18.

1.5K 28 0
                                    

Pohled Liv:

Když jsem se probudila Martin ještě spal. Vylezla jsem z postele a šla do kuchyně. Nevím jestli mám s ním být, moc ho neznám opravdu má rád nebo si se mnou jen hraje. Udělám to jednoduše. Najdu si byt a odejdu mu ze života. Tak se nebudeme trápit ani jeden. Vzala jsem si mobil a začala se dívat kde je nejbližší byt. Najednou mi někdo zakryl oči a já se lekla. Martin nesmí vidět že si hledám byt. Mobil jsem rychle zhasla a jen čekala.
,, Copak děláš princezno?"
„Nic jen se na něco dívám víš?"
„Díváš se kde mají volné byty? Zajímavé."
„ No dobře hledám si byt."
„Proč můžeš bydlet tady."
„Nechci. Ty mě miluješ ale já se do tebe zamilovat nechci. Nikomu nevěřím a ty to víš."
„Tím mi chceš říct že mě tu necháš se zlomeným srdcem a ty si budeš žít v klidu? Ne já tě nepustím na to tě až moc miluju."

Jen co to dořekl začal mě líbat a já nevěděla co mám dělat. Tak strašně ho chci. Chci mu věřit ale nemůžu, na to jsem byla zklamaná už mockrát. Odtáhla jsem se a smutně se na něj podívala. Chtěla jsem ho obejít ale nenechal mě. Přitáhl si mě k sobě a silně mě objal. Já mu objetí oplatila a najednou se rozbrečela. Nechci ho opustit ale nejsem si jistá jestli mi neublíží.

„Liv já slibuji že ti neublížím vážně. Když to se mnou zkusíš uvidíš že nebudeš litovat. Jen to zkus. Nejsem Logan a ty to víš. Miluju jen tebe a žádnou jinou."
„Martine ty to nechápeš. Nemůžu tě milovat protože klukům nevěřím a nemůžu věřit ani tobě, už jeden kluk mi tohle říkal a nedodržel to. Promiň. Vím že ti ubližuji pokud nejsi takový ale já jinak nemůžu. Ano přiznávám miluju tě ale bohužel."
„Liv zlato, aspoň to zkus, dej mi šanci. Nebudeš litovat fakt ne. Udělej to pro mě, prosím."
„Já nevím."
„Noták."

Začal mě líbat a já začala tedy spolupracovat. Zkusím to s ním ale když mi ublíží už s nikým nebudu. On se odtáhl a usmál se. Má nádherný usměv. Vlastně je celý nádherný. Vypracovanou hruď, ostře řezané rysy obličeje... Prostě.. Úžasný.
Tentokrát já začala líbat jeho a nechala ho aby mi své ruce dal na zadek. Já jsem mu strčila jazyk do pusy a začala válka jazyků. Ruku jsem přemístila k jeho rozkroku a lehce mu ho zmáčkla. On lehce vzdychl a já přestala. Měla jsem na tváři zlý úšklebek.

„Příště zlato." řekla jsem a odešla do kuchyně

Tak toto věnuji MartinBlackTygr nemáš za co a snad se líbilo. Papa

Můj nevlastní bratrKde žijí příběhy. Začni objevovat