A Traitor II. (TMR CZ)✔

4. - Shledání dávných kolegů.

Druhý den ráno dívku probudilo podivné klepání. Otevřela oči a posadila se. Všichni chlapci klidně spali, proto si nedokázala vysvětlit odkud se ten zvuk bere. Zamrkala. Všude byl klid. 

"Psst," ozvalo se pod Thomasovou postelí. 

Podívala se tam a konečně to pochopila. Pod Thomasovou postelí kdosi byl. Kdosi se tam dostal pomocí větracích šachet. Slezla z postele a dostala se až tam. "Kdo jsi?" zašeptala tak tiše, aby ostatní nevzbudila. 

"Aris. Aris Jones," odpověděl stejně tiše a ukázal prstem za sebe. "Sice jsem to chtěl ukázat Thomasovi, ale ty budeš taky vědět. Jdeš?" 

Ohlédla se na spící chlapce. Pokud neudělají rámus, nezjistí to. Přikývla a vlezla za ním. "Jsem-" 

"Já vím. Tara. Ráchel..." zmlkl a sklopil oči. 

Položila mu ruku na rameno. "Kdo byla Ráchel? A jak mě znáš?" zajímala se. 

Opět se na ni podíval. "Ráchel byla mou nejlepší přítelkyní. Když jsem v Labyrintu ztrácel naději, ona mi ji zase dodávala. Ale pak nás našli oni a odvedli sem. Hned první večer si ji zavolali a od té doby jsem ji neviděl." 

"A co já? Odkud znáš mě?" 

"Bál jsem se toho, že se zeptáš. Nevím kolik si toho pamatuješ, ale pracovali jsme spolu. Ty, já , Thomas, Tereza a Ráchel. Pracovali jsme na Labyrintových testech, jen odděleně. Možná proto si mě ani Ráchel nepamatuješ." 

Zamyslela se. Aris...Aris...To jméno přece znávala. Věděla to. Ale odkud? 

Stála u počítače a zadávala tam Newtova data. Data, která se zadávala, když se subjekt posílal do Labyrintu. Přihlásila se, aby to udělala. Thomas by to nezvládl, to věděla. A Tereza? Ta by se v tom jen vyžívala. 

Dokončila zápis informací, když se otevřely dveře. Ohlédla se a spatřila svého otce, který měl jednu ruku v kapse. Povytáhla obočí. "Co tu děláš? Ještě nemáš po pracovní-" 

"Ticho!" zahřměl a vydal se k ní. 

Cukla sebou a začala couvat. Tohle se jí vůbec nelíbilo. Protože pokaždé, když křičel, neznamenalo to nic dobrého. "Tati?" 

Došel k ní a chytil ji za límec pláště. "Můžeš mi kurva vysvětlit, co to mělo znamenat?!" vyjel na ni a zacloumal s ní. 

Zatěkala očima a pokusila se mu vytrhnout. Marně. "Co? Co jsem udělala?" vypískla hlasem, který se tomu jejímu vůbec nepodobal. Byl totiž o několik oktáv výš. 

Přirazil ji ke zdi. "Ty jedna malá čubko!" syčel na ni dál, zatímco ji druhou dlaní zamezil přísun vzduchu. 

Zalapala po dechu a vykulila oči. Tohle bylo mnohem horší, než co si dovoloval předtím. "Ta-tati..." vydechla prosebně. Vůbec to nechápala. Vůbec ne. 

"Tak ty si myslíš, že se za našimi zády budeš kurvit s kdekým?! Děláš ostudu nejen mně, ale i své matce, Taranee!" zahulákal a použil její celé jméno, což nenáviděla. 

V tu chvíli jí jméno nevadilo tolik, jako jeho oznámení. Kurvit? O čem to mluvil? S nikým přece nic neměla...

Mrštil ji na zem a přistoupl kotník. "S Jonesem se už neuvidíš, je to jasný?!" 

Vykulila oči. Tak on si myslel, že... Zakašlala. "Tati, s Arisem jsme jen přátelé. Kolegové," namítla a vypískla bolestí, když přitlačil. 

"Lžeš! Řekni pravdu!" 

Do očí se jí nahrnuly slzy. Jak o ní vůbec mohl pochybovat?! "Nic jsem s ním neměla, přísahám!" vypískla znovu. 

Odstoupil od ní. "Poslední varování. Pak to někdo schytá," zasyčel a vyšel z počítačové místnosti pryč. 

Když byl pryč, pomalu se zvedla. Rukou se přidržovala zdi, aby neupadla. Nechápala to. Proč jí nařkl z toho, že něco měla s Arisem? 

"Taro? Taro, kde jsi?!" křičel něčí hlas nedaleko pracovny. 

Trhla hlavou ke dveřím. Thomas. "Tome! Tome!" zakřičela, aby ho na sebe upozornila. 

Brzy se dveře rozlétly a v nich stál černovlasý chlapec. Jakmile si jí všiml, doběhl k ní a podepřel ji. "Co se stalo?" 

"Špatně jsem došlápla a zvrtla si kotník," zalhala pohotově. Už tak toho měl dost, nechtěla mu přidělávat starosti. 

Pokýval hlavou a vzal ji do náruče. "Vezmu tě na ošetřovnu, tam ti na to dají obklad."

Chytila se ho kolem krku. "Díky, Tome. Proč jsi mě hledal?" 

Pohlédl jí do tváře. "Taro...dneska ráno poslali Arise do Labyrintu s Newtovou sestrou." 

Ztuhla a nedokázala ze sebe vypravit jediné slovo. Arise tam poslali taky...Dávali jim přece imunitu, když budou spolupracovat. Ale když poslali Arise...kdo z nich půjde další? Ráchel? Thomas? Tereza? Nebo snad ona sama? Z oka jí skápla slza. "Tome...co s námi bude?"

Políbil ji na čelo. "Ty se neboj, Taro. Tebe tam nepošlou, už z důvodu, že jsi dcera Paigeové. Ty budeš v bezpečí, neboj. A i kdyby se tak stalo, budu bojovat za to, abych tě brzy dostal ven. Nenechám tě tam. Slibuju." 

Rukou ho pohladila po tváři. "Ani já tebe, Tome. Slibuju," zašeptala. 

Pokýval hlavou a líbl ji do dlaně. Když s ní dorazil na ošetřovnu, už spala. Nebo spíš podřimovala. Chápal to a nezazlíval jí to. Měli toho oba dost. 

"Taro?" ozval se něčí vzdálený hlas. 

Cukla sebou a podívala se na Arise, který na ni nechápavě hleděl. "C-co?" 

"Byla jsi asi deset minut úplně mimo," vysvětlil. 

Pokývala hlavou. "Znám tě, Arisi. Bavili jsme se spolu. A...pamatuju si den, kdy tě poslali do Labyrintu. Jako by to bylo včera," pípla. 

"To nic, Taro. Už to neřeš, ano? Minulost je minulost. A tohle je mnohem důležitější, než si vůbec myslíš. Musíme jít," řekl a začal se plazit šachtou pryč. 

Začala se plazit za ním, dokud se nedostali až k padacím dveřím, kterými se podívali dolů. 

Tak šla ozbrojená eskorta s několika doktory, kteří na pojízdném lůžku tlačili několik těl. 

"Kdo to je?" zašeptala Tara, když si těla prohlížela. 

Chlapec se na ni podíval. "Ti, které si zavolali," vysvětlil a rychle oči sklopil, aby to nevypadalo divně. 

"Co s nimi dělají?" zeptala se. 

"To nikdo neví. Ale nelíbí se mi to. Vůbec ne," svěřil se jí. 

"V tom případě musíme získat jednu kartu a dostat se dovnitř, abychom to věděli," řekla a vydala se zpátky do ložnice. 

Aris se za ní jen díval. Byla úplně stejná jako tehdy. Pamatoval si ji jako silnou, nebojácnou dívku. A tou také byla. Nikdy se také, dokud pracoval pro ZLOSIN, netajil city k ní. Ale věděl, že její srdce patřilo jinému, proto sám sebe přesvědčil, že miluje Ráchel. Ale pravdou bylo, že na tu blondýnku, která byla dcerou Paigeové, nikdy nepřestal myslet. Nikdy. A nyní, když viděl, že je naživu, byl jen rád. A očividně byla sama. Konečně měl pramálou šanci na to, aby to na ni zkusil. Věděl však, že to je běh na dlouhou trať. Odměna byla však příliš sladká, proto se do běhu pustil. 

Ahoj, moji zlatí Placeři :3 

Pro fanoušky Arise tu mám kapitolku speciálně s ním :3 Kapitán mě bude milovat, I know it :D Am I right, Captain? :3 

No...máme tady další flashblack s Tarou a jejím otcem, kterýho začínám s každou další kapitolou víc a víc nenávidět :D 

Love you, guys <3 

Kájí°