Krev není všechno [HP]

8# KNV

Je to pár nocí a dní, co je dívka ve zmijozelské koleji. Ke svému bratrovi se, jak by se řeklo, nehlásila. Chtěla mu dát prostor. Sem tam při hodinách spolu promluvili. Draco jako vždy seděl ve společenské místnosti a pozoroval dívku, která seděla na parapetu a dívala se z okna. Měl takový zvláštní pocit u srdce, jen si to neuměl vysvětlit.

Zamiloval se snad?

Měl tolik otázek ve své hlavě, ale jediná mu stále vrtala hlavou. Co doopravdy pohledává v Bradavicích, protože musí mít nějaký důvod. A on to zjistí, za každou cenu. Je přece Draco Malfoy, zmijozelský princ. Kdyby tak Irina tušila, co jí ten den přinese. Vše se bude odehrávat při hodině s lektvary.

Jeden lektvar.

Jedna otázka.

A tím se spustí koloběh událostí, které měly být prozatím v utajení.

„Vytvoříme dvojice a laskavě bez jakýchkoliv keců, Zmijozel a Nebelvír." Snape, který věnoval úšklebek svým studentům. Jelikož se to studentům nelíbilo, jako vždy, nebyli schopni rozdělit se do párů. Musel tedy zasáhnout profesor lektvarů.

„Goyle a Weasley, Potter a Parkerová, Grangerová a Zabini," rozděloval je s úšklebkem Severus.

Už byly rozdělení všichni, až na dva studenty. Dívku a chlapce s šedomodrýma očima. Ale dalo by se říci, že bylo vtipné, že pocházejí ze stejné koleje.

„Jak to tak vypadá, poslední dvojice bude pan Malfoy a slečna Haleová," zvedl obočí Severus, protože na ně svým způsobem zapomněl.

„To jako není fér. Proč oni, proč právě Zmijozel?" Ryšavý mladík zanaříkal. Bylo to nespravedlivé ostatním Nebelvíru.

„Máte problém, pane Weasley? Zdali ano, hned to můžeme napravit," propaloval ho Snape pohledem.

„Ne, pane profesore," heknul polohlasem Ron.

„Kdo mi řekne, co je to Veritasérum?" zeptal se profesor svých studentů. Ale nikdo se nehlásil, kromě Grangerové, té vševědky. U Iny se nedivil. Ona to uždobře znala, jen nechtěla být za šprtku,jako je slečna Grangerová.

„Ano, slečno Grangerová?" odfrkl si podrážděně Severus, ta šprtka se pokaždé hlásila a to ho neskutečně štvalo.

„Veritasérum je známý jako lektvar pravdy nebo sérum pravdy," usmívala se od ucha k uchu Hermiona.

„Správně, snadno může změnit na nebezpečnou hračku zákeřného, zlého nebo lehkomyslného člověka, pokud se mu dostane do rukou. Je to totiž dost spolehlivý způsob, jak donutit druhé mluvit pravdu a bez použití jakéhokoliv násilí. Jeho nebezpečí navíc tkví ještě v jedné věci - vypadá jako čirá voda a pokud se přimíchá do nějakého nápoje, není v něm chuťově ani vizuálně poznat. Není ani třeba používat ho moc, stačí pouhé tři kapky a člověk odpoví pravdivě na jakoukoliv otázku," oznámil svým studentům Snape, zněl jak nějaká kniha.

Když se najednou znovu přihlásila chytrá horákyně Grangerová. „Máte k tomu ještě co říci, slečno Grangerová?" utrousil Severus. Docela ho to štvalo.

„Jen to, že není příliš složité ho sehnat, jelikož je používán nejen jako výslechová metoda, ale můžeme ho najít i v repertoáru senzace chtivých novinářů či smrtijedů," podívala se sebevědomě na profesora Hermiona.

„To ano, pokud byste mě nechala domluvit, slečno Grangerová, všechno bych vám řekl," věnoval dívce jedovatý úšklebek Severus. Hermiona se zastyděla, jelikož nedala možnost, aby profesor vysvětlil novou látku. Ale to byla prostě celá Grangerová.

Pro Luciuse Malfoye bylo posláno, měl se dostavit k vy víte komu. Malfoy na nic nečekal a přemístil se na ono místo, kde se momentálně Pán zla uchýlil. Pán zla jej netrpělivě očekával. „Luciusi," pohlédl na něj Temný pán.

„Můj pane. Poslal jsi pro mě, čeho si žádáš," podíval se svému pánovi zpříma do očí.

„Tvého syna, Luciusi. Je na čase, aby se konečně přidal ke mně. Snad to není problém," oznámil mu Voldemort a přitom se na něj se zájmem podíval.

„Nic, co bych nezvládl. Čím dřív tím líp." Lucius, který se usmál širokým úsměvem.

„To rád slyším, jelikož tvůj syn Draco má úkol, který nepočká," odpověděl mu pevným hlasem Pán zla.

,,Toho jsem si vědom, můj pane, postarám se o to, aby to Draco splnil." Lucius na Voldemorta bez jakéhokoliv citu.

„Všechno po pořádku. Nejprve ho přiveď, abych ho mohl označit znamením zla a tím se stane jedním z mých smrtijedů," oznámil Voldemort s kamennou tváří Luciusovi.

„Jak si přeješ můj pane," řekl Lucius a vydal si to zpět do svého sídla.

Bradavický hrad:

„Jelikož máte veškeré ingredience, můžete začít. První pár se správným lektvarem, získá na zbytek dne volno," oznámil svým studentům Snape.

Všichni studenti se dali do práce a samozřejmě se to neobešlo bez hádek mezi Zmijozelem a Nebelvírem. Ne každý si věděl rady, co se týkalo lektvaru. Tak to dopadá, když dáte dohromady dvě rozdílné koleje.

„Ještě zbývá tahle ingredience a je hotovo," chtěla do kotlíku hodit poslední přísadu Ina, ale něčí ruka dívku zastavila.

„Jsi si opravdu jistá?" pohlédl na ni zmijozelský princ.

„Samozřejmě, nedělám to poprvé. Vaříme, dokud lektvar nezíská svou typickou čirou barvu," řekla dívka a hodila přísadu do kotlíku, který po pár minutách získal svoji barvu.

„Teď jen vyzkoušet, zda je správně uvařen. Ne, že bych ti nevěřil, ale znáš to." Draco měl v tu chvíli možnost se na vše zeptat.

„To není zrovna dobrý nápad, profesor Snape nám nedovolil zkoušet ho," oponovala mu Ina.

„Máš snad tajemství, které se nemá nikdo dozvědět?" zvedl jedno obočí zájmem Draco.

„Samozřejmě že ne," ujistila ho dívka a kápla si tři kapky do úst.

„Pověz mi, co tě přivádí do Bradavic." polotichým hlasem řekl Draco.

„Můj bratr," odpověděla jen tak Irina.

,,Kdo je tvůj bratr?" zajímalo více Draca, jelikož dobře věděl, že nikdo pod jménem Hallen, na této škole nebyl.

,,Přece T-." Ale jako by si tu chvíli uvědomila, co říká, když chtěla říct ,,přece ty,, tak si přes ústa dala ruku.

,,Tak kdo je tvůj bratr?" zeptal se znovu nejistě mladík.

,,Co se tady čertu děje?!" ozval se naštvaně Severus, jelikož si všiml, že použili lektvar.

,,Nic profesore, co by stálo za řeč. Jen jsem se ptal tady Iriny, kdo je její bratr," pokrčil rameny Draco.

,,Přece T-," chtěla dívka znovu odpovědět, ale skočil jí do řeči profesor.

,,Klihando," vyřkl kouzlo Severus a tím se dívce přilepil jazyk k patru, tudíž nemohla odpovědět.