Your loss, babe. [ Draco Malfoy ff ]

25.vzpomínky

"Evie!?" ozvalo se křiknutí a já sebou polekaně trhla. Seděla jsem na své posteli a vedle mě stála Pansy s jakousi obálkou. "Co je?" promnula jsem si oči. "Už tě tady budím asi deset minut... Tohle ti posílá Draco..." najednou zklidnila hlas podala mi dopis a já ho otevřela a v duchu četla:

  Evie...

jestli s tím budeš souhlasit, sešel bych se dnes po obědě na astronomické věži (Kvůli tomu úkolu pro Snapea)                              D.M.

"Fajn..." zamumlala jsem a dopis položila na noční stolek. "Kolik je?" obrátila jsem se na u zrcadla česající se Pansy. "Lektvary začínají za půl hodiny... Když budeš rychlá ještě stihneš-" nedokončila větu a ozvalo se zaklepání. "Otevři... prosím... já se jdu chystat..."řekla jsem, zašla do koupelny a nějak nevěnovala pozornost tomu, co se děje v pokoji.Zbystřila jsem ale , když se ozval hlas Pansy  "Theo?" "Ahoj Pans... je tady Evie?" přestala jsem si čistit zuby ,rychle vyplivla pastu a vykoukla z koupelny... "Tady jsem..." zarazila jsem se. Theodor nesl v jedné ruce talíř s toasty a rajčaty a v druhé sklenici s dýňovým džusem. "To je pro tebe..." oznámil. "Neviděl jsem tě na snídani a tak sem ti něco přinesl..." nervozně se usmál. Černovlasá Zmijozelka se na mě otočila se zvláštním výrazem v obličeji a zase odešla k zrcadlu. "Páni...díky.." nejistě jsem se usmála a vzala si jídlo i pití... "Tak já zase půjdu...Uvidíme se."odešel a zavřel za sebou dveře. "Co to-?" Pansy mě v otázce zarazila pokrčením ramen ... tak jsem rychle spořádala snídani a o dvacet minut později jsem mířila na hodinu lektvarů.

...............

"Hodně štěstí ..." mrkl na mě Harry když jsem se od nich po obědě odpojila. Já jen kývla a vydala se po točitém schodišti na astronomku. Vešla jsem do místnosti.... Draco seděl na zemi v tureckém sedu a četl si Tvojí ztrátu. Pro sebe jsem se pousmála a ,,zakašlala,, abych dala najevo svoji přítomnost. "Oh.. Ahoj..." odvětil a knížku zastrčil do brašny. "Ahoj..."zamumlala jsem a sedla si kousek od něj... Vytáhla jsem pargamen a brk a začala psát pojednání pro Snapea... Místo konání.. Datum konání... Datum... "Kolikátýho dneska je?" vzhlédla jsem "Dvacátýho-devátýho..." odpověděl a upřel na mě své šedé oči.... Zamyslela jsem se... Byl to přesně rok , co jsme tady seděli a dělali projekt do jasnovidectví a pak se to jaksi zvrtlo v naši první pusu... "Šťastý výročí..." ušklíbl se ironicky a já se zasmála... "Jo..." přitakala jsem a taky na něj upřela pohled... "Ehm...no..." jako bych se probrala... "Začneme?" otázala jsem se a on kývl a jako já vytáhl hůlku .

 "Začni..." pokrčila jsem rameny a snažila se vyprázdnit mysl... Nejprve se mi to dařilo a nějakou chvíli jsem vzdorovala ,ale potom se Draco narovnal a přitom omylem lehce přejel rukou přes moje stehno... Mnou jakoby projel elektrický proud a najednou už jsem nebyla na astronomické věži , ale ve svých vlastních myšlenkách , které mi před očima proudili celé rozmazané. Puf! Viděla jsem smějícího se Harryho v knihovně.Puf!Byli jsme na ministerstvu a Sirius jakoby odplouval za závoj.Puf!Troll na záchodkách se právě snažil rozdrtit Hermionu. Puf! Z Pršivky se proměnil Peter Pettegriew .Puf! Já i Draco jsme byli ve sprše.Puf! Já a Draco jsme se líbali na astronomce. Puf! Tancovala jsem se Theodorem na večírku. Puf! Theodor mi nesl snídani... Začala jsem se uzavírat... Tuhle vzpomínku Draco neměl vidět... Na nic nemysli! Napomenula jsem se... Najednou bylo černo... Otevřela jsem oči.. Seděli jsme zpět na astronomce a Draco mě propaloval pohledem. "To bylo trochu pozdě na bránění..." "Neříkej..." přerušila jsem ho kousavě. "Teď já..." "Nechceš si odpoč-" "Ne!" vhrkla jsem. "Je mi fajn..." zalhala jsem... Už jsem pochopila Harryho... Nitrobrana je vážně náročná... Já ale nechtěla přestat... Je řada na mě.

Upřeně jsem se zahleděla do šedých očí blonďatého Zmijozela předemnou. Ten se mému pohledu snažil vyhýbat, ale na okamžik zaváhal a to byla moje chvíle. Najednou jsem se ocitla ve stejně rozmazaných , ale úplně cizích myšlenkách.Puf! Draco pozoroval mě a Theodora jak mluvíme u oběda.Puf!Několik stovek lidí pozorují Harrho bojovat s drakem.Puf!Klofan sekl Draca do ruky. Puf! Blaise píšící cosi na pergamen. Puf! Draco v jakési místnosti... která bude asi obývací pokoj ... se baví s jeho matkou , které po malých kapičkách stékají slzy po tváři.Puf! Ke mě , Harrymu a Dracovi v zapovězeném lese pluje Voldemort zahalený v kápi. Puf! Draco v jakési místnosti plné haraburdím stojí před něčím , co vypadá jako velká černá skříň...A najednou , jako kdybych narazila na stěnu... Oči mi slzely od světla a mě došlo, že už zase sedíme na astronomce a že tohle je přítomná realita... 

"Trochu pozdě na bránění..." odfrkla jsem si a zahleděla se na kus pergamenu ... Nedalo mi to ale a já se musela podívat na Draca... Koukal na mě ... ještě bledší než obvykle s prázdným... možná trochu vyděšeným výrazem... "Děje se něco?" zeptala jsem se starostlivě...možná taky trochu vyděšeně , ale on neodpovídal... "Draco?" moje ruka zareagovala rychleji než já a položila se na tu jeho... Byl studený jako led... Jeho pohled se teď upíral na naše dotýkající se ruce a já chtěla ucuknout , ale něco mi bránilo... jako bych zkameněla a nemohla se ani hnout ... "Ne... nic se... nic se neděje..." koktal... "Už půjdu!"vyhrkla a najednou se vymrštil , popadl brašnu a rychlím krokem vyrazil po schodech z věže... Viděla jsem snad v jeho vzpomínkách něco , co jsem neměla? Nebo jenom nepočítal s tím , že bych tam skutečně pronikla? Blbost...Snapeovi říkal , ať mě nepodceňuje... Bál se že tam proniknu... Viděla jsem tedy to čeho se bál , že uvidím?