Tajemná ✔️️ [Avengers]

\19/ Soutěž 2/2

Za pět minut jsme stáli před budovou tělocvičny.
,,Děkuji za odvoz.“ poděkovala jsem a chtěla jít ale zarazil mě jeho hlas.
,,Já tu zůstanu.“ chtěla jsem něco namítnout ale to jsem nestihla.
Mířili spolu do prostorné tělocvičny kde už čekali ostatní.
,,Ahoj, prvně se rozcvičíme a potom začne trénovat na soutěž.“ rozkázala jsem a začali se rozcvičovat. Ano, jsem jejich jak bych to nazvala kapitán a trénujeme na taneční soutěž. Mezitím jsem se i já rozcvičila.
,,Tak jo fajn, do soutěže jsem nám vybrala písničku Havana, choreografie je lehká.“ řekla jsem a začali se formovat do pozic, kde mají stát...

ČAS 18:35
MÍSTO TANEČNÍ SOUTĚŽE

Už tu čekáme dvě hodiny než přijdeme na řadu. Bucky tu je taky kvůli příkazu táty.
,,Poprosíme aby se dostavila na pódium taneční skupina jménem  The Diamont.“ slyšeli jsme z reproduktorů hlas.
,,Tak jdeme.“ mávla jsem rukou a rozešli jsme se na pódium. Rozestoupili jsme se a čekali až začne hrát hudba, začali jsme prvními kroky (nahoře v médiích).
Dotancovali jsme a šly za oponu. Teď jen čekat. Za půl hodiny už vyhlašovali vítěze. Třetí a druhé místo dostali nějaké dvě skupiny a teď se vyhlašovalo první.
,,Zlatý pohár taneční skupiny roku 2018 vyhrává... The Diamont!“ vykřikl a my taky. To je úžasné my vyhráli.
Předal nám pohár a pak jsme ještě poděkovali a to byl konec celé soutěže...

Do Stark toweru jsem s Buckym přijela kolem kolem osmé hodiny večer.
,,Ehm... Bucky? Tys byl ve druhé světové válce, že?“ trochu jsem si odešla, abych jeho pozornost přesunula na mě.
,,Jo byl, proč se ptáš?“ zeptal se.
,,Mám do školy udělat referát o druhé světové válce a mě napadlo, když jsi tam byl, tak bys mi mohl o ní něco říct.“ vysvětlila jsem svůj důvod a čekala s nadějí co odpoví.
,,Mohl bych něco o ní říct.“ yeach. Sedla jsem si naproti němu na gauč.
,,Můžeš vyprávět.“ pobýdla jsem ho.
Bucky si povzdychl a začal vyprávět...
,,No a tím to končí.“ odvyprávěl svůj dvou hodinový příběh. Já hltala každé slovo ani jsem netušila že se některé události z toho stali.
,,Páni.“ vydechnu kyslík v plicích.
,,Nemáš zač a teď by jsi měla jít spát.“ to musí zkazit náladu.
,,Děkuju a dobrou.“ ještě jsem ho obejmula, objetí mi taktéž oplatil.
,,Mám tě ráda a ještě jednou dobrou noc.“ usmála jsem se a byla už na odchodu do pokoje.
,,Já tebe nejvíc.“ zašeptal, to já jsem ještě moc dobře slyšela ale dělala jsem jakoby nic a šla po schodech do pokoje. Dnešek byl super. S touhle myšlenkou jsem šla spát.

,,Rychle! Utíkej!“ křičel na mě Bucky.
,,Já nemůžu nenechám tě tu.“ měla jsem nakrajíčku abych se nerozbrečela. Bucky stál přede mnou a čekal kdy se vojáci od Hydry objeví.
,,Běž! Za chvíli tu budou!“ křičel dál ale já tam pořád stála a snažila se nebrečet.
,,Pozor!“ najednou zakřičel a shodil mě na zem. Viděla jsem jak na něj útočí hromada vojáků. Jeden z nich šel naproti mně. Zvedl mě.
,,Ty jdeš s námi.“ teď jsem se rozbrečela.
,,Nechte mě být! Pusťte mě!“ křičela jsem a kopala ale nic nezabralo.
,,Bucky!“ viděla jsem jak ho několikrát postřelili. Voják mě pustil. Co nejrychleji jsem doběhla k němu a klekla si vedle něj.
,,Bucky ne, ty nesmíš umřít, když jsem já přežila, ty musíš taky.“ vzlykala jsem.
,,Prosím neumírej mi.“ zašeptala jsem.
,,Bucky já tě miluji, tak prosím neumírej.“ teď jsem to přiznala.
,,Já tebe taky.“ zašeptal. To bylo to poslední co jsem slyšela...

ΔΔΔΔΔΔ

Tak další díl a nebojte Bucky nám neumřel, teď ještě ne *ďábelsky se usmívá 😈* tohle byl pouze jen a jen sen, pro ty co nevědí.

#kiki#