Into the darkness ( Vkook )

❄ 13. kapitola ❄

Vyšel jsem před hospodu a oklepal se zimou. Sangjae měl pravdu, sněžilo tu a nadýchaná nadílka už pokrývala i zemi, takže bylo všude bílo.

Nechtělo se mi v tomhle počasí chodit moc daleko.

Vydal jsem se podél slabě osvětleného chodníku a došel až k autobusové zastávce, na které jsem se poprvé potkal s Jungkookem. Zastávka se nacházela asi dvě stě metrů od hospůdky, takže to nebylo daleko. Navíc tu nikdo nebyl, což z toho tady činí naprosto ideální místo pro moje špatnosti.

Sáhnul jsem do obou kapes a vytáhnul jejich obsah. Jak ubalit jointa jsem se naučil snad ještě dřív než jsem nastoupil na základní školu a tak bylo během chvilky hotovo. Stisknul jsem zapalovač, zapálil si a potáhnul do sebe oblak kouře, který jsem vzápětí vydechnul.

Posadil jsem se na lavičku, pozoroval mlčící krajinu a opakovaně si popotahoval trávy.

Najednou jsem uslyšel kroky a div, že mi joint nevypadnul z ruky jak jsem se ho snažil urychleně schovat za sebe. Moje snažení však bylo k ničemu, protože se vzduchem nesl zcela nezaměnitelný zápach marihuany.

Hlavně ať to není někdo z těch tří. modlil jsem se v duchu a poslouchal jak se osoba přibližuje.

Mé motlitby nebyly vyslyšeny a přede mnou se oběvil drobný hnědovlásek s papírem a tužkou v ruce.

,,Jungkooku." vydechnul jsem a očekával jeho reakci.

Chlapec začichal a přimhouřil oči.

Třeba ten pach nepozná. napadlo mě a zadoufal jsem, že by tak tomu mohlo opravdu být.

,,S-sedneš si?" zeptal jsem se nervózně a poplácal rukou na místo vedle sebe. Zastávka byla dobře osvětlená a tak Kook neměl problém s odezíráním.

Posadil se vedle mě a opřel se zády o sklo za námi.

Nehybně jsme seděli a zírali před sebe.

Jungkook si nakonec položil papír na stehno a něco do něj napsal.

Rozdělíš se?

Nechápavě jsem na něj hleděl.

,,Cože?"

O tu trávu co schováváš za zády.

Překvapeně jsem vyvalil oči a podal mu mariánkovou cigaretu.

Se zájmem jsem ho pozoroval. Chytil jointa mezi palec a ukazováček, zkušeně k němu přiložil ústa a nadechl se. Kouř v sobě chvíli podržel. Potom ho v šedém oblaku vydechnul z plic a on se rozptýlil mezi sněhovými vločkami. Jungkook se vůbec nezakuckal, jak tomu většinou u začátečníků bývá a tak jsem usoudil, že už to někdy dělal.

,,Ty kouříš?"

Jungkook mi jointa vrátil a nesměle zakýval hlavou. Potom vzal tužku a něco mi napsal.

Občas ano. Ale jen trávu. Uklidňuje mě to.

Byl jsem tím opravdu překvapený. U někoho jako je on bych to nečekal.

,,Nevypadáš na to."

Jungkook pokrčil rameny a stydlivě sklopil pohled.