Divná partička

29. ztracený a znovu nalezený

Opět jsem mohla vstávat s úsměvem. Věděla jsem že jsou při mě moje děti i kamarád. Ale opět se mi zdál ten zvláštní sen. Ale předtím se neopakoval proč zase teď? A potom jsem si uvědomila že se ten sen objevil Vždy když jsem měla někoho najít, nebo když jsem nikoho už našla. Někoho blízkého. Ale moc jsem nad tím nebrala potaz. Spíš jsem se začala zaobírat tím Kde zase všichni jsou. Bože to že se mi někdo vytrácí hned ráno už tady jednou bylo. Řekla jsem si sama pro sebe, vyšla z postele a rovnou po schodech dolů. V tělocvičně nikdo, u snídaně taky ne. ,, Sakra to Se vytratili i vedoucí nebo pořád ještě spí?" Na tuto otázku mi bylo odpovězeno chrápáním ze shora Takže sem hned pochopila že jsou asi ještě v postelích. Ale kde je zase sakra Lucas? Slyšela jsem něco zvenku a tak jsem šla rovnou k hlavní bráně. No co se nestane vidím tam Lucase i Angel a i Johnyho. ,, Co tu děláte?" Zeptala jsem se jich když jsem je uviděla sedět v kruhu. ,, Tak různě Nejdřív jsme si dávali malou rozcvičku ale máš celkem líného vojáka Řeknu ti mami, vůbec se mu nechtělo cvičit." Řekl Johnny a podíval se na Lucase a ten se zase podíval na mě. ,, Z toho si nic nedělej to on je vždycky!" Řekla jsem zase já a sedla si k nim. ,, Je to vůbec někdo se mnou nebo jste všichni proti mně?" Začali jsme se mu smát. ,, Tak jo Má někdo nápad co budeme dělat?" Zeptala se Anděl. ,, Vím že to bude znít dětinsky ale kdo by si zahrál třeba schovku?" Zeptal se Lucas. ,, Na to že seš příšerná lemra Tak máš dobrý nápady!" Pochválil mu to Johnny a stoupnuli jsme si. ,, A kdo piká?" Zeptala jsem se zase já. ,, Nejstarší!" Řekl a ostatní naráz a já zakroužila očima. ,, Já vás mladý vážně nechápu co proti starším máte?" Do Řekla jsem, otočila jsem se a začala pikat. Po půl minutě jsem si od Kryla oči a Otočila se zpátky. ,, Tak kde jste Víte že vás stejně najdu!" Zakřičela jsem. Začala jsem hledat na okraji lesa za našim Táborem i na louce. Po 15 minutách hledání s žádným výsledkem jsem se chtěla vzdát, ale přerušil mě hlasitý zvuk. ,, Dobře všichni vylézt ven z schovky Něco se děje!" Zakřičela jsem a všichni vylezli. ,, Bože, to je náš požární rozhlas!" Řekl Johnny a rozběhnul se směrem k jejich Táboru ( kdyby si někdo neuměl představit co je jejich tábor tak oni žijí v lesích a dělají si obydlí na stromech takže požárem myslí požár nějakého stromu). ,, Johnny jdeme s tebou!" Zakřičela jsem na něj. ,, Ještě se tam někde ztratíte neznáš to tam." Podívala jsem se na něj jako na hňupa a šla za ním. ,, Teprve před třemi dny jsem zjistila že jsi můj syn a teď mi chceš uprchnout do požáru?" Zakýval hlavou a řekl: ,, dobrá Ale slib mi jedno kdyby se cokoliv dělo vezmi Angel do bezpečí. Nechtěla jsem na to přistoupit ale musela jsem. Začali jsme běžet k jejich Táboru. A opravdu hořelo. Přiběhly jsme k hlavnímu stromů který byl zapálený. ,, Sakra tam jsou naši vedoucí a všichni vojáci!" Kývla jsem na lucase a ukázala ať jde s Johnym. Ale Angel se kamsi ztratila. ,, Angel!!!" Začala jsem křičet na všechny strany ale neozvala se mi. Požár se šířil hrozně rychle a přecházela na další stromy. U viděla jsem jak jeden strom na mě padá Ale stihla jsem uskočit. Z kouře Jsem začala kašlat. Nakonec jsem nějakým způsobem vyšla znovu na louku. Uslyšela jsem hlasy a schovala se za keř. Uviděla jsem někoho Jak drží malé dítě. Před ním stála Angel a snažila se mu něco říct. Asi se ho snažila přijmout aby pustil to dítě. Když jsem se víc na toho kocoura zaměřila. Uviděla s vojenskou uniformu kterou nosí jenom ve zlém Táboře. A když jsem se zaměřila na obličej Došlo mi kdo je! A hned jak mi to došlo zakřičela jsem: ,,Charlie!!!!!"( Abych vám sakra vysvětlila Kdo je Charlie, tak je to Přítel mé kamarádky Rachel.) Tak nahlas že pustil dítě a já vylezla z keře. Pustil zbraň a podíval se na mě jako na zázrak. ,, Proboha........ Alex!!!" Rozběhl se ke mně a řekl: ,, Já já já nemůžu uvěřit že tě vidím!" Usmála jsem se. ,, Popořadě Co tady děláš?" Zaklepal si na hlavu. ,, Promiň jsem jenom překvapený Utekl jsem z zlého Tábora a potom jsem uviděl jak jak ostatní vojáci zapalují ten obrovský strom Lekl jsem se a nevěděl jsem co mám dělat tak jsem chytnul to děcko abych se domluvil nevím co mi ruplo v bedně že jsem to udělal ale nějakým způsobem se utekl A už jsem nechtěl se do toho tábora znova vrátit Nevěděl jsem co mám dělat!" Vykoktal ze sebe a já ho utišila. ,, V klidu neboj všechno bude v pohodě musíme tě dostat k Rachel." Vyvalil na mě oči. ,, Ty jsi je viděla Víš kde je?" Zeptal se mě. ,, Ano ale bydlí na tom velikém stromě Co je zapálený. ,, Proboha tak rychle třeba se už dostala ven!" Vzala jsem za ruku anděl a běželi jsme společně zpátky k požáru. Už jsme neslyšel žádné výkřiky ani nic ostatního takže jsme si mysleli že už je všechny vyvedli ven a protože jsme se tam začali pomalu dusit Museli jsme stejně pryč. Naštěstí to byla pravda A když jsme se dostali z požáru pryč, u viděla jsem jak Johnyho tak Lucase a všechny co byli na stromech. Johny se ke mně nerozběhl. ,, Díky bohu že jste se dostali pryč." Podíval se na Charlieho. ,, Kdo to je?" Charlie mu podal ruku. ,, Promiň že jsem se hned nepředstavil Já jsem přítel Rachel." Johnny se usmál. ,, Tak to by si ji měl asi vidět!" Podal mu ruku a potom se otočil a ukázal směrem k davu. Díval se stále dopředu, A když se dav rozestoupil, uviděl ji! A když se otočila ona uviděla ho také. Rozběhli se k sobě tak rychle jak nikdy předtím. Já Johnny i Angel jsme se na to dívali potom jsme se podívali jeden na druhého A usmáli jsme se. Potom mě napadlo že bych vlastně měla říct těm co přišli o domov aby si udělali Domov u nás. Vystoupila jsem si na pařez a začala říkat: ,, ehm, ehm, teď mě všichni poslouchejte vím že jste přišli o domovy a proto vám můžu nabídnout jeden nový než si je obnovíte Můžete si klidně složit hlavu u nás budete tam vítáni!" Když jsem to dořekl a Johnny ukázal směrem k bráně a já ji otevřela. Všichni si našli nějaký pokoj a nám přibyl další člen do rodiny který se náhle objevil a udělal radost všem. Vítej zpátky Charlie!