A Traitor II. (TMR CZ)✔

10. - "Ale nemůžu dovolit, abys šla s nimi, seńoro."

Thomas se v noci probudil. Něco se mu nelíbilo, jakoby se snad změnil vzduch. Otevřel oči a podíval se před sebe. Když uviděl několik svítících bodů v dále, posadil se. Byla to jejich naděje? Mohla to snad být Pravá ruka? 

Náhle se ozval hrom a několik málo kilometrů od spících Placerů udeřil blesk. A to všechny dokonale probudilo. 

"Honem, musíme pryč!" zakřičel Thomas, zatímco pomáhal Newtovi na nohy. 

Aris vytáhl na nohy Taru a pokynul hlavou k nedalekému baráku. "Musíme běžet, zvládneš to?" 

Přikývla s ostatními vyběhla do bezpečí. Běželi dlouho. Opravdu. Netrvalo dlouho a doběhli mezi auta, odkud už to nebylo daleko. 

Minho běžel jako poslední, společně s Thomasem, aby si byli jistí, že ostatní budou v pořádku. Brzy se ozvala hlasitá rána, kdy blesk udeřil k chlapcům a oba je odhodil. Minha dokonce připravil o vědomí, Thomase dočasně o sluch. 

Když Newt ránu uslyšel, prudce se otočil. "Tommy! Minho!" zaječel a vyběhl k nim zpátky, aby jim pomohl. 

Thomas pomalu vstal, ale to už ho popadly Pánvičkovy paže a zvedly na nohy. Pak okamžitě vyběhl k Newtovi, aby mu s Minhem pomohl. 

"Tome, honem!" zakřičela Tereza, která jim držela dveře. Aris s Tarou už byli uvnitř a čekali tam na ně. 

Chlapci Minha položili na zem. "Minho, prober se!" vypískl Newt a začal ho plácat po tvářích. Výsledek se žádný nedostavil, proto k nim přiběhla Tara. 

"Uhněte!" sykla na chlapce a zaklonila Minhovi hlavu. Pak své rty přiložila na ty jeho a foukla mu vzduch do plic. 

Asiat se brzy probral a zamrkal. "C-co se stalo?" zamumlal, když se na ně díval. 

Tara se odsunula zpátky, aby jim nezavazela. Pohlédla na Arise a dovolila mu, aby ji zvedl na nohy. Pak ho objala kolem pasu a položila hlavu na jeho hrudník. 

Hladil ji automaticky po vlasech. "Klid. Už je to dobré. Jsme v bezpečí," zašeptal. 

Pokývala hlavou. Aspoň v tomhle mu mohla věřit. Věděla, že by nedovolil, aby se jí cokoliv stalo. 

Tereza, která stála nedaleko od nich, se zamračila. "Co to tady smrdí?" zajímala se, zatímco zapnula baterku. 

Ze tmy se ozval řev a po Tereze vyskočil člověk. Jeho oči byly vyškrábané, ústa měl černá od krve a choval se jako zvíře. 

"Terezo!" vykřikl Thomas a vrhl se dopředu. Chytil ji za loket a stáhl ji k nim. 

"Tommy!" vypískl Newt, když se ti lidé začali objevovat všude kolem nich. Až  na to, že všichni byli přivázaní. 

Náhle se rozsvítila světla všude kolem. "Vidím, že jste se seznámili s našimi hlídači," ozval se ženský hlas, zatímco se mezi těmi přivázanými lidmi protahovala postava. 

Thomas schoval všechny Placery za sebe. "Kdo jsi?" sykl. 

Mladá žena se zastavila a pokynula hlavou za sebe. "Tak pojďte. Nebo tady snad chcete s nimi." Ukázala na přivázané. "Zůstat?" 

Aris pomohl Taře na nohy. "Tome, jdi," zamumlal tiše. 

Černovlasý chlapec nakonec přiměl nohy k pohybu a rozešel se za ní, přičemž ho ostatní následovali. 

Taře se ta holka nezdála. Vůbec ne. Proto se radši tiskla k Arisovi. Věděla, že ten by nenechali, aby jí kdokoliv ublížil. 

Objal ji kolem ramen. "Klid, hm?"

Pokývala hlavou a šla dál. Sice té holce nevěřila, ale co mohla dělat? Už tak to s Thomasem měla na hraně, nechtěla si ho znepřátelit ještě víc. 

Hnědovlasá dívka je odvedla do vrchních pater, kde pak otevřela jedny dveře. "Jorge? Jsou tady," řekla a posadila se do křesla. 

Muž se k nim otočil. Měl snědou pleť, tmavé vlasy a ještě tmavší oči. Podíval se přímo na Thomase. "Tři otázky. Kdo jste? Odkud jdete? A co z toho budu mít?" 

Thomas se podíval po ostatních. Bylo jasné, že nemůže říct všechno. A nejlépe vůbec nic. "Chceme se dostat odtud pryč." 

Muž, zvaný Jorge, se ušklíbl. "Tak znova, hermamo." 

"Potřebujeme se dostat pryč odtud, protože s přítelem čekáme dítě," vložila se do toho Tara a předstoupila. Došla až k Thomasovi a líbla ho na tvář. "Že, drahý?" 

Thomas, kterého tak dokonale zmátla, ji objal kolem pasu. "A-ano, drahá," špitl, zatímco na Newta vyslal omluvný pohled. 

"To jste si vybrali dost blbý místo, nemyslíte?" 

Pokývala hlavou. "Stalo se to náhodou. Snad tu nemusím popisovat, jak se dělají děti." 

Jorge se uchechtl. "Ne to opravdu nemusíš," přitakal a luskl prsty. 

V tu chvíli se několik mužů pohnulo a všechny přítomné Placery zpacifikovali. Brenda vstala a vzala do ruky jakýsi přístroj, který následně namířila na Thomasův krk. 

"Tommy!" zaječel Newt a pokusil se vytrhnout, aby ho bránil vlastním tělem. 

"Taro!" zaburácel Aris, když dívku popadli dva muži a donutili ji si kleknout. 

Brenda k ní pak došla taky a ke krku jí ten přístroj přiložila. Když se na displeji zobrazila dívčina identita, zůstala jen nevěřícně zírat. Nemohla uvěřit tomu, kdo se jim dostal pod ruce. "Jorge..." 

Muž se zvedl z křesla a došel k ní. Když si pak dívčiny identity všiml, v oku se mu zablesklo. "Získali jsme opravdovou trofej, Bren." 

Aris sebou škubal a trhal. Nemohl dovolit, aby se jí cokoliv stalo. "Hej, nechte ji!" 

Brunetka přikývla. "Já vím, Jorge. Odveďte ji!" rozkázala. 

Dva z mužů dívku popadli a začali ji táhnout pryč. Bránila se. Marně. Nebylo to k ničemu. Nebyla tak silná, aby se jim ubránila. "Arisi!" vypískla, ale to už ji odtáhli do opuštěné místnosti, kde ji přivázali k židli. 

Zůstala tam sama. Nechali ji tam a ani nemusela dlouho přemýšlet nad tím, co tím mysleli. Jako dcera Jansona a Paigeové byla živým terčem. Terčem, do kterého se každý bude strefovat, pokud to nepřátelé zjistí. 

Sklonila hlavu na své břicho, které nemilosrdně rostlo. Rostl v ní život. Život, který musela za každou cenu chránit. Život, který ji připomínal chlapce. Chlapce, který ji miloval celým svým srdcem. A nejvíc ze všeho si vyčítala, že poslední rozhovor, který spolu vedli, nebyl úplně šťastný. Že se rozešli ve zlém. A to si nikdy neodpustí. 

Po několika hodinách do místnosti vešel Jorge. Zavřel za sebou dveře a podíval se na ni. "Sedí se ti dobře?" 

Pohlédla na něj. "Prosím...nechte je jít. Snažili jsme se dostat pryč. K Pravé ruce." 

Muž si promnul bradu a pokýval hlavou. "Věřím. Ale nemůžu dovolit, abys šla s nimi, seńoro." 

Zarazila se. Nemohl je přece rozdělit. Ale pokud to byla cesta pro ostatní dál... Zavřela oči. Aris ji za to bude nenávidět. A její vlastní dítě později taky. Pokývala hlavou. "D-dobře. Ale chci se s nimi rozloučit." 

Přikývl. "Jistě. Pak tě předám ZLOSINU." S těmito slovy opustil místnost. 

Ahoj, zlatíčka :3 

Ano, vím, že mám zpoždění, ale v práci se mi zbláznili. Ostatně, Kapitán ví...:/

Každopádně kapitolka je tady, kdo mě miluje ? :D 

Love you, guys <3

°Kájí