Můj nevlastní bratr

4. kapitola

Na obrázku Luk.

Pohled Liv:

Děvko? Já a děvka? To.... to mi neřekl. Řekněte že to neřekl.

Ty... ty si mi řekl že jsem děvka?

Jo! A to jseš! Jseš jen coura nic víc! Jsi prolhaná a zákeřná!

Co? Ale.... Logane já....

Drž hubu! Nemám na tebe náladu kurvo!

Tak to jsem nečekala. Tohle je vážně on? Takhle se chová? Ne.... ne to není možné. To nemůže být pravda. Hned po ránu se hádáme. Mám štěstí že máma s Connorem tu nejsou. Šli ještě dokoupit jeden kufr pro mamku. Mamka má moc věcí no. Ale to s Loganem mě mrzí. Odešel. Bez jediného slova. Ne takhle to nesmím nechat. Nemůžu s ním být rozhadana. To ne. Prostě ne. Šla jsem na chodbu a obouval si boty.

Logane já...

Řekl jsem ti aby jsi držela hubu ne!?

Promiň mi to.

Hm. Co za to.

Ach jo. Logane vím na co narážíš. Nechci s tebou spát. Za 1. Nejsem připravená a za 2. Jsi můj nevlastní bratr přeci. To by nešlo. Ty jsi děvkař. Já ale se nechci jen tak s někým vyspat. Já chci vztah chápeš.

Jo chceš Luka. Neboj jdu mu rozbít hubu. Ty víš že patříš mě. Já jsem tvůj pán. To si pamatuj. Budeš poslouchat. A když ne přijde trest puso.

Ne. Nejsi můj pán. Nebudeš. Luka nech být stejně jo nechci.

Jo protože chceš mě.

Pane Bože s ním to bude hodně těžký. Co nedokáže pochopit na tom že ho nechci? Ten není normální.
,, A co za to? To že budeš mít dobrý pocit že jsi mi odpustil".

Na tohle nehraju. Mám dva návrhy. Buď mě polibis a dovolíš mi se mim jazykem dostat do tvé pusy a nebo mi ho vyko***š.

No super. Co teď? Jak z toho vybruslit? Nechci ani jedno. Ale pokud něco nevyberu vybere on a vím co.
,, Ehm.... dobře tak mě polib.

No... myslel jsem že vybereš to 2 ale dobře. Jen co to dořekl začal mě líbat. Já spolupracovala. Potom mi skousl dolní ret a ať jsem chtěla nebo ne (což jsem nechtěla ale mé tělo si dělalo co chtělo) jsem zasténala. On se mi dostal do pusy a začala válka jazyků. Musím říct že to nebylo zase tak špatný. Logan v tom má nějakou praxi. Po chvíli se odtáhl. Jen jsme si koukali do očí a nic neříkali. Potom jsme uslyšeli v zámku zarachotit klíče. Podívala jsem se na dveře a Logan taky. Ve dveřích byla mamka s Connorem.

,,Ahoj mami, ahoj Connore"

Ahoj zlatíčko. Tak co zvládli jste to tu spolu?

Ano nemusíš se bat.

Dobře. Tak máš zabaleno? Měli by jsme vyrazit. Já si jen zbalim zbytek a musíme. Za 4 hodiny nám letí letadlo a než dorazíme na letiště to je přibližně hodina. Než nám vezmou zavazadla a musíme se ztihnout najíst.

,,Neboj mami všechno mám zbaleno. Tak ty jsi jdi jdi zbalit a já zatím něco uvařím dobře?"

Dobře.

Máma s Connorem odešli do ložnice a já začala varit. Udělala jsem knedlíky, vepřové maso a k tomu zelí se špenátem. Mňam. Knedlíky a maso jsem polila šťávou co vznikla z masa a zavolala jsem rodiče k obědu. Connor mi to vychvaloval a já byla ráda že mu chutná. Logan nic neřekl a jen na mě koukal. Bylo mi to trochu nepříjemné ale nedala jsem na sobě nic znát. Když všichni dojedli, sklidila jsem ze stolu, umyla nádobí a šla do pokoje. Tam jsem si vzala svůj kufr. Byl tak moc těžký že jsem ho neutáhla. Zavolala jsem Logana a ten ho vzal jak kdyby v tom nic nebylo. Když držel ten kufr napli se mu svaly. Bylo to.... já ani nevím jak to popsat. Prostě měl nedherny svaly. Viděl jak na něj koukám a jen se uchechtl. Začervenala jsem se. Ani nevím proč. Opět. Dotáhl ho až k autu a dal ho do kufru auta. Když bylo vše na svém místě, vzala jsem si mobil, sluchátka a nasedla do auta. Vedle mě Logan a dopředu mamka s Connorem.

***

Už jsme na letišti a nemáme kufry. Už si je vzali. Do letadla jsem se trochu bála nikdy jsem jím neletěla. Když hlasili náš let premystili jsme se ke vchodu. Ukázali letenky a pas. Prošli jsme přes kontrolu a mohli do letadla. Já seděla bohužel s Loganem. Byly jsme ve 2 třídě a máma s Connorem mohli do 1. Taky bych tam chtěla. Logan se na mě podival. Já si radši nasadila sluchátka a čekala na vzlet. Už jsem dávno byla připoutaná takže dobrý. Chvíli po vzletu jsem usnula.

Konec kapitoly. Snad se líbila hlas i comment potěší.

Vaše
@MLady_ChatNoir