Avengers - známá neznámá

32- zpackaný experiment

Velká kovoká vrata se se zaskřípáním pootevřela a z nich vykoukl poměrně mile vyhlížející stařeček. "Slečna Rogersová a pan Barnes? Jak milá návštěva!" Vyhrkl s falešným nadšením a úšklebkem. "Jen pojďte dál," řekl a ukročil stranou abychom mohli vejít, "očekával jsem ale, že dorazíte dříve." Snažil se nás podráždit. Něco chystal a my jsme mu šli dobrovolně do pasti. Jak jsme ale měli zjisti co chystá? A navíc... byl mi dost povědomý... není to náhodou ten děda z parku jak jsem jej už kdysi podezírala? Ten děda tak podobný jediné osobě kterou jsem kdysi měla? Osobě která mě zničila?.... to asi ne.
Zavedl nás do obrovské budovy. Divila jsem se také obrovským dveřím jenž byly tak velké, že jimi mohl projít i Eros.
Před námi se rozprostřela dlouhá a velmi prostorná chodba jenž po stranách lemovalo mnoho stejně vypadajících dveří. Postarší muž se zařadil před nás a kývl nám na znamení ze jej máme následovat.
Šli jsme velmi dlouhou chodbou a také několikrát zahli... za rohem se vždy ale rozprostírala další dlouhá chodba. Začínala jsem mít pocit že nás stařec vodí po všude stejně vypadajících chodbách záměrně stále dokola abychom se při pokusu o útěk zaručeně ztratili... přece to tady nemohlo být tak velké když budova z venku nebyla nikterak obrovská.
Když jsme se konečně u jedněch dveří zastavili tak jsem do staříka narazila jelikož jsem nevnímala co říkal a neustále si v duchu opakovala kde jsme kdy zahli.
"Myslel jsem že nebudete až takto neohrabaná. Je sice pravda že jste nezdařeným a nedokončeným experimentem ale až takovouto nešikovnost bych od naší práce nečekal."  Začal mě opět dráždit děda.
"Já nejsem žádný váš zpackaný experiment ty dědku!!!" Rozkřikla jsem se až sebou Bucky vedle mě cukl.
"Dědku? Zajímavé slyšet od někoho komu je skoro sto let. A i kdyby jsi chtěla sebevíc tak budeš vždy naším nepovedený experimentem. Jsi pouze náš odpad který je pro okolí nebezpečný ty náno!" Řekl se škodolibým úšklebkem.
Když už jsem se nadechovala abych mu mohla teké říct svůj názor tak za mnou zakvičeli bolestí Athos i Eros.
Bleskově jsem se otočila jejich směrem ale to už bylo pozdě jelikož mě někdo uhodil něčím tvrdým do hlavy, mě se zatmělo před očima a upadla jsem do bezvědomí...