Transformers: Osudová cesta 1. ✓ [CZ] [probíhá korekce ]

Kapitola #67 - Válka - část třetí [Kačmift]

ČÁST TŘETÍ

Z hluboké tmy mě kdosi začal probouzet. Když jsem otevřel oči, spatřil jsem Rinu. Naznačila mi, že mám být potichu.

Odtáhla mě za skálu a řekla mi, že ji dali do záchranného týmu. Že teď hledali kam se poděl náš oddíl. Prý se dva oddělily a zbytek stáhl za hradby.

Zeptal jsem se, kde je zbytek týmu. Odpověděla mi, že prý, když mě viděla, řekli jí, že jsem mrtvý  a že tam jsou pořád Fiaconi, že tam nepůjdou, ale je to Rina alá pravidla jsou od toho, aby se porušovala.

Náš rozhovor nejspíše zaslechl jeden z Fiaconů, jelikož tam ctyří přišli a odtáhli nás před hory,  kde si nejspíše udělali jakýsi tábor.

Byl tam Gramius a vypadal dost naštvaně, zřejmě zjistil, koho jsem zabil.

Zahlédl jsem jednoho člena záchranného týmu jak naznačuje, že nám pošle Komfeta a bude nás krýt.

Bylo mi jasné, že se mě Gramius chystá zabít ... Měl zbraň podobnou luku a šípům, ale nazvali to zbraní pomsty.

Jeden z týmů na nás mávnul a začali střílet na nepřipravené Ficaony, přiběhl Komfet, chytl jsem se ho, vyskočil na něj, vytáhl na horu Rinu a posadil ji před sebe. Okamžitě jsme se otočili a jeli pryč jak rychle, jak to jen šlo.

Když už jsem si říkal, že jsme z toho vyvázli, jelikož jsme byli opravdu daleko, jako bych slyšel, že za mnou něco letí, když v tu chvíli jsem pocítil prudkou bolest mezi lopatkami v zádech.

Bolestivě jsem zachraptěl, zavřel oči a spadl. Rina si toho všimla, zastavila a doběhla ke mě.

Měl jsem v zádech zabodnutý nějaký zvláštní Fiaconský šíp.

Když přiběhl zbytek týmu, odnesli mě společně na naší základnu.

Byl jsem jediný, kdo z odloučené skupiny přežil.

...

Tuhle bitvu jsme prohráli,  ale prohrát bitvu neznamená prohrát válku.

Byli jsme na poradě v zasedací síni. Naši zvědové objevili, že Fiaconi mají na starosti Kačmift. A s jeho pomocí nás chtějí kompletně vyhladit.

Kačmift ale po tolika staletích nemá energii na to, aby kromě obnovy planety vyhladil všechen život.

V cestě mu stojí Země ..., Kterou použije pro nabití. 

...Dlouho jsme debatovali o následujícím plánu.

Nakonec se rozhodlo, že do úderové části Cybertronu shodíme zrno a následně se vydáme zničit Kačmift.

Také jsme tak učinili a vyrazili. Graves přežil, a již je schopen boje s drobnými výhradami.

Já dostal na starost šestou letku, se kterou se máme dostat na povrch a najít hlavní ovládací místnost a zajistit ji pro odborný tým.

...

Doletěli jsme k Zemi, jelikož byl Kačmift velice blízko - nemuseli jsme letět daleko.

Tento krok od nás Ficaoni nečekali a byli zaskočeni.

Udeřili jsme hned, dokud nevěděli, co se děje.

Dostali jsme se s letkou přímo nad povrch, než jsme našli tu budovu, hodně nás sestřelili děly.

Když jsme se tam dostali, opevnili jsme se kolem vchodu a zavolali pro tým.

Na naše souřadnice se teleportovalo pět odborně vyškolených techniků.

Vběhli jsme dovnitř a probili si cestu až k ovládacím panelům.

Hlídali jsme vchody a nechali techniky pracovat.

...

Jeden oznámil velitelství, že je možné spustit okamžitou sebedestrukci.

Časovaná je minimálně na deset minut, což už by bylo Zemi moc blízko a mohly by ji poničit úlomky.

Crosshairs se nabídl, že tam zůstane a odpálí to.

Zeptal jsem se, jestli to nejde jinak.

Gedy: ,,Já to odpálím... Vždy jsem si přál udělat nějaký velký čin. Chci zemřít čestně s myšlenkou, že jsem pomohl několika milionům žijících populací ve vesmíru."

Měl jsem k tomu námitky, nakonec mě tam odtud musel Hound s Crossem odtáhnout.

...

Rozlehla se obrovská energetická vlna, která ochromila naše systémy.

Začal houkat alarm a přišla zpráva z velitelství, že na Cybertron zaútočili opět Ficaoni a přidali se k nim i Deceptikoni.

Jedna loď zůstala u Země a odstřelovala větší kusy Kačmiftu, zatím co všichni ostatní rychle vyrazili na Cybertron.