An Unexpected Help | VMIN ✓

10. Kapitola

Taehyung se zrovna nacházel na klučičích záchodech, poté co se omluvil učiteli, že je mu špatně. Asi 5 minut v kuse zvracel. Teď stojí u umyvadla a celou svou vahou se o něj opírá, zatímco jeho hlava zůstává svěšená.

Nevolnosti už mu trvají přibližně týden, nikomu o tom však neřekl. Nejspíš viróza, nebo tak něco. To si říkal a proto všem těm nevolnostem, bolestí hlavy a břicha nedával takovou váhu. To se však změnilo dnešním dnem, okamžikem který se odehrál před nějakou malinkou chvílí.

Po jeho tvářích se kutálely slzy. Jeho pokožka byla až nepřirozeně bílá a on neměl skoro ani sílu zůstat při vědomí.

Poté co si studenou vodou opláchl obličej se odlepil od umyvadla a došel ke stěně, po které sjel až na zem. Jeho oči zavřené, snažil se nemyslet na neskutečnou tepající bolest v jeho hlavě a snažil se uklidnit své rychle bušící srdce. Jeho ruce se klepaly a on začínal cítit jak mu dřevění.

Těžce vydechnul a polknul. V jeho ústech pocítil pachuť krve a žluči. Roztřesenýma rukama si zajel do vlasů, které již nebyly červené jako předtím. Nyní měly spíše broskvovou barvu, někde byly dokonce blonďaté.

Přitáhnul si svá kolena více k tělu a snažil se brát co nejvíce hluboké nádechy a stejně takové výdechy. Jeho nevolnost se však prudce vrátila, jako kdyby mu do žaludku narazila dělová koule. Jeho ruka automaticky vystřelila k jeho ústům, které se znovu zaplnily žlučí. On se jen těžce doplazil k záchodu, do kterého se znovu vyzvracel.

Znovu nějakou dobu zvracel, než se odvážil roztřesenou rukou vzít mobil ze své kapsy.

Tae 😎
-vím, že máš teď
-výtvarku ale
-potřebuju abys došel
-3. patro
-klučičí záchody
-prosím, pospěš si...

Jakmile odeslal všechny zprávy znovu se vyzvracel, jeho ruka s telefonem klesla. A jemu nezbylo nic jiného než se hlavou opřít o záchodovou mísu.

Čas nijak nevnímal. Nevěděl kolik uběhlo minut, když se dveře od záchodů otevřely a přímo k němu si to spěšně někdo mířil.

"Hej, Tae. Slyšíš mě?" Tae nepatrně pokývnul na Jungkookovu otázku. Ten si povzdechl, rozhlédnul se po místnosti. Okamžitě se zvednul, spláchnul a namočil si své tričko, kterým poté otřel Taemu čelo. Tae nechával oči zavřené, už jen zůstat vzhůru mu dělalo velký problém. Celý hořel, "Tae budu muset zavolat sestřičku, takhle nemůžeš pokračovat ve výuce." Tae na to nic nenamítl, Jungkook ho pohladil po vlasech, věnoval mu malý polibek na čelo a s příslibem, že tu za pět minut bude společně se sestřičkou, se vypařil z klučičích záchodů.

×××

"Madam, ten kluk by s nimi neměl zůstávat. Už ho pozo-"
"Má jméno Same."
"Ale madam-"
"Same." Klučina s černýma očima jako nicota zmlknul, jakmile se na něj otočila postarší paní, Šedá Liška. Tak se jí říkalo. Byla nejstarší z jejich osady a proto byla tak vážená, vlastně působila jako bába kořenářka, jen díky ní se jejich osadě nikdy nic nestalo, nikdy nikoho nechytili, teda až na jednoho...

"Same, Jimin se tam má skvěle, poté co ho Astra osvobodila, se má přímo výtečně."
"Ale madam, jsou to lidé. A lidé nemají vždy dobré úmysly. - Kdo ví jak dlouho jim vydrží myšlenka, že hybrid, kterého mají v domě je na stejné úrovni jako oni, než jim znovu dojde jak se k nám normálně dívají."

Samovy oči byly plné strachu. Za to Šedá Liška byla více než v klidném rozpoložení. Klidně si upila ze svého čaje, pomalu vzhlédla k netrpělivému Samovi a vlídně se pousmála. "Same, tím že ho uneseme ničemu nepomůžeme, jestli se o něj tak moc bojíš, můžeš ho stále sledovat, ale vem si někoho k sobě."

Sam se rychle uklonil a vyběhl z domu ve kterém přebývala. Ona si potichu povzdechla a s úsměvem zakroutila hlavou. Ach Jimine... Kéž bys věděl, co ještě tě čeká a co čeká toho kdo je ti nejbližší...

×××

"Obávám se, že zde nepomohu pane Jeone. Pana Kima budou muset převést do nemocnice, pokud trpí tou nemocí jakou jste mi řekl, zdravotní sestra jako jsem já těžko pomůže. Je jen dobře, že vám napsal, dřív než se mu něco stalo."
"Chápu, ale přece jen děkuji madam An."
"Vraťte se do hodiny, pane Jeone, tady máte lísteček a utíkejte." Jungkook se před odchodem uklonil, naposledy se podíval na Taehyunga a poté se rozutekl do třídy kde měl další hodinu.