Pavučina snů

18. část

Z pohledu Steva

Seděl jsem ve svém nejdražším nažehleném černém obleku na baru a rozhlížel se dokola. Běžně jsem si dal jen vodu, nebo něco nealkoholického, ale dnešní večer jsem to nevydržel a rovnou si objednal sklenku svojí oblíbené whisky s ledem. Jednu jsem kopl hned a nad druhou zrovna rozjímal, co ji asi mohlo zdržet, nebo jestli mě už má někdo na mušce své zbraně. Byla tu spousta lidí. Většina mužů se držela černé klasiky, ale našli se i tací, co měli bílou či kombinaci šedé, černé a bílé. Ženy chodily po různu. Některé měly krátké koktejlky a jiné dlouhé róby. Všechny vypadaly upraveně, ale jakoby žádná příliš nevybočovala, přestože měly různě veselé barvy či květinové vzory. Bylo to zvláštně děsivé.

Na druhou stranu baru si přisedl nějaký vazoun, který se očividně taky rozhlížel po okolí. Můj neodbytný pocit zmizel hned v momentě, kdy jeho oči přistály na mě a neochvějně ztvrdly. Mrazivý pohled, který by mě možná v ulicích Londýna vyděsil, mi tady připadal zvláštně povědomý. Bylo jasné, že jeho cílem jsem já a neměl moc práce s tím mě najít.

A přesně ve chvíli kdy jsem se od něj otočil, se mi do plic nedostal vzduch.

Slova se zadrhla v hrdle a zůstal jen nevěřícný pohled.

Kráčela dvoukřídlými dveřmi do sálu tak vznešeně. Přísahal bych, že jsem slyšel i klapot jejích podpatků na mramorové podlaze i když to přes ustavičnou hudbu bylo nemožné. Nedívala se na mě, nýbrž na ženu v rudých šatech, která byla zabraná do hovoru s nějakou větší skupinou. Zdálo se, že většina si od ní drží patřičný odstup, i když mi nebylo jasné proč a ani jsem nebyl schopen se na to dostatečně soustředit. Znovu jsem spočinul očima na ní.

Krásné volánové černé šaty se jí vlnily kolem boků jako by jen proplouvala a vznášela se. V další nepatřičné chvíli mi hlavou proběhla myšlenka, že se ke mně dnes dokonale hodí a hned potom další.

Ona je moje a nikomu ji nenechám, ani kdybych pro ni měl zabíjet. V tu chvíli jsem si rychle překontroloval svou zbraň a vrhl nedbalý pohled, který se zastavil na skrýši, kde se ukrývala má odstřelovačka. Měl jsem tu schovaný celý arzenál. Nikdy bych sem nešel bez svých jistot. Špatné zkušenosti z minulosti mě naučily dost.

Jen jsem čekal, až se rozhlédne a co se stane pak. Usměje se a vrhne se mi kolem krku, nebo na jakou reakci tady vlastně čekám?

Z pohledu Daria

Když jsem vešel do sálu, bylo něco po sedmé. Sraz se Stevem jsem domluvil na sedmou, ale byl jsem si téměř jistý, že pokud dorazí, tak tam určitě taky počká. Každý jsme jeli vlastním vozem, takže jsem neměl tušení, kdy Sophie dorazí nebo jestli vůbec, ale šéfka s ní počítá, takže nebyl důvod si myslet, že nepřijde. Byl jsem jako na trní, ale hned při prvním rozhlédnutí od baru jsem ho našel. Všiml si mě, ale těžko může vědět, kdo jsem nebo co mám za lubem. Beztak mě vnímá jen jako nabručenýho snoba v bílém saku. Viděl jsem Tinu, která si ve svých krátkých krajkových koktejlkách s hlubokým výstřihem podmaňovala spoustu nápadníků běhajících kolem, jen aby měla vše, co chce. Šéfka v obklopení investorů a dalších partnerů domlouvala velký byznys a vypadalo to, že všechno klape tak jak má. Potřeboval jsem se uvolnit a tak jsem Peeta, barmana, kterého znám už věky poprosil o Tequilu. Jen se na mně podíval, kývl a najednou přede mnou stálo devět panáků s citronem a solnička. Kopl jsem jich pět jen tak na kuráž a další čtyři nechal stát. Nechtěl jsem tomu Stevovi vletět do úsměvu příliš brzy. Musel jsem počkat, jak se zachová Soph. Radši jsem se od něj odvrátil a pokradmu sledoval Tinu. Byla vážně krásná a svůdná. Užívala si veškerou mužskou pozornost, kterou jí věnovali s velkou radostí. Přibrala do hloučku ještě další dvě kamarádky, ale i když se bavili všichni, bylo jasné, že o její přítelkyně je zájem rozhodně menší. Byla s ní jedna malá blondýnka, pěkná, ale ne tak moc, aby se kolem ní točilo víc než pět kluků najednou a druhá byla vysoká bruneta. Ta se bavila pouze se dvěma stejně vysokými muži. Vlastně ti muži byli o něco vyšší, jelikož ona ještě měla podpatky, ale ne příliš a více takových vysokých v jejich skupince nebylo. Sjel jsem Tinu od hlavy až k patě.