Divná partička

30. opravy a " že by zázrak?"

Sice jsem konečně měla skoro celou rodinu při sobě ale tentokrát nás ráno čekalo plno věcí na opravování. Nejenom shořelé domy na stromech ale i to že naše vedoucí neměli rádi vedoucí z lesa. Kamene schody a pořád na sebe křičely u toho se nedá spát To vám teda řeknu. Všichni jsme se probudili s zacpaný ušima a začali jsme křičet ať se nehádají. No jo ale to víte když se někdo začne hádat a odznak vedoucí nemůže přestat. ,, Musí řvát tak nahlas?" Zeptala se Angel. ,, Angel má pravdu co s tím budeme dělat?" Zeptal se pro změnu Johnny ale já jsem nevěděla jak mám odpovědět. ,, Rachel i s Charliem přišli společně před náš pokoje a zaťukali. ,, Taky nemůžete spát?" Zeptala se Rachel a já musela bohužel vstát z postele a jít to dolů nějak vyřešit. ,, Jsem tady vážně jediná normální vedoucí která no Nebudu se radši ptát protože já jsem ženská a oni jsou chlapy!" Říkala jsem si Cestou dolů ze schodů. Křik pořád zesiloval a šel z tělocvičny. Samozřejmě No co jsem uviděl a že se tam všichni prali. ,, Sakra Bože můžete být normálně vedoucí a řešit To diplomaticky a ne tím že se každý dáte pěstí do huby?!!!" Zařvala jsem na celou tělocvičnou a ozvala se to i s ozvěnou. ,, Moje kamarádka ani moje děti Kvůli vám nemůžu spát!" Zašklebila jsem se na něj a zkřížila ruce. ,, Tohle není nic pro ženský vypadněte odsud!" Zakřičel jeden z vedoucích a já se tak naštvala že mě napadla jedna jediná věc co v této situaci udělat. Neberte to blbě ale byla jsem starší jako oni a tohle to prostě někdy ženská udělat musí. Přišla jsem k jednomu co mi to to řekl a vzala jsem ho za ucho. Mezitím se na to děcka přišli podívat i s Rachel a Charliem. Angel se začala smát. Hned jak to uviděli ostatní tak taky. Protože vidět jak jednoho z vedoucích který je o dvě hlavy vyšší jak já jak ho tahám za ucho až ven před bránu a tam ho vyhodím a zavírám bránu za ním, se každý den nevidí. Došla jsem zpátky za ostatními do tělocvičny. ,, Ještě někdo?!" Zůstal jsem tam chvilku stát přestali se bít a začali se dívat na mě. ,, Pokud ne tak do postelí a do osmi ráno tady chci vidět klid jestli nedopadnete jak váš kamarádíček za dveřma!" Všichni zkopili uši a naběhli do postelí. Já zavřela dveře od tělocvičny a děcka se na mě začali dívat jako na nevím co. ,, Co je? Nejsem v jejich věku Tohle udělat můžu, můžu být jejich i matka." Odeslal jsem zpátky do pokoje a zachumlala se do peřiny. Když jsem za sebou zabouchla dveře dětska vybouchly smíchy a začali si o tom něco říkat ale to já už jsem nevnímala protože jsem začala díky bohu spát.
A opravdu do 8:00 ráno byl klid A až v 8:00 jsem se probudila. Vstala jsem trošičku se rozcvičila a řekla: ,, všichni vstávat Je tu nový den a je 8:00!" Dětská stoly A z druhého pokoje vyšly i Rachel a Charlie. ,, Máme plné ruce práce s obnovováním Táboru na stromech Tak šup šup oblékat a rychle na nohy chci vás tu do hodiny mít!" Lukas řekl ještě rozespale: ,, nevím jestli jste si toho všimli Ale máte mnohdy zajímavou vtipnou ale i šílenou mámu." Vypověděl Angel a Johnymu. ,, Hele asi máš pravdu V tomhle s tebou souhlasím!" A bouchnul hlavou do polštáře. A začaly opravy. Nebylo to lehké ale během takových tří až čtyř dnů jsme dali dohromady aspoň první budovu tu největší na největším stromě. ,, Tak a je to, 4 dny pěkné práce ale stojí tu!" Řekla jsem zadýchaně. Byli jsme na sebe právem pyšní ostatní budovy už už si jejich národ postavil sám. Potřebovali akorát Hlavní budovu kde budou všichni spát. Když jsme ještě uklízeli zbytky ohořelých dřevin a keřů narazila jsem na zvláštní blikající květinu. ,, Rachel ty ses tady starala o rostliny?" Zeptala jsem se mé kamarádky. ,, Ano Co potřebuješ?" Ukázal jsem jí tu rostlinu Nejdříve se zamyslela Ale potom jí to nejspíše cvaklo. ,, Tato rostlina je zajímavá a umí také zajímavé věci nevím jestli by to k něčemu bylo ale říct ti to můžu tato květina umí měnit pocity když mi někomu někdo dal takový prášek který mění vlastně celou kočku nebolí třeba tebe začal by se cítím divně nepamatovala by sis co se stalo a prostě bys to nebyla ty, tato květina to umí zvrátit." Když mi tohle řekla Vzpomněla jsem si na marcuse když jsem okolo nás udělala ohnivé kolo Choval se zvláštně nepamatoval si na nic ani na to že jsme se poprvé políbili ani na to že jsme se spolu vyspali ani na to že mě požádal o ruku na nic Mohlo by to být tím třeba to dávají všem vojákům Ale proč to neměl i Charlie třeba se z toho nějak dostal ale ne To by nebylo normální, ale přišlo mi to zvláštní. ,, Rachel asi vím jak vysvobodit Marcuse!" Když jsem toho řekla oboum dvoum se nám udělal úsměv na tváři Ale více mě protože by to řešilo celou situaci. Děti by konečně měli Otce a já konečně milujícího manžela. Ale jak se dostat až k němu to zatím nebylo jasné ale měla jsem cíl za které jsem si tentokrát chtěla jít!

Ahoj, dnes trošičku další část ale doufám že to nevadí dlouho jsem takový to popisek nepsala tak se nám to trošku rozum vykládám. Jak se vám zatím líbí příběh? Mě osobně asi nejvíc bavilo psát když jsem Hlavní hrdinku ,, zabila" a potom zase ,,oživila". A co bavilo vás? Pište do komentářů. Budu ráda i za každý ohlas. A doufám že se vám tato knížka pořád ještě líbí. Tak doufám že si užijte zbytek dne kdy to čtete a zároveň teda přeji pěkné počtení. Uvidíme se příští kapitolky zatím, čau!