Sister

Theo a jeho temná strana *

Znáte ten pocit, kdy se blíží něco zlého? Něco, co přesahuje meze vašeho chápání, ale jakmile taková situace nastane, zapadnou vám jednotlivé částečky do sebe a sestaví tak dokonalý celek?

Sophie ten pocit znala, cítila jej celý týden, ale nikdy jí nenapadlo nad tím přemýšlet i z jiné perspektivy. Litovala toho, že tak neučinila. Litovala každé promarněné minuty, kterou tomu mohla věnovat. Přišlo jí sobecké, že se s tím nikomu nesvěřila a s nikým to neprobrala. 

Když sledovala ten chaos okolo sebe, všechno bylo jako ve zpomaleném filmu, ve filmu, který svým obsahem připomínal ty katastrofické. Ty kde se rozpadají přátelství a vztahy, které by měly trvat věčně. Ty kde umírá spousta lidí. 

Stála uprostřed svého pokoje a snažila se přijít na to, co je špatně. Již několikrát se snažila dovolat Lydii, ale dívka byla nedostupná.

Vybavovala si všechno, co se za uplynulý čas stalo. Snažila se najít něco, co by osvětlilo onu podivnou situaci, která se v jejich smečce odehrávala. Vlastně si ani nebyla jistá, zda se tomu dalo říkat smečka. 

Scott nedokázal projevit důvěru ke svému příteli, poněvadž toho na něj je příliš a on tak nevidí malé detaily, které by mu pomohly zjistit pravdu. 

Kira zmizela z města, což Scottovi přidělalo starosti na víc. Bál se o ni a chyběla mu víc než kdy jindy. 

Malia stále pátrá po své matce, se kterou má v plánu naložit stejně, jako ona kdysi naložila s její rodinou. Neměla výčitky svědomí vůči Scottovi.

Lydia přišla na to, co byl Parrish zač, nechala Sophie hlasovou zprávu, ve které se jí to snažila vysvětlit, ale nedořekla svou myšlenku. Místo konce se ve zprávě ozývalo podivné šustění a chrčení. 

Liam se spolu s Melissou snažili zachránit umírající Hayden, která měla stav jasný. Pokud Doktoři Hrůzy nechtěli aby přežila, nepřežije. 

Stiles se snažil vyřešit svůj vnitřní boj a sdělit šerifovi, co se v knihovně tehdy událo. Také jej trápila záhadná situace, která nastala mezi ním a Sophie. Od toho momentu se na sebe ani nepodívali. 

A Sophie? Ta stála uprostřed svého pokoje a snažila se přijít na to, co všechny tyhle problémy spojuje. Přemýšlela nad tím, kdo z jejich smečky může být tím záporákem. Bylo to na ní. Nikdo jiný se o to dostatečně nezajímal. 

Pomalu přešla ke své komodě, na které měla fotku jich všech dohromady. Prstem přejížděla jednotlivé osoby. Pohled se jí zasekl na Isaacově obličeji. Stále jí to bolelo, ale jen když si na něj vzpomněla. Věděla, že to tak bylo nejlepší. Pohledem sjela na druhou fotku a v ten moment jí to došlo. 

,,Theo," vydechla vyděšeně. 

,,Jsi chytrá," ozvalo se jí za zády, ,,bylo jen otázkou času, kdy si to všechno poskládáš dohromady," usmál se na dívku hnědovlasý chlapec a sledoval fotku v rámečku, kterou držela v ruce. 

,,Proč?" zeptala se ho, když se vzpamatovala a nahodila zpět svou ledovou masku. 

,,Je to naprosto jednoduché. Chtěl jsem smečku, ale nikdy jsme nechtěl být jen Beta. Taky jsem nikdy nemohl být pravý vlkodlak," stále ji sledoval. 

,,Jsi chiméra," podívala se na něj užasle, ačkoli jí to zas až tak úžasné nepřipadalo. 

,,Ano, stačilo si vás jen hezky rozvrhnout a kousek po kousíčku rozebrat. Akorát ty jsi mi do toho celého nějak nezapadala, nevěděl jsem, co s tebou, a tak jsem tě tehdy dotáhl do té knihovny. Věděl jsem, že se Stilese zastaneš a necháš si tak Scotta dál od těla," na tváři se mu rýsoval zlomyslný úsměv a pomalu se k hnědovlásce začal přibližovat.