A Traitor II. (TMR CZ)✔

7. - Sbohem.

Zatímco byli ostatní někde v obchodním centru, Aris doprovázel Taru. Cesta probíhala tiše, ani jeden z nich nemluvil. Téměř každou chvilku se zastavovali a prohlíželi věci, které by mohly být užitečné. Našli nějaké oblečení a sem tam i nějaké nože. Dokonce Aris našel a postarší moderní luk a k tomu toulec šípů.

"Ukaž," vyzvala ho Tara a vzala si ho do ruky. Pak zkusila tětivu. Byla pěkně pružná. A šípy taky nevypadaly špatně. "Vypadá to hodně slibně. Konečně nějaká zbraň, která není pistole." 

Chlapec se na ni podíval. "Ty s tím umíš zacházet?" 

Pohlédla na něj a pousmála se. "Není to tak těžké, jak se zdá. A navíc, nějak jsem se bránit musela. Nebo abych měla teorii, kdyby se něco stalo."

Pousmál se na ni. "To ti věřím," řekl a opatrně jí zase luk vzal. "Ale raději ti ho vezmu. Pochybuju o tom, že nás tady něco napadne." 

Přikývla a začala hledat ještě nějaké potřebné věci. Po několika minutách se však se syknutím narovnala.

To upoutalo Arisovu pozornost. Okamžitě se na ni podíval. "Taro? Děje se něco?" 

Přiložila si ruku na břísko a zářivě se usmála. "Pohnul se," zašeptala radostně, zatímco se na něj podívala. 

Úsměv jí, ačkoliv dost hraný, oplatil. Věděl, že to dítě jí připomíná toho kluka. Věděl to. Ale nemohl jí to mít za zlé. "Můžu," zeptal se a pokynul k bříšku. 

Znovu přikývla a vzala jeho ruku do své. Pak ji přiložila na místo, kde kopnutí ucítila. 

Pohlédl jí do očí a, tentokrát doopravdy, se usmál, když pohyb ucítil. "Opravdu kope," vydechl, když bylo ticho až příliš dlouhé. 

Přikývla a oči se jí zalily slzami. Tohle byl první kontakt, který s dítětem měla. Slzy jí brzy stekly na tváře a tvořily slané vodopády.

Aris natáhl druhou ruku a slzy jí opatrně stíral z tváře. "Neplač, Taro," zašeptal, zatímco oční kontakt stále udržoval. "Není to důvod k pláči, ale ke štěstí. To dítě tě bude milovat. Tak jako tě miloval on. Budeš úžasná matka. Jsem si tím jistý.

Pousmála se a tváří se opřela do jeho dlaně. Ten dotyk byl přece tak uklidňující a něžný...

Tuhle krásnou chvilku cosi narušilo. Přicházelo to z dálky. A přesto se zdálo, že je to blízko. Hodně blízko. Tiché vrčení. Hrdelní chrčení, které neznělo nijak vábně. A ani přátelsky. 

Oba dva sebou trhli a odskočili od sebe. Aris beze slova podal Taře luk i se šípy. "Honem," vyhrkl a vyběhl zpátky k místu, kde se měli setkat s ostatními.  

Tara běžela pozpátku, aby měla přehled o blížícím se nebezpečí. Ale další výkřik ji donutil se otočit. 

"Taro!" zakřičel Aris, jehož tělo dopadlo na zem pod vahou druhého. 

Okamžitě založila šíp do tětivy, kterou natáhla až k nosu. Pak šíp vypustila. Jeho hrot se zabodl do těla, které na Arisovi leželo, a zhroutilo se mrtvé na zem. 

Chlapec se nadávil a vyškrábal se na nohy. Pak na ni pohlédl. "D-děkuju." 

Přikývla a doběhla k němu. Chytila ho za ruku. "Honem! Musíme najít ostatní!" vyhrkla a vyběhla k místu, kde se měli setkat s ostatními. 

Netrvalo dlouho a připojili se k nim Pánvička, Winston a Jack. Zanedlouho i Minho s Terezou. 

"Kde jsou Thomas s Newtem?!" zahulákal Minho, když je uviděl.