Můj nevlastní bratr

7. kapitola

Pohled Liv:

Proč mi to udělal? Já nejsem stejná jako ostatní :'(. Já bych mu neublížila. Vím co jsem říkala ale já se do něj zamilovala ať jsem chtěla nebo ne. Tohle zabolelo. Já chci umřít. Nemá to cenu. Šla jsem do koupelny a vzala si žiletku. Párkrát jsem přejela přes zápěstí. Byl to tak uvolňující pocit. Pořád jsem brečela. Tekly mi slzy a krev z ruky taky. Slyšela jsem že sem někdo jde. Bylo mi to jedno, chtěla jsem vykrvácet. Když jsem viděla kdo přišel zděsila jsem se a chtěla si zakrýt zápěstí aby to neviděl.
,,Ty jsi se řezala!? Proč!?
,, Protože to bolí. Ublížil jsi mi. Nejsem stejná."
,,Co jsem to provedl. To je snad zlej sen. Liv prosím vydrž já ti pomůžu. Nevykrvácis"
,,Nech mě vykrvácet bude to tak lepší, budeš mít lepší život"
,,Ne Liv takhle nemluv, tohle mi nedělej. To nesmíš"
,,Proč? Nemáš mě rád a ani nebudeš"
,,Liv to neříkej. Mám tě rád a strašně moc, záleží mi na tobě. Tohle nesmíš. Dej mi tu ruku a všechno bude dobré. Udělej to pro mě."
,,Proč bych ti měla věřit, ty mi taky nevěříš"
,,Teď už ano. Liv prosím."
Jen co to dořekl mě políbil. Nečekala jsem to a tak jsem byla zaskočená. Potom jsem začala spolupracovat. On se odtáhl a vzal mi ruku. Ošetřil mi ji a odnesl mě k němu do pokoje. Položil mě na postel a já pomalu usínala.
,,Dobrou noc princezno"
,,Dobrou noc"
Asi o půl noci jsem se vzbudila a koukala kolem sebe. Logan tady nebyl. Nebyl ani v mém pokoji. Potom jsem ho následující na gauči jak v klidu oddychuje.
,,Logane? Proč spíš tady?"
,,Chtěl jsem tě tam nechat samotnou a nechtěl jsem aby jsi mě ráno zabila.
,,Nezabila." ;)
,,Fakt ne? Takže můžu k sobě a s tebou?"
,,Nu můžeš."
,,Och ty jsi super"
Šli jsme k němu a on mi koukal na zadek. Musela jsem se pousmát protože tohle dělá vždycky. Když jsme byly u něj v pokoji lehl si za mě a objal mě okolo pasu. Moc mi to nevadilo stejně jsem neměla co jiného dělat. Asi po 15 minutách jsem se odebrala do říše snů

Dnes kratší kápitola ale snad nevadí