Můj nevlastní bratr

6. kapitola

Věnováno Adrien15Mari

Pohled Logana:

Řekl jsem jí že je nádherná a ona se začervenala. Vím že mě chce. Já ji chci taky ale jen do postele. Ona to moc dobře ví ale stejně mě miluje. Já nedokážu milovat. Nikdy milovat nechci. Už nemám ani city. Jen kvůli ní. Ona za to může. Moje bývalá přítelkyně. Víte byl jsem s ní rok. Rok jen promarněný s ní. Po roce mi řekla že me celou dobu podváděla s mim nejlepším kamarádem. Tak moc to bolelo. Ona odešla a s ní odešli i mé city, láska, srdce a chuť do života. Chtěl bych ji zpátky ještě teď. Moc mi chybí. Pořád jsem na ni myslel a sjel po zádech na zem. Začal jsem brečet. Chlapi nebrečí ale ona mi tak strašně chybí a Liv mi ji tak moc připomíná.
Najednou někdo zaťukal. Nechtěl jsem otevírat
,,Jdi pryč"
,,Logane? Co se stalo?"
,,N-Nic jdi p-pryč."
Neposlechla mě. Zatlačila na dveře a ať jsem byl těžký jakkoliv odtáhla mě i s dveřmi a vesla do mého pokoje.
,,Logane co se stalo? Proč brečíš?"
Zeptala se a klekla si přede mě.
,,N-Nic neřeš T-To."
,,Ne řekni mi to"
,,No tak fajn. Kdysi jsem měl přítelkyni. Byly jsme spolu rok. Po roce mi řekla že mě podváděla s mim nejlepším kamarádem. Tak moc to bolelo. Když jsi přišla ty prostě jsi mi ji připomínala. Ona mě zničila. Ona mě zlomila. Kvůli ní už nikdy nechci milovat. Nemám city. Nemám srdce. Nemám chuť do života protože tohle všechno odešlo s ní. Laska, city, chuť do života a srdce." Znovu jsem se rozbrečel. Ona si mě přitáhla do obětí a takhle zůstali asi pět minut. Různě mě utesovala. Moc mi to nepomáhalo a chtěl jsem umřít jako tehdy před rokem když mi to řekla.
,,Notak už se netrap."
,,T-ty nevíš jaké to je"
,,To sice nevím ale nechci aby jsi se trápil"
Potom udělala něco co jsem nečekal. Políbila mě. "Moje nevlastní sestra" mě políbila. Já začal spolupracovat. Moc se mi to líbilo a k tomu tak nádherně líbala. Chtěl jsem víc ale nechci spěchat. Sice mi říkala že jsem její nevlastní bratr ale kdyby tomu tak bylo nedělala by to. A nebo si se mnou jen hraje. Odtáhl jsem se. Sice jsem po ní celou dobu toužil a chtěl ji dodtat do postele ale takhle to nejde. Třeba bych se do ní i zamiloval a ona by mi zlomila srdce jako Emma.
,,Co se stalo? Dřív jsi...."
,,Ano já vím toužil jsem po tobě ale nechci se do tebe zamilovat. Ublížila by jsi mi stejně jako ona. Všechny holky jste stejný. Nic jiného neumíte než ubližovat klukům. Lamačky srdcí. To je to co se pro vás hodí. Jsi stejná jako ona. Stejná svině a neříkej že ne. Nejsem debil."
Jen co jsem to dořekl začala brečet a utekla do svého pokoje. Než zabouchla dveře ještě na me zakřičela že není stejna jako ona. Že je jiná. Myslíte že jsem to přehnal? Možná ale mě je to jedno. Trpěl jsem já, budou trpět všichni.