Krev není všechno [HP]

14# KNV

„Ale, co když to tak není, Harry?" Stála si za svém Hermiona, i když to dávalo všechno smysl.

„Hermiono. Viděli ho, tudíž je vinný a pokud by nebyl, byl by teď zde a hájil by se. Ale jak sis mohla všimnout, není tady," řekl Harry, který se jí to vše snažil vymanit z hlavy.

„Máte pravdu, to samo o sobě mluví o jeho vině," přiklonila se Hermiona na stranu svých kamarádů.

„Severus Snape je obyčejný vrah a doufám, že skončí v Azkabanu, " utrousil pevným a rozhodujícím hlasem Harry.

„To odvoláš, Pottere!" ozvalo se mu za zády, kde stála zmijozelská princezna, míříc na něj hůlkou.

„Slečno Haleová, okamžitě odložte hůlku, než někomu ublížíte," vyzvala dívku profesorka McGonagallová.

,,A když to neudělám, co uděláte?" otázala se dívka, která stále mířila na slavného Harry Pottera.

,,Slečno Haleová, tohle není řešení, obě to dobře víme," pohlédla na ni klidná profesorka, chtěla to udělat po dobrém.

„Já prostě nedovolím, aby někdo špinil Severusovo jméno. Pokud to udělal, musel k tomu mít důvod," řvala Irina, věděla jaký byl, hlavně to nebyl žádný vrah.

„Tak přece to byla pravda, to co se povídalo. Ty a Snape jste byli milenci, proč bys ho jinak bránila? Nikomu na něm nezáleželo, až teď tobě," odfrkl si Ron, pobavením i nechutí.

„Levicorpus!" vyřkla kouzlo, které způsobilo, že postižený visí za kotník hlavou dolů ve vzduchu.

„Dej mě dolů, ty mrcho!" zařval Ron naštvaně po dívce. Visel za kotník hlavou dolů, chtěla ho potrestat. Za slova, která vyřkl, spíš přemýšlela, že měla použít Žer slimáky. Alespoň by na chvíli držel tu nevymachanou hubu.

To se ale nelíbilo Hermioně ani Harrymu, bez váhání vytáhli hůlky. A namířili na Irinu, už se chystali vyslovit kouzlo. Když jim z rukou odletěli jejich vlastní hůlky. Kdo jiný to mohl být než profesorka McGonagallová.

„Expelliarmus," odzbrojila je profesorka McGonagallová.

„To nemyslíte vážně, to ona si začala," obořil se do profesorky Harry, jelikož se mu to vůbec nelíbilo.

„Liberacorpus," vyslovila kletbu McGonagallová, která se nevěnovala slovům Harryho Pottera. Vyřkla kletbu, vzápětí Ron Weasley ležel na zemi rozplácnutý. A nejen to, pěkně naštvaný, vyškrábal se na nohy a zařval kletbu, která se nepromíjí.

„Crucio!" zařval Ron na dívku, která byla v jeho blízkosti, až tak hloupí zase nebyl. I když by jeho criciatus nebyl tak silný jako u ostatních čarodějů.

„Petrificus totalus!" vykřikla Irina, když kouzlo odrazila. Vyslovila kletbu, které úplně spoutá oběť, může hýbat pouze očima.

„To by už stačilo!" zařvala profesorka, tohle bylo už moc.

„Někdo ho musí naučit slušnému chování," ušklíbla se Irina.

„A to máš být, jako ty?" odfrkl si Harry, který na dívku mířil hůlkou.

„Harry, prosím, to už stačí," řekla Hermiona, která žádala svého kamaráda.

„Poslechni svou kamarádku, mohlo by se ti něco stát," zasmála se dívka na účet Harryho Pottera.

Profesorka McGonagallová nad tím vším mávla rukou, věděla jaký má dívka vztah se Severusem. Ale nebyla jediná, koho tato zpráva zasáhla. Minerva vyslovila kletbu, aby se Ron mohl opět hýbat.

„Za chování pana Weasleyho, odebírám Nebelvíru 100 bodů, samozřejmě ho nemine trest. Napíše slohovou práci o dva tisíci slovech. Nepoužiji zakázanou kletbu na svého spolužáka. A buďte rád, že vás nevyloučíme ze školy," pohlédla na něj přísně profesorka.

„Ale to není fér," odfrkl si Ron, nelíbilo se mu to.

„Vy slečno Irino Haleová, pojďte se mnou," vyzvala ji profesorka McGonagallová.

„Byla bych ráda, kdyby jste mi říkala příjmením, které mi náleží. Dobře víte, že Haleová byla pouze zástěrka. Mé jméno je Irina Malfoyová," pohlédla na ni hrdě Irina, nemá se přece za co stydět.

„Cože jsi?!" vykřiklo slavné trio naráz.

„Irina Malfoyová, teď mně omluvte, mám něco na práci," věnovala jim pobavený úšklebek.

„Irino, co chceš dělat? " Profesorka McGonagallová nechtěla, aby udělala něco, čeho by pak litoval.

„Postavit se svým démonům, profesorko," odpověděla ji Irina, vzápětí si to kráčela pryč.

V sídle Pána zla:

„Narcisso, co tě sem přivádí? Budu hádat, že by tvůj syn?" pohlédl na ženu Pán zla s kamennou tváří.

„Vy dobře víte, můj pane, proč tady jsem, tak nač tyhle otázky," odfrkla si Narcissa, chtěla jediné, svého syna.

„Ano, ano, tvůj synáček Draco, je mi líto, že ti musím oznámit, že Draco Malfoy bude poslán na smrt, takto jsem rozhodl," oznámil ji Voldemort, jen tak bez známky citů.

„Proč?! Můj syn se ničím neprovinil, tak proč by měl zemřít!" řvala po Voldemortovi Narcissa, aniž by si uvědomovala s kým mluví.

„Laskavě si uvědom s kým jednáš! Tvého syna už nepotřebuji, tak nač ho nechávat naživu?" zeptal se tvrdým tónem v hlase Voldemort.

„Omlouvám se, můj pane, prosím ušetři mého syna. Je to ještě dítě, celý život má před sebou. Ještě se vám může přece i hodit," prosila Pána zla. V očích se jí objevily slzy.

„Nemyslím si, má drahá, smrt bude jeho vysvobozením," stal si za svým Pán zla.

„A co takhle výměna Tome?" ozval se odněkud ze tmy hlas.

„Kdo se o považuje takto mě nazývat? Nevíš snad, kdo já jsem!" řval Voldemort na onu osobu, kterou neviděl.

„Ale já přece můžu, nemyslíš? Jsme přece jedna krev," vystoupila ze svého stínu dívka, na tváři jí hrál pobavený úšklebek.

„Dcerko?" povzdechla si Cissa, když dívku zahlédla, čekala od Irini cokoliv, ale tohle ne.

„Předpokládám, že jsi Irina." Díval se dívce zpříma do očí Pán zla, náznakem jakoby ji pohladil po tváří, cítil z ní svou krev.

Mladý vlkodlak sledoval svou milou, chtěl být dívce nápomocen, kdyby potřebovala. I když ho prosila, že se má držet dál a hlavně se nemá do ničeho plést. Ale jak to bývá, láska je silnější, než nějaké zákazy a příkazy. Sledoval Irinu, až do nějakého nepříliš vábivého domu. Stále byl v povzdálí, aby si ho nevšimla, snažil se být nenápadný. Ale to si jen myslel, jelikož ho spatřili smrtijedi, kteří zrovna přicházeli k Pánovi zla.

„Ale, ale není to vlček?" mířila na něj hůlkou úšklebkem smrtijedka.

„Na to není čas, Bellatrix," vyzval ji, aby pokračovala v cestě, druhý smrtijed.

„Ale no tak, Severusi, chci si jen trochu pohrát. Mdloby na tebe," ušklíbla se na něj Bellatrix. Na nic nečekala a vyslovila proti vlkodlakovi kletbu. Neměl žádnou šanci se bránit, taky jak by jen mohl, že.

„To jako vážně, Bellatrix?" pohlédl Severus na smrtijedku.

„No co? Locomotor," věnovala mu úšklebek Bellatrix, přičemž vyslovila kletbu, která dokáže přenášet.