Who are you?

,,Hm... It look like Mars.."

Jeho kroky se rozléhali po chodbě stále ještě spící základny. Bylo 5:00, tak proč by byl ještě někdo z vojáků vzhůru, že?

Došel na konec chodby a zastavil se u posledního pokoje v patře. Opatrně zatáhl za kliku a s nepříjemným zavrzáním, dveře pomalu otevřel. Vstoupil do místnosti a zavřel za sebou dveře.

Muž okupující tento pokoj naštěstí pořád spal. Chlapec, který je z vrchu plný nenávisti a opovržení vypadal ve spánku jako nevinný mladý hoch, který se schovává jen za maskou, kterou mu vybudovali těžké chvíle v jeho životě.

Jeho nadřízený se ale nenechal nachytat jeho neviností. Přistoupil opatrně krůček po krůčku k jeho posteli. Pevně sevřel železnou věc dřímající v jeho rukách.

5:15.... Je čas...

Chlapec s vlasy vyčasanými do dvou rohů mu přiložil kus kovu k hlavě. Nic nevědící voják se víc zachumlal do svých peřin a pootevřel rty. Druhý v místnosti se jen ušklíbl. ,,Je tvůj konec..." Zašeptal a semkl rty do úzké linky.

,,... Spánku!!!" Zařval mladík nosící jméno Tord. A začal vařečkou mlátit do kastrolu, který byl u hlavy druhého může. ,,AAAH!'' Spící vykřikl a škubl sebou až spadl z postele. Velitel dostal nezastavitelný záchvat smíchu, který se ozýval přes celou základnu.

Pohled Matta:

,,AHAHAHA!" Co to sakra je?! Zamručel jsem a přetočil se na bok ,,HAHAHA" ,,Edde! Vypni ten budík!" Křikl jsem po svém spolubydlícím a dal si hlavu pod polštář. Edd jen nesouhlasně zabručel. Dál jsem se pokoušel ignorovat ten zvuk, který byl podobný dušení lachtana a veverky zároveň. ,,Tady se člověk nemůže ani vyspat do krásy!" Vykřikl jsem a uráčil se vstát z postele.

Rozhlídl jsem se po pokoji a náhle mi to došlo... Tady žádnej budík není...

Počkat... Edd ho schoval! ,,Edde! Kam si dal ten retardovaný kus šrotu?!" Zamračil jsem se- O ne! Budu mít vrásky... A sebral Eddovi peřinu. ,,Sakra Matte! Tady žádný budík není!" Odpověděl mi nevrle a také se už vyhrabošil z postele. ,,Ale-ale! Tak co je to za zvuk!" Naléhal jsem a začal třást s Eddem.

Edd na mě jen nepřítomně zíral. Oči měl napuchlé a červené. On... Brečel...? ,,Edde?" Začal jsem opatrně. Edd se na mě podíval. (Taky by mě zajímalo jak se někdo může na někoho kouknout když už se na něj dívá)

Byl to takový jiný pohled... Nebyl to energický, kulišácký, provokující a šťastný pohled, byl to zničený, smutný, zklamaný pohled. ,,Tys brečel?" Optal jsem se starostlivě. Dobře.. Tohle nebyla zrovna nejlepší otázka... ,,Ne." Zamumla tiše a se zívnutím se protáhl. ,,Nevypadáš tak..." Utrousil jsem, na což zareagoval jen pouhým ,Hm'. ,,Ty si smutný kvůli Tordovi..?" Nejistě jsem pronesl svou myšlenku. V tu chvíli se mu zase objevili slzičky v očích.

,,Já...já..bojím se. Co když nás Tord pozná? Co bude pak s námi? A co bude hlavně s Tomem! Vždyť ho má Tord  v oddíle! A jak znám Toma, tak se neudrží a podřeže Torda! Nebo řekne jen pouhé 'Commie' a Tord ho hned pozná! Bohužel není tak hloupý, aby si řekl že je to jen náhoda." Nešťastně svěsil ramena a dal si hlavu do dlaní. ,,Co pak s námi bude...?" Zopakoval šeptem a dal svým slzám volný průchod. Chvíli jsem váhal, ale potom Edda obejmul.

,,Neboj Edde. Vše bude v pohodě, určitě nás nepozná.. Vždyť... Tom není zas tak hloupý, aby se takhle snadno prozradil.. A hodně lidí je přeci k němu nepřátelští." Snažil jsem se Edda uklidnit. Vidět takhle člověka, kterého jste doposud znali jako hyperaktivní a veselý kuře se závislostí na cole.. Bylo pro mě velmi zdrcující. ,,Máš pravdu..." ,,Tu mám přeci vždycky" Pronesl jsem egoisticky a Edd se pousmál.

,,Rychle! Oblečte si své uniformy, za pět minut je rozcvička!" Vtrhl nám do pokoje Yuu.

[Timeskip -> ]

,,Vojáci pozor!" Zařval Tord. Bylo už dávno po unavující a deptající rozcvičce. ,,Seřaďte se! A ať to už maká!!" Zařval takovej chlap s hnusnou ofinou, vypadala jak kuřecí křidýlka! Hm... Někdo si tu hraje na slepici... Ne! On se učí lítat! ,,Hej Bedno narciso! Pojď jsem!" Zařval zase jeden z těch týpků a táhl mě k nim. ,,Každej se tu teď povinně rozcvičí!" ,,ZASE?!" Zařval jsem zničeně.. Na to mě propálil pohledem takovej divnej cápek, kterej vypadal jako když jeho obočí dostalo elektrikou.. Začal jsem se protahovat.

Ma krásná, rovná záda, moji dokonalou a bezchybnou tvář, mé čisťounké ruce a také mé heboučké a voňavé nohy.

Přišel ke mně ten chlap co dostal do obočí 220 voltů a zamračil se. ,,Tohle není žádný rozcvičení! Kde si myslíš že to jsme?!!" Zařval a upřel na mě jeho pohled. Zamyslel jsem se. ,,Na zemi..? I když tohle spíše vypadá na Mars" On se ještě více zamračil a spustil na mě jeho nálož slov: ,,A co ti tady k sakru připomíná Mars?! To seš asi nějakej postiženej, ne?!"

,,No.. Tak Mars je červenej.. a skoro všude tu je červená, která se sem vůbec nehodí! Ten rudý svetr se k tomu tmavé modrému kabátu nehodí! To je snad módní vzpoura! A už vůbec k tomu nepasují tyhle boty! Ty jsou snad ještě starší než moje pra-pra-prababička! A ta barva... bleh. A nebo ta fasáda toho baráku.. Kdo vymyslel dát šedou a žlutou společně?! To není vůbec vhodné prostředí pro mne.. A co ty červeno-hnědé fleky na tom?! To tam někdo vylil džus či co?! A to jsem ještě neskončil! Ten smrad tady... Smrdí tu hlína, zrezavělý železo, pot a moč! Je to k nevydržení! A také-"

Nedořekl jsem a už mě nezdvořák přerušil! ,,Klid, klid! Na tvůj názor není nikdo zvědavej! A teď mi tady hezky oběhneš celou základnu!" Zamračil se zas... Páni.. ten bude mít vrásek..

=============================================
-Hello Nuttelo!

Tak... Dneska jsou Vánoce!
A s tímhle Vánočním dnem i speciální kapitolku, která má kolem 1000 slov!

Tato kapitolka je věnovaná hlavně ElisaCaleisa. Tady máš (skoro) celou kapitolku z pohledu tvého hrdiny :33 Doufám, že i ty si užiješ pořádně tento den a zapíše se ti do paměti jako veselý a krásný.
Dále je věnována croisss, Undawe (doufám, že jsi to ty), MishelStudio, Friky1 a WiFi_CZ. Přeji Vám ať o Vánocích dosáhnete klidu a štěstí, který si určitě zasloužíte. Hodně jsme toho spolu prožili a hodně jsme toho i překonali.. Doufám, že další rok bude pro Vás všechny veselým a šťastným.
A nakonec je věnována lmaochan_. Doufám, že všechny útrapy a problémy novým rokem zmizí a ty budeš do konce tvého života šťastná.

A Vám všem čtenářům také přeji krásné Vánoce, vánoční svátky a šťastný nový rok. Ať dostanete pod stromeček to co jste si přáli a pokud místo toho dostanete ponošky (bez předpokladu, že si je budete přát) Tak si vzpomeňte, že Vánoce jsou hlavně o tom, abychom je prožili s naší rodinou. A ne o tom dostat co nejvíce dárků.
Užívejte si je a já se s Vámi prozatím loučím!

Užívejte si Vánoc a času s rodinou, oslavujte narození Ježíše Krista, přežerte se cukrovím a...

-Bye Kaktusáci a Kaktusačky !