black dress // nomin

× chapter fifteen ×

Ráno jsem se probudil a hned jak jsem otevřel oči, jsem se setkal s Jenovým pohledem. Zkoumavě si mě prohlížel, usmíval se a hladil mě po vlasech.

"Jee už jsi vzhůru, Jaeminie?" usmál se na mě a věnoval mi jemnou pusinku na čelo, stejně jako večer, když jsem usínal.
Ani nevím, co jsem při tom cítil. Nikdy jsem fyzický kontakt neměl rád, ale teď mi to ani nevadilo. Bylo mi to nějakým způsobem příjemné, ale nedokázal jsem ten pocit popsat.

"Tak pojď, udělám ti něco k jídlu." řekl mi Jeno a stoupl si, přičemž moje hlava, která byla doteď na jeho klíně, mi spadla zpátky na matraci. Po chvilce jsem ji zvedl a vydal se za Jenem do kuchyně.

Byla to malá ale vcelku útulná kuchyňka s linkou, sporákem a malým stolkem se dvěma židlemi.
U sporáku stál Jeno a něco vařil.

"Posaď se ke stolu, za chvilku to bude." zasmál se Jeno a já se tedy posadil ke stolu, na kterém už byly přichystané dva talířky.

Ta chvíli za mnou došel i Jeno s pánví, na které byly míchaná vajíčka. Vypadaly moc dobře a já měl ještě k tomu obrovský hlad, takže hned jak mi je Jeno dal na talíř, jsem se jimi začal cpát.

"Jejdaa, ty musíš mít ale hlad." řekl Jeno se smíchem. Vypadal hrozně roztomile, když se smál. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale bylo to tak.

"Joo mám, však jsem taky od včerejška nic nejedl." odpověděl jsem.

"Tak to se musíš pořádně najíst, nechci abys mi umřel hlady, Jaeminie." řekl Jeno, stále s úsměvem. Jako vždy.

"Jsi jak moje matka." odpověděl jsem a taky se pousmál. Neznal jsem ho dlouho, ale byl opravdu sympatický, byl roztomilý a navíc jako jeden z mála neskutečně milý. Nechápu, jak mohl být přes zprávy tak děsivý.

Ještě nějakou chvíli, tedy spíš po zbytek dne, jsme si spolu povídali. Opravdu dobře jsme se spolu bavili, smáli se a všechno. Bylo to úžasné, ten pocit, když víte, že máte někoho, kdo vás má vážně rád.

+++

"Nechceš se jít na chvilku projít ven?" zeptal se mě Jeno, když už venku byla docela tma.
"Chci ti ukázat jedno moc pěkný místo, vsadím se, že se ti bude líbit." dodal.

"T-tak dobře." odpověděl jsem.

Za nějakou dobu jsme vyšli ven ze dveří. Jeno zamknul dveře a my se vydali mezi stromy.

Byla velká zima, ale teď jsem to nevnímal. Vnímal jsem jenom Jenovu příjemnou společnost. Začínal jsem ho mít rád. Hodně rád.

Šli jsme lesem ještě půl hodiny. Na cestu nám svítilo pouze světlo měsíce, které sem tam pronikalo mezi stromy, ale Jeno i tak přesně věděl, kam má jít.

Po chvíli ale les před námi skončil a my se ocitli na malé mýtině, která byla celá osvětlená měsíčním svitem.

"To je krása." hlesl jsem. Moc se mi to líbilo.

"Já věděl, že se ti to bude líbit, zlato." odpověděl Jeno.
"Chtěl by ses tady ještě na chvilku zdržet a nebo chceš už domů?" zeptal se mě.

"Jestli ti to nevadí, ještě bych tady rád zůstal." řekl jsem s prosebným pohledem, který jsem hodil po Jenovi.

"Tak dobře, Jaeminie, rád tady s tebou zůstanu." zašeptal mi Jeno do ucha a pohladil mě po vlasech.
Hned na to vytáhl z tašky, kterou měl celou dobu s sebou, deku, kterou rozložil na zemi.

"Tu jsem vzal pro případ, že bys tady chtěl zůstat." objasnil mi situaci a oba jsme si sedli na deku.

Chvilku jsme mlčeli a pak jsem se rozhodl prolomit ticho.
"Děkuju, Jeno..." zašeptal jsem.

"Za co?" zeptal se se zájmem v hlase.

"J-já nevím, asi za všechno. Za to že jsi mě sem vzal i za to jak hrozně hodný na mě jsi." odpověděl jsem stále šeptem.

"Nemáš vůbec za co, zlato. Jsem na tebe hodný, protože tě mám moc rád. Záleží mi na tobě víc než komukoliv jinému. Věř mi, nikdy tě neopustím." odpověděl. Z jeho hlasu byla slyšet upřímnost. Myslel to vážně.

"J-já..." nevěděl jsem co říct.

"Nemusíš nic říkat." zase jako by mi četl myšlenky.
"Stačí, když pro mě uděláš jednu laskavost." zašeptal.

Chvíli jsem nechápal jakou. Až do chvíle, než se ke mě Jeno naklonil a spojil jeho a moje rty.

Po chvíli jsem s ním začal spolupracovat. Nevím, co mě to najednou popadlo.
Jeno měl tak měkké a sladké rty, kterým se prostě nedalo odolat.

+++

ahooj!! po delší době tady máte další díl! doufám že se vám líbil!

tentokrát se to celkem rozjelo co? jste to určitě nečekali xdd

Vaše Kačii :**