Jak jsem řekl, tak jsem učinil, šel jsem si ráno s Rinou promluvit. Nedá se říci, jaký byl vlastně průběh. Popovídali jsme si, možná jsme se spíš pohádali - je naštvaná, že jsem s ní těch čtrnáct let nebyl, a má k tomu právo. Naprosto jí chápu, ale mělo to jisté důvody, jež nešly obejít. A na to si ona dovede vymyslet spoustu jiných výmluv. Rozhodl jsem se tomu nechat normální průběh, aby si na to přišla sama.
Šel jsem za Gravesem, jak mi řekl.
Vždycky mě bavilo trénovat něco s Gravesem, ale teď má u toho miliardu keců o mě a o Andromedě. Takže jsem pak stejně odešel dřív.
Také jsem měl letět zpátky na Zemi. No teď už teda ne, vrátí se tam jenom Megatron. Ne že by mi to vadilo, alespoň tu od něj bude klid.
...
Další den jsme se s Andromedou domluvili, že se půjdem podívat do šaši (Něco jako máte na Zemi přírodní rezervace, lesy a nějaké krásné prostředí. Cybertron také není celý obydlený, velkou jeho část pokrývají šaši. Starý byl obydlen celý, ale vláda rozhodla, že tu šaši necháme jako chráněné území, a je to fajn.)
Rina s náma jít nechtěla, tak jsme šli já, Andromeda a Džodžej.
Povídali jsme si a taky jsme si trošku zablbnuli. Pak jsme došli k naprosto úžasnému výhledu na okolí. Nic hezčího jsem neviděl ani na Zemi. Zůstali jsme tam celkem dost dlouho. Když najednou se ozvaly obrovské rány a zvuky palby.
Šli jsme kousek zpět, abychom se podívali.
Felingy střílely na Krašůr. Říkal jsem si, proč?
Andromeda: ,,Archon."
Já: ,,Ale proč ?... Jděte do šaši dál, aby vás nenašli. Půjdu najít Rinu."
Andromeda s Džodžejem se šli schovat dál do šaši a já šel hledat Rinu.
Skutečně to byli Deceptikoni pod vedením Archona.
Zabil jsem asi devět deceptikonských vojáků. Pak náhle z ničeho nic se se naši vojáci vzdali. Vzhledem k tomu, že na výběr jsem neměl, udělal jsem to samé.
Odvedli nás do Krašůru, drží nás tu a ptají se na různé věci.
Pak jsem poprvé viděl Archona. Šel kolem nás a všechny si nás prohlížel, pak si sedl na Mentorovo trůn a řekl: ,,Nyní začíná nový věk, a vaším jediným vládcem budu já...."
Všichni jsme si poslechli jeho naprosto úžasný proslov.
Začali nás rozřazovat. U východu z Krašůru měli jakousi kontrolu.
Když jsem tam přišel, tak jsem si všiml, co vše se stalo. Oni změnili úplně celý Cybertron. Jednotlivé části měst rozdělili a obehnali vysokou zdí. Jako kdyby každý z krajů byl hraničen zdí. Brány do táborů kolem do kola Krašůru na druhé straně náměstí a uprostřed náměstí zbouraná socha Mentora.
Když jsem přišel ke kontrole, nejdříve deaktivace všech zbraní, připli mi na ruku náramek a poslali do sedmnáctky. Chvilku za mnou jsem tam viděl Megatrona. Strážnej na něj čekal před vchodem do sedmnáctky.
Megatron dostal pěstí a pak ho odtáhli taky do sedmnáctky. Zvedl se a podíval se na mě.
Megatron: ,,To nás vážně nechaj v jednom táboře oba."
Já: ,,Co jsi udělal, že jsi dostal?"
Megatron: ,,Archon mi řekl že jsem pitomej,když jsem k vám přistoupil, proč jsem to udělal, když jsem byl jeden z nejlepších Deceptikonských vůdců. Tak jsem mu na to řekl, že jsem udělal spíš tu nejchytřejší věc v mém životě, a že mu někdy nakopu prdel."
ČTEŠ
Transformers: Osudová cesta 1. ✓ [CZ] [probíhá korekce ]
FanfictionPříběh pojednává o nic netušící dívce, jež byla jednoho dne vybrána k tomu, aby zastoupila funkci autobotího velitele Optima Prima. Přes den je jako normální dívka. Chodí do školy a má přátele, ale v noci se dokáže pomocí mysli přenést do těla Optim...