-Flashback-
,,Pochop to už!" Praštil vztekle do stolu postarší muž s dlouhým modrým kabátem a zjizvenou tváří. Byl vytočený.. Hodně vytočený, že jeho potomek vypustil takovou blbost z úst. ,,Rudá armáda bude ve tvých rukách! Musíš začít být trochu zodpovědný a nežít jen v tvých představách a snech! Rudá armáda je největší armádou a zrovna, když si má podrobit celý svět, tak příjde Tord Larsson s tím, že máme pomáhat?!! Kolikrát ti to mám opakovat! Když budeš k lidem hodný a budeš jim pomáhat, tak se ti odvděčí maximálně tím, že ti půjdou po krku! Copak chceš, aby Rudá Armáda byla rozdupána?! ZNIČENA?!!" Zařval starší na mladíka co na něj jen mlčky zíral. ,,Ne otče... Máš pravdu... Nedovolím, aby Rudá Armáda zanikla. Nedovolím, aby někdo z lidí, kteří jsou proti naší armádě přežili!" Řekl rozhodně syn nejvyššího velitele. Syn Red Leadera.
,,Hlavně nikdy nezapomeň.. Dosáhneš svého cíle jen pokud ti v něm nikdo nebude stát." Dal mu ruku na rameno. ,,I kdyby to stálo ostatních život." Řekl svým ledovým hlasem, že těm dvoum odposlouchajícím vojákům naskočila husí kůže. Mladík hlasitě polkl. ,,I kdyby to stálo ostatních život." Zopakoval voják tiše a neubránil se jedné ze svých vzpomínek z dětství..
,,Navždy nejlepší přátelé! Slibujete?" Usmál se nejvyšší z nich a pořádně si nasadil svoji fialovo-šedou kšiltovku. ,,Ano, všichni do jednoho!" Potvrdil se smíchem o něco mladší kluk a sevřel v obětí svého medvídka. ,,Navždy" Zopakoval s úsměvem na rtech chlapec s červenou mikinou. Byl konečně za tu dlouhou dobu opravdu šťastný. Poslední z nich se jenom usmál a sevřel všechny ve svém pevném obětí. ,,Ano"
Omlouvám se přátelé.. Ale budu muset slib porušit... Ztekla mu neposlušná slza po tváři..
-End Flashback-
S otcem si byli ve většině případech tak odlišní. A ani toto nebylo výjimkou. Tord nebral Red Army, tak jako jeho otec. On prostě Red Army nepovažoval za největší Armádu prahnoucí po krvi. Jejichž obyvateli byli vojáci, kteří měli srdce z ledu a zabíjeli by klidně i pro zábavu..
On ji považoval za něco nevinnějšího, hezčího, útulnějšího. Vojáky viděl jako své přátele. S některými si byl tak blízký, že by je klidně považoval za navlastní sourozence. A samu základnu viděl jako jeho útulný domov, jako část jeho dětské nevinnosti. Jako matku, která občas zařve a ukáže svoji strašidelnou a přísnou část. Jedním slovem.. Red Army byla pro něj vším.
==================
-Hello Nuttelo!
Tato kapča je sice krátká, ale za to věnovaná jedné speciální osobě.
Vše nejlepší ElisaCaleisa k tvým šestnáctinám! Vím, že TomTord nemáš moc v oblibě a tak tu je kapča, kde se zajisté nevyskytuje TomTord. Doufám, že své narozky prožiješ krásně s lidma,na kterých ti záleží. Přeji také hodně úspěchu s Another Start a dalšíma tvýma knížkama!
Mějte se, smějte se, oslavujte se a....
Bye Kaktusáci a Kaktusačky!
ČTEŠ
Who are you?
RandomUž od začátku věků chtěli, a také dosáhli Larssoni velkých věcí... Někteří vymysleli vraždící zbraně, někteří zase rozšířili komunismus po celé Evropě, někteří byli tak hroziví, že se každý bál, byť jen pomyslet o Larssonech ve špatném světle.. Ale...
