INVISIBLE ME

Kapitola 9.

Chvíli jsem na knihu jen zírala. Pak jsem jí rychle uklidila zpátky do batohu a nervózně jsem si zastrčila pramen vlasů za ucho. Otočila jsem se s tím, že jsem si omylem zapomněla notebook. James s Patrickem se pousmáli a začali se bavit znovu o něčem jiném.

Alex si však všímal vždy. Pokaždé, když jsem měla nějaký problém, věděl to. Tohle nebyla výjimka. Tázavě na mě pohlédl a já jen zavrtěla hlavou.

Zvedl se.

„Pojď sem" pobídl mě a já ho vděčně objala.

„Díky" zamumlala jsem mu do ramene. Místo odpovědi mě jen silněji stiskl.

Zbytek odpoledne jsme hráli Scrabble, UNO a říkali jsme si vtipy. Když se blížil večer, James šel s Patrickem do nejbližšího antikvariátu a já šla do kuchyně připravit víc čaje.

Alex byl hodný, myslel to dobře.

Ona nevěděla, že se to stane. Nepředpokládala to.

Proto nevytrhala stránky.

Alex otevřel knihu. Přečetl si pár stránek.

Pak se jeho oči ocitly na bílé stránce.

Sáhl po propisce.

Když jsem se vrátila, Alex se usmíval. Můj batoh ležel vedle kanape na stejném místě, jako předtím. Možná proto jsem mu nevěnovala žádnou pozornost.

Patrick a James nesli oba plnou náruč knih, když se vrátili. Většinu vybral můj syn, James měl na svědomí jen tři díla. Dva z toho byly životopisy a poslední byla dodatková kniha Harryho Pottera, kterou si potom rozhodně půjčím.

Po pár hodinách jsme museli vyrazit. Už bylo opravdu pozdě a Alex musel brzy vstávat do práce.

Loučení bylo pomalu delší, než celé odpoledne. Znovu jsem si vychutnala objetí od mého nejlepšího kamaráda, které odteď ještě dlouho nezažiju.

Tehdy jsem to nevěděla, ale můj život se přesně v tomto bodě zlomil. Přesněji o pár okamžiků později, kdy jsme seděli v letadle.

Patricka i Jamese už přehnala únava, toho jsem využila a popadla knihu. TU knihu. Otevřela jsem jí na nové stránce, která byla už na první pohled podivná. Nebylo tam datum a písmo bylo nové a až moc známé.

Grace, vzpomínáš, jak jsme si jednou slíbili, že si se vším pomůžeme? Měním své plány. Četl jsem to, to všechno. Vím, že teď mě máš chuť zabít, ale prosím, vyslechni mě. Stěhuju se zpátky do Irska. Pár týdnů u vás zůstanu, už jsem se ptal Jamese. Pomůžu ti s hledáním. Někdo tě sleduje a já chci zjistit kdo.

Jedu zpátky Grace.

Jedu zpátky do Romtreet...

Prosím, nezabijte mě za kratší kapitolu, ale byla jsem celý týden pryč a neměla jsem čas na psaní. Takže Eli, Tončo a Justý, ráda bych se dožila desáté kapitoly.

Vaše crazycreatur.