Pohled Matta:
Konečně ta celá útrapa skončila. Zrovna se prodírám chumlem lidí spěchajících na snídani a hledám Edda či Toma. Nikde ani náznak povědomé tváře. Povzdechl jsem si a zařadil jsem se do čekající řady na snídani.
Když došla řada na mne, tak jsem rychle sebral pečivo z krabice a šel si někam sednout. Chybí mi Eddovi snídaně... vždycky jsme měli slaninu, cereálie, tousty nebo ŽEBÍRKA.... Jenže tady.. Tady člověk dostane jen nějaký rohlík! Najednou někdo zapískal na píšťalku.
,,Oddíl C1 se za pár minut dostaví do místnosti 27b ve druhém patře!" Zakřičel nějaký voják a odešel z jídelny. Oni tu jsou i oddíly C1, C2 a C3?
Pohled Torda:
Stál jsem už připraven v místnost 27b a čekal než se ostatní vojáci odporoučí přijít. Jakmile už nějakou chvíli nikdo nepřicházel, vzal jsem si blok s papíry a začínal si odškrtávat jména. ,,Jakmile vyslovím vaše jméno, vy odpovíte ,Zde' " Poručil jsem jim a oni mi odpověděli klasickou větou: ,,Ano pane!"
....
,,Timonthy Screewel." Řekl jsem s nezájmem poslední jméno na papíře. Nikdo se neozval. ,,Timonthy Screewel!" Řekl jsem více hlasitě, ale nikdo se i tak neozval. Odtrhl jsem oči od papíru a skenoval skupinku vojáků pohledem. ,,Kde je Timonthy Sreewel?!" Řekl jsem dost vytočeně. První den.. opakuji PRVNÍ DEN a už se někdo opovažuje chodit pozdě?!! ,,Nevíme pane.. Nikdo ho neviděl ani na snídani."
J o . . . t a k o n n e p ř í j d e v ů b e c . . . .
,,A to jste to nechali jen tak být, abych jsem se s tím teď zdržoval?" Propálil jsem je pohledem. Vždyť jsem je ráno všechny budil, takže nemohl zaspat. Bože... co za idiota si to stvořil? ,,Davide, jdi se po něm podívat. Jakmile ho najdeš, tak ho zaveď za mnou." Kývl jsem hlavou na bruneta. ,,Ano pane." Odvětil a rychle vystřelil z místnosti jako nadopovaný křeček. ,,A žádné flákání!" Křikl jsem ještě rychle za ním.
Pohled Davida:
No bezva! A kde ho mám teď jako hledat? Ten kluk už dělá od prvního okamžiku samé trable.. Zkoušel jsem ho hledat na venkovních pozemcích základny, zda tam náhodou nebloudí a neříká si kam všichni zmizli. Přeci jen... Všichni se nahrnuli tak rychle do jídelny, že během mrknutí oka byli všichni napasovaní v místnosti.
Pak v jídelně jestli tam nezůstal s úplně jiným oddílem a nakonec i v hlavní hale, třeba se ztratil a tak tam šel zkoumat zjednodušený plánek základny. Pokud o něm teda ví. Vše zcela bez úspěchu.
Napadlo mě ještě jedno místo a to naše patro. Sice nevím co by tam dělal, ale vše je možné. Rychle jsem vyběhl schody a spěchal dlouhou chodbou. Otevřel jsem každý pokoj, zbýval už jen jeden pokoj. Vzal jsem za kliku a otevřel dveře od jeho pokoje.
...On tam spal... On tam reálně teď spal..
Rychle jsem přešel k jeho posteli a začal s ním třást jak kdyby šlo o život. No... jemu dost možná půjde o život až se Red Leader dozví, že si tu mezitím, jen tak, poklidně oddychoval. Se škubnutím se probudil a obdařil mne velmi nemilím pohledem.
,,Co mě budíš?" Zachraptěl ospale a už se chystal znova zachumlat do svých peřin. ,,Co tě budím? Už dávno je po snídani! Máš být už dávno vzhůru!" Informoval jsem ho s lehkou netrpělivostí v hlase. ,,Mhm.. to není můj problém" Pronesl s nezájmem a já na něj zůstal s otevřenou pusou zírat. ,,Jak jako není tvůj problém? To naopak JE tvůj problém! A konečně už vstaň!" Vykřikl jsem nevěřícně a sebral mu peřinu. Říkám vám.. To jsem neměl dělat.. ,,FUJ! TY JSI NAHÝ!!" Vyjekl jsem zděšeně, až to muselo jít slyšet snad na celou základnu, a rychle si zakryl oči. ,,Drama queen.." Uchechtl se Tim a uráčel se vstát z postele. A snad i obléct, abych znova neviděl to co bych neměl.
,,Mám trauma na celý život.." Zamrmlal jsem zničeně. ,,Nepřeháněj, oba jsme chlapi." Řekl znuděně a potom dodal: ,,Teda doufám, že jsme OBA chlapi." ,,Vypadám snad jako ženská?" Vykřikl jsem uraženě a založil si ruce na prsou. ,,Všechno je možný. A už můžeš otevřít oči." Podotkl a já tak učinil. Už byl naštěstí oblečen ve své uniformě. ,,Tak a teď pojďme a u toho se modleme k Ježíšovi, Stalinovi, Satanovi a Hitlerovi." Popadl jsem ho za zápěstí a táhl ho za sebou. ,,Hej! Pusť!" Poručil mi jak kdybych byl nějaký pes a snažil se mi vymanit. Já ho ale z vysoka ignorovaml a víc zasílil stisk. Začal jsem ho tahat rychle ze schodů. Špatný nápad. Oba jsme je slítli po hubě a ten, s prominutím, debil, si za mě udělal přistávací plošinu.
,,Slez ze mně ty idiote!" Křikl jsem na už něj naštvaně. Tohle byla poslední kapka mé trpělivost. ,,Wow.. ty se nezdáš. Vypadáš jak klidnej chlap, ale v realitě až tak klidnej nejsi" Zamumlal a slezl ze mně. Já se také postavil a zase se rozešel. ,,Nesuď knihu podle prologu" Utrousil jsem a on se uchechtl. ,,A to je co?" ,,Kdybys více četl knihy- Teda.. Kdybys uměl vůbec číst, tak si můžeš přečíst knihy a tak to zjistit"
----------------------------------------------------------------------
-Hello Nuttelo
Tak zase po dlouhé době kapitolka xD
Máte tu, tu slíbenou speciální kapitolku, která je, jak si můžete povšimnout delší! (wow)
Snad se líbí! Tak zatím zdarec a u další kapitolky.
Mějte se, smějte se, oholte se a... (wtf)
Bye Kaktusáci a Kaktusačky!
Máme přesně 888 slov~
ČTEŠ
Who are you?
RandomUž od začátku věků chtěli, a také dosáhli Larssoni velkých věcí... Někteří vymysleli vraždící zbraně, někteří zase rozšířili komunismus po celé Evropě, někteří byli tak hroziví, že se každý bál, byť jen pomyslet o Larssonech ve špatném světle.. Ale...
