Sister

První setkání s Oni

Jak se Sophie domnívala, tak se stalo. Během pár dní jim na krku přistál další problém, který se pro změnu týkal útěku psychopata, Williama Barrowa. Nikdo nechápal, jak se muži povedlo utéct přímo z operačního sálu uprostřed operace. Mellisa svým dětem napsala textovku, ve které je před ním varovala, dostala se k ní informace, že byl Barrow spatřen poblíž Beacon high. Ačkoli ten den měla Lydia silnou intuici o jeho přítomnosti ve škole, Barrow nebyl nikde k nalezení.

Když se pak v podvečer ve společnosti Stilese vydala zpět do školy, našli tam stopu, která je zavedla k domu, kde bydlela Kira. Na místě však našli jen omráčeného Scotta, který jim následně sdělil, že Barrow Kiru unesl. Když ji našli a zachránili, sdělila jim, že v telefonu, který si police vzala jako důkazní materiál, měla nafocené nevhodné fotky a potřebovala je vymazat. A tak se dostáváme do doby, kdy se nová dívka spolu se Scottem vloupala do McCallovy kanceláře, aby ony fotky vymazali.

,,Co se děje?" zeptal se ji Stiles a tím ji vyrušil přemýšlení.

,,Cože?" odpověděla mu zmateně.

,,Mezi tebou a Laheym, nemůžu si nevšimnout, že už spolu nejste každou volnou chvíli někde zašití, ublížil ti?" sledoval dívčinu nicneříkající tvář.

,,Já vlastně ani nevím," vydechla po chvíli tíživého ticha, ,,nemůžu přestat myslet a ten den, kdy jste byli ty náhradní oběti. Byl s Allison, Deaton ho k ní přiřadil z nějakého důvodu. Co když je ten důvod to, že se do sebe postupně víc a víc..," nemohla to vyslovit nahlas. Bála se, že by ji to v jejích šílených teoriích jen utvrdilo. Chlapec na ni hleděl s lítostí v očích a po prvé za dlouhou dobu mu došla slova, nevěděl, co říct.

,,Nechci být druhá možnost a vím, že jsem. Isaac a já, no, skočili jsme do toho po hlavě a skončilo to stejně rychle, jako to začalo. Já, nezvládám ten tlak v mé hlavě, protože vím, že se Allison nikdy nevyrovnám a pokud mají být šťastní spolu, tak ať jsou, ale proč to musí tak bolet? Proč?" vysoukala ze sebe přiškrceně, měla pocit, jako by se jí zmocňovala panická ataka. Ruce se jí klepaly, vize se začala rozmazávat. Dech jako by se jí zadrhl v plicích a nebyla schopná se normálně nadechnout. 

,,Hej, hej, hej," uchopil Stiles její tvář do svých rukou, ,,to Allison se nemůže vyrovnat tobě, copak nevidíš, jak úžasná jsi? Jsi ten nejchytřejší člověk, kterého znám. Allison je krásná schránka, ale v některých věcech je naprosto prázdná, ty ne. Ty jsi dechberoucí jak navenek, tak uvnitř, Soph. Nikdy nenech nikoho, aby ti to rozmluvil. Obzvláště ne takového idiota jako je Lahey." Jemnými pohyby ji hladil po tváři a když si všimnul, že se trochu uklidnila, přitáhl si jí do objetí. 

,,D-děkuju, Stilesi," vysoukala ze sebe dívka v chlapcově náručí. Nasávala jeho vůni a snažila se uklidnit svou mysl. 

,,Děkuju," pronesla znovu, když se od něj odtáhla a vlepila mu malou pusu na tvář, ,,že tě mám."

Stiles seděl jako opařený, ale snažil se z toho nedělat nějakou velkou věc, přeci jen dívka v jeho náruči oplakávala svého skoro bývalého přítele. 

,,Do prdele," zaklela hnědovláska a rychle vyběhla z auta, které bylo zaparkované před stanicí šerifa. Stiles na nic nečekal a vyběhl za ní.

,,Tati, tady jsi," vystřelila ze sebe zadýchaně, když zmiňovaného muže předběhla mezi dveřmi.

,,Sophie?" sledoval svou dceru překvapeně.

,,Víš, no, jak jsme se tehdy pohádali, já, chci se ti omluvit, asi jsem to přehnala," vystřelila ze sebe první věc, která ji napadla.

,,To máš pravdu, přehnala jsi to, ale každý děláme chyby," pousmál se na ni Rafael. V dívce se po té větě vzbudilo spousta pocitů a ani jeden z nich nebyl kladný.