluvil. "Proč se ptáš? Vždyť dnes nemáš školu, protože ti odpadla, básnil jsi o tom snad 4 týdny." Znovu uskrl své kávy a zakousnul se do čerstvého pečiva, které krásně zakřupalo.

Uznale jsem přikývnul a vydal se do kuchyně. Tam jsem si udělal čaj a obloženou housku. Poté jsem si vzpomněl na toho kluka. Pokud je to hybrid... Tak by mohl jíst asi vše ne? Ale zase nevím jaký je... Hmm, snad ho voda a houska nezabije, to bych se asi šel zabít taky. Každopádně doufám, že furt žije. Všechno jsem dal na tác a šel s ním do mého pokoje, Yoongi byl na telefonu, takže si mě nevšimnul, za což jsem opravdu rád. Potichu jsem našlapoval a došel jsem až ke svému pokoji, potichu jsem otevřel dveře a zase za sebou zavřel. Ten klučina ležel pod peřinou zachumlaný do takového, kulatějšího vajíčka. Jediné co mu koukalo byly ty jeho blond vlasy, no doufám, že jsou blond protože tam je toho tolik... Určitě si bude muset dát sprchu jakmile se vzbudí.

Nahnul jsem se k němu a zaposlouchal se, dýchá, což je opravdu dobré znamení. Jednu noc přežil, měl by přežít i další. Jídlo a vodu jsem mu potichu položil na noční stolek a svoje jídlo jsem položil na stůl k počítači. Ze skříně jsem si vybral nějaké to volné oblečení a vydal se do koupelny. Z oblečení ve kterém jsem spal jsem se rychlostí světla vysvlékl a zalezl do sprchového koutu. Pustil jsem na sebe kapky horké vody. Rukama jsem se opřel o stěnu a nechal kapky vody stékat po mém těle. Teplota vody mi vytvářela husí kůži a zárověň to bylo skvělé odreagování. Celá místnost se pomalu, ale jistě zamlžovala a všude byla pára. Po dlouhém rozjímání jsem se začal umývat. Když jsem z mého těla spláchnul všechnu pěnu, začal jsem šátrat po ručníku, ale nikde jsem ho nemohl nahmatat. Mě poser... Otřel jsem si vodu z obličeje a několikrát zamrkal, až poté jsem spatřil ručník, úplně na druhý straně. Fakt dokonalý.

Už jsem chtěl vylézt když se otevřeli dveře a v nich se objevil Jungkook. Zůstal na mě koukat s minimálně otevřenou pusou. Ten smrad zůstal stát ve dveřích, který byly otevřený, povytáhnul jsem obočí a naznačil mu na dveře. On přikývnul a chtěl odejít, jenže já ho zastavil. "Mohl bys mi prosím podat ten ručník támhle?" Jungkook se zarazil a pohledem sledoval moji napřaženou ruku která směřovala k ručníku na druhé straně koupelny. Jungkook rychle vklouznul do koupelny, ne moc tiše za sebou zavřel dveře, kvůli čemuž jsem svraštil obočí. Udělal několik rychlých kroků a už byl u mě, pohledem směřoval k zemi. Ručník jsem si od něj převzal. "Díky." Omotal jsem si ho kolem boků a vyšel ze sprchového koutu a zastavil se před zrcadlem. Do ruky jsem vzal kartáček a pastu, po nanesení pasty na kartáček jsem ji mrsknul zpět do dvířek, které jsem okamžitě zavřel a namočil si kartáček, který se objevil v mé puse.

Jungkook stál pořád na stejném místě a pozoroval mě, vytáhl jsem z úst kartáček a pastu pod tekoucí vodu vyplivnul, narovnal jsem se a vypnul vodu, s pohledem do zrcadla, kde jsem sledoval Jungkooka jsem promluvil. "Můžeš se normálně svlíknout a jít dovnitř já se dívat nebudu." Jungkook sebou trhnul a svoje nové oblečení si začal skládat vedle toho mého, já si zase začal čistit zuby zatímco jsem se nepatrně usmíval. Otočil jsem se k němu zády a šel pomalým krokem zamknout. Cvak. Zamknuto. "P-proč jsi zamknul?" Ozval se Jungkook za mnou, zůstal jsem otočený zády a začal couvat k umyvadlu kam jsem vyplivnul pastu a pustil na to vodu. "Přece nechceš aby sem někdo další vlezl." Řekl jsem prostě. "Už můžu být normálně nebo ještě nejsi vevnitř. "Už m-můžeš." S tím jsem se otočil čelem k umyvadlu a dočistil jsem si zuby. Jungkook se začal sprchovat a já se rychle usušil a navlékl si na sebe věci. Rozčesal jsem si své červené kadeře a zapojil do zásuvky fén. Trvalo asi tak 5 minut, než jsem je měl dostatečně suché, abych mohl odejít. "Kooku, odcházím, takže nebudeš mít zamčeno." Prohodil jsem a odemknul, když jsem otevřel, už před koupelnou stáli všichni kromě Yoongiho a podezdřele mě sledovali. Já jsem za sebou zavřel dveře a šel směr můj pokoj. Než jsem otevřel dveře od svého pokoje, ještě jsem na ně zakřičel, "Jungkook se sprchuje, tak si počkáte!" S tím jsem se vypařil v pokoji. Usedl za počítač a začal dělat úkoly do školy, zatímco jsem jedl svou snídani.