Krev není všechno [HP]

18# KNV

Irina už měla dost vykecávání se s Naginy, má ji přece zabít. Tak najisto, hada to přestalo bavit. Tudíž na dívku zaútočila, Ina rychle zareagovala, vyslala proti Naginy kletbu. Ale to hada, jen odhodilo o kus dál. Vzápětí na ni vyslala několik kleteb za sebou.

„Confundo! Conjunctivitis! Vipera Evanesco!" vykřikla Irina všechny tyto kletby na Naginy. Irina vyslovila tyto kletby, ta poslední kletba hadí společníci

Zbývající viteál byl zničen, tudíž byl samotný Voldemort oslabený. A co Harry a viteál? Ten byl zničen, aniž by to mladík sám věděl, sám Pán zla se o to před nějakou dobou postaral. Vše se stalo na ministerstvu, když si šli pro věštbu a Voldemort ho posedl. Mladý nebelvír na okamžik zemřel a pak opět procitl, tím byl zničen viteál, co byl v něm.

„Za to zaplatíš, krev ne krev!" zařval po ní Voldemort rozzuřeným hlasem, jelikož ho to oslabilo.

„Už se bojím," odpověděla mu pobaveně dívka.

„Imperius! Zab ho! Můžeš se vzpouzet, kolik chceš. Zab ho!" vykřikl kletbu Pán zla proti své vlastní krvi. Voldemort použil na dívku kletbu, kterou může danou osobu ovládat.

Temný pán chtěl dívce ublížit, co nejvíce. Co může způsobit takovou bolest, než donutit danou osobu zabít toho koho tolik milujete? Nebude mít na vybranou, než-li poslechnout.

„Ino," zašeptal Elijah, jeho oči prosily, aby to ukončila. Irina se vydala malými krůčky přímo k Elijahovi. Stála nad ním, bojovala sama sebou, milovala ho.

„Miluji tě, lásko. Avada kedavra! Je načase to skončit, Voldemorte. Expelliarmus!" vykřikla Irina kletbu, kterou zabila svou lásku. Dívka se prala s kletbou, kterou na ni použil Pán zla.

Bojovala, co nejvíce mohla, nakonec se jí to přece jenom povedlo. Její vůle patřila opět jí samotné. A pak vyslovila další kletbu, chtěla ho odzbrojit.

„Sectumsempra! Sectumsempra! Sectumsempra!" zařval Pán zla několikrát za sebou onu kletbu.

„To má být všechno, Tome, nic jiného neumíš? Expelliarmus!" křičela po něm Irina, bylo jí jedno, zda-li dnes zemře.

Ina neměla sebemenší šanci, byl přece silnější, i když oslabený. Dívka se jen tak tak držela na nohou, všude měla sečné rány od neviditelného meče. A přesto se nevzdávala, bojovala dále, i když ji vše moc bolelo. Tohle Pán zla nečekal, že by stále byla toho všeho schopná. V podstatě by měla být mrtvá, dalo by se říct. Když ho odzbrojila, chtěl, co nejrychleji dostat svou hůlku zpět, kterou měl kousek od sebe, jen pár kroků, ale nestihl to. Jelikož ho zasáhla další kletba.

„Crucio!" vyslala Ina kletbu na Pána zla. Voldemort se svíjel v bolestech.

„Jaký je to pocit, cítit bolest, kterou způsobuješ ty sám?" ušklíbla se na něj dívka.

„Nemysli si, že budu prosit," odfrkl Pán zla plný bolesti.

„Crucio! Crucio!" pohlédla na něj bez špetky emocí.

Irina stále krvácela, a přesto působila Voldemortovi bolest. Chtěla, aby poznal bolest kterou cítila ona. Kvůli němu zabila svou lásku, on zabil Severuse. Prostě za všechny v jejím v životě, co kdy měla. Ale už bylo načase to skočit, už sama nevládla svému tělu. Ztratila moc krve, divila se, že vůbec ještě žije.

„Poslední přání před smrtí," ušklíbla se dívka.

„Sejdeme se v pekle, " zasípal Temný pán.

„To si nemyslím, bylo by mě tam škoda. Avada kedavra!" zasmála se Irina a vyřkla smrtící kletbu. Svou rukou si držela velkou ránu na břiše, co tam měla a stále krvácela. Když najednou zaslechla své jméno.

„Irino," volal šeptem umírající muž. Dívka se vydala za hlasem, když spatřila jeho zdroj, byl to její otec, Lucius Malfoy.

„Pojď ke mě blíž, dítě," zašeptal Lucius. Irina se přiblížila blíže k němu, sedla si na chladnou zem vedle něho.

„Irino, odpusť mi, nikdy jsem nechtěl, aby to takto skončilo. Jen jsem chtěl, abyste byli v bezpečí. Místo toho jsem vše zničil, všechno, co se dalo. Odpusť mi, že jsem ti nedal lásku a hlavně nebyl dobrým otcem," lapal po dechu Lucius, smrt si pro něj již přicházela.

„Vždy jsem tě svým způsobem milovala. Jsem přece dcera svého otce. Jednou ti odpustím, otče, ale musíš mi dát čas," zašeptala dívka, které stékaly slzy po tváři, přitom si lehla vedle něj.

„Máme dost času," odpověděl své dceři Lucius, to bylo poslední, co řekl, než zemřel.

Mladý Malfoy konečně dorazil do úkrytu Pána zla. Bylo všude nesmírné ticho a to se mu vůbec nelíbilo. Hlavně obzvláště, když tu nikoho neviděl. Vydal se širokou, dlouhou a chladnou chodbou do sálu, kde byl Voldemort po celý svůj čas. To co Draco spatřil, mu hrůzou postavilo chlupy na rukou. Všude byla mrtvá těla, samozřejmě, byl rád, že tyran Voldemort byl mrtvý. Viděl tělo i svého profesora lektvarů, Severuse Snapea, nechybělo ani tělo jeho kruté tety Bellatrix. Ale co Draca srazilo na kolena, bylo tělo jeho otce, všude byla jen samá krev. A vedle něj ležela Irina. Na nic nečekal a vydal se rovnou ke své rodině. Zjišťoval, zda náhodou ještě nežijí, Lucius byl ovšem už mrtvý. Ale jeho sestra měla stále puls, i když slabý, ale pořád byla naživu. Vzal svou sestru do náruče a chystal se s ní přenést. Pro otce někoho pošle. Byl jakýkoliv, ale stále to byl jeho otec, i potom všem.

„Draco, synku, běž si lehnout, já tě vystřídám. Už jsi tady několik hodin, musíš taky spát," položila Cissa synovi ruku na rameno.

„Ne, matko, já zůstanu s ní," oznámil jí Draco, který seděl vedle postele své sestry.

„Madam Malfoyová má pravdu, jen běžte, jestli se stav vaší sestry zlepší, pošlu pro vás," ozvala se Poppy, která byla léčitelka na zdejší škole.

„Jak už jsem řekl, zůstanu tady!" zvýšil unavený Draco hlas.

„Dobře, synku, jak si tedy přeješ. Madam Pomfreyová, jak je na tom má dcera?" povzdechla si Narcissa, přitom pohlédla na Poppy.

„Nemusíte mít starosti, madam, oba jsou pořádku, jsou mimo ohrožení," pousmála se léčitelka na ženu.

„Oba?" zarazila se Cissa, pohlédla na ní.

„Ano, slečna Malfoyová a její dítě jsou v naprostém pořádku. Je to naprostý zázrak, že dítě přežilo," usmála se Poppy a vydala se do své kanceláře.

,,Krev mé dcery. Já budu babička?" pousmála se zmatená Cissa, protože tohle opravdu nečekala. Ještě dlouho trvalo, než se Irina probudila z bezvědomí. Když se tak konečně stalo, první, co dívce přišlo na jazyk, bylo jméno její lásky.

„Elijahi!" vykřikla dívka, když se probudila.

„Jen klid, zlatíčko. Kdopak je Elijah?" utěšovala ji Narcissa, přitom se zajímala, o koho se jedná.

„Byl-byl to můj přítel, ale já ho neochránila. Zabila jsem ho." Irině stékaly slzy po tváři.

„Jak vidím, konečně jste se probrala, slečno Malfoyová. Jak už jsem řekla vaší matce, oba jste pořádku," oznámila jí s úsměv Madam Pomfreyová.

„Otec žije, kde je? Chci ho vidět," zajímala se dívka, chtěla ho mít poblíž sebe.

„Zlatíčko moje, Lucius zemřel. Madam Pomfreyová tím myslela, že jsi těhotná," oznámila Cissa jemně své dceři.

„Těhotná?" pohlédla na ni zmatená Irina, neměla o tom sebemenší tušení.

„Už je to tak, dcerko, " pohladila dívku po vlasech její matka.

„Co si jen počnu, sama s dítětem, bez Elijahe," rozbrečela se Irina, jelikož měla svým způsobem pravdu.

„Už nejsi sama, máš mě a matku, nikdo nás už nerozdělí," chytil za ruku Draco svou sestru.

Pán zla je mrtev, tahle zpráva obletěla celý svět. Zajímavější na tom bylo, že nezemřel rukou vyvoleného Harryho Pottera, který přežil. Zabila ho, ta o které se nevědělo, že měla stejnou krev, jako samostatný Voldemort. Zemřel rukou vlastní neteře Irini Riddleová známé jako Malfoyová. Prozradil Dennímu věštci jeden z bývalých smrtijedů, který sloužil Pánu zla.