,,Tom VS mýdlo"

133 14 54
                                    

Mezitím co si Edd a Matt, tedy.. "Fred a Ludvík".. povídali s těmi ženy, já jsme ukusoval mák z loupáku. Podíval jsme se na hodiny vysící na jedné ze špinavých stěn. 5:50.. Zvedl jsme se od stolu, rozloučil se a odešel. Zhluboka jsem se nadechl a s nově načerpaným odhodláním se vydal po schodech nahoru. 

Když jsem konečně vyšlapal ty schody nahoru do našeho patra, stál tam už Tord. Byla nás tu mezitím jen hrstka. Já, David, Jon, Daniel a Eric. Všichni stáli v pozoru před svými pokoji. Postavil jsem se také před ten svůj a trpělivě vyčkával. I přes to, že trpělivost není moje silná vlastnost. Začalo nás tu pomalu přibývat. Tord se najednou beze slova rozešel a my se spěšně vydali za ním, podíval jsem se na hodiny. 6:03.

Vyšli jsme před základnu a sestavili se do řady. 

,,Daniel Ottar?"
,,Zde!"
,,Mike Willink?"
,,Zde'"
,,Timonthy Screewel?"

Zasekl se mi hlas v krku, celé mé tělo ztuhlo. Těžce jsem ze sebe vydral: ,,Zde!"

-----------

Konečně oddych..  Zhluboka jsem se vydýchával, mé plíce sípaly a pot mi tekl po každém milimetru kůže. Jsem spocenej jak prase.

Nejprve jsme se rozběhali okolo základny, což trvalo snad věčně. Pokud mi ta budova přišla obrovská, tak teď byla nekonečného průměru. Poté následovalo předehřátí v podobě panáků a dalšího běhu na místě. Zbytek času jsme strávili cvičením a posilováním. Kliky, sedy a lehy, zvedání vlastní váhy, krk, nohy, dřepy, přestávka a zase nanovo.  

Teď by se mi hodila pořádná sprcha. Zamířil jsme tedy do svého pokoje pro ručník a rozešel se znovu do prostor budovy.  POČKAT! Kde že jsou tu koupelny?!

Zavrčel jsem si pro sebe a podrážděně zamířil zpátky, abych se mohl někoho zeptat na cestu. Díky štěstí, které je vždy na mé straně, jsem potkal Davida. Ten mi tu fakt zbýval.
Naštvaně jsem kolem něj prošel.
,,Ty už se vracíš? Vypadá to, že to na tebe nemělo žádný efekt." podotkl a ušklíbl se.
,,Já tam nebyl." 
,,Oh, pročpak?"
,,Nevim, kudy se tam jde." přiznal jsem iritovaně. 

,,Ajajaj!" zasmál se hlasitě. ,,Tak to tě asi budu muset doprovodit." Popíchl mě a já k němu otráveně došel. ,,Radši drž tlamu." Varoval jsem ho a potlačil chuť mu jednu vrazit, když jsem si všiml pobavení v jeho tváři.

Cestou mi ukazoval, kdo, kde a co je. Hotové bludiště, jak se tu můžou lidi zorientovat? David jako by mi přečetl myšlenky odpověděl: ,,V prvním patře je mapa.. Plus, různé sektory a místa jsou vyznačeny barevnými pruhy. Nevšiml sis, že celou cestu sem nás doprovázel modrý pruh?" Zase ten úšklebek. ,,Mh" procedil jsem mezi zuby a odvrátil pohled. Ten týpek mi leze na nervy..

,,A jsme tady." Ukázal před sebe na dveře lemované kachličkami. ,,Tady není napsané, pro koho ta koupelna je?" optal jsem se a natáhl ruku na kliku. ,,Jak to myslíš?" Nechápavě nadzvedl obočí a začal se svlékat. ,,No... rozřazení pro pohlaví..?" řekl jsem spíše otazkou a začal se také vysvlékat. Oblečení jsem odhodil někam do neznáma a zabočil za roh do umýváren. 

,,Tak to teda uvidíš rozřazení." odfrkl si pobaveně. Nadzvedl jsem nechápavě obočí, ale neřešil jsme to, přesunul jsme svůj pohled do sprch a tam se mi naskytl pohled na- CO TU DĚLAJ ŽENSKÝ?! Rychle jsem si uvázal ručník okolo pasu.  ,,Sprchy jsou společný." Poplácal mě po rameni David a já jen koukal s otevřenou pusou. Společné? Já věděl, že Tord je úchyl, ale až takový?! Když už je řeč o něm.. snad ho tu nepotkám. I když, jak znám toho zmrda malýho, určitě má soukromou koupelnu plnou anime kočkoholek.

,,A.. To.. nikoho nezajímá, že je tu může kdokoli znásilnit?" Zeptal jsem se a pohledem hledal Matta a Edda. ,,Nesmí. Kdyby si muž k ženě něco dovolil a ona by otěhotněla, šel by do kriminálu." Odpověděl prostě. Ah. ,,Ale...Chlap neotěhotní, pokud mi rozumíš." Prohodil nedbale a střelil po mně pobavený pohled. Hlasitě jsme polkl. Chci pryč..

Stále jsem skenoval místnost a pátral po známých tvářích. Špatný nápad. Ugh.. Dobře, pátrání ukončuji, je to velmi nebezpečné. Stejně mě nečeká nic jiného než  obrázek nahých těl upocených cizinců . Vzal jsem si do ruky mýdlo a pustil na sebe sprchu. 

Můj výraz by se dal vyjádřit jedním slovem. Otrávenost. A znechucení.. A lehké znepokojení.. A- Dobře to bylo více slov.

Rozhlédl jsme se okolo sebe. Povšiml jsem si pár pohledů od jiných.. mužů. Nervózně jsem přešlápl na místě.  ,,Ah.."Ozval se povědomý hlas. Ihned jsem se otočil. ,,Vy jste nahá.." Prohodil nezaujatě Matt, když přejel pohledem krátkovlasou ženu od shora dolů. 

Eh..? Matt.. Počkat.. Matt! A hned za ním Edd. 

Rychle jsem k nim přišel. ,,Edde! Matte! Díky Bohu!" Spráskl jsem rukama a Edd po mě hodil přísný pohled. ,,TIME." Zdůraznil a mně to došlo. Ale...Sakra...Jak že jsme si říkali? V tom náalu stresu jsem úplně zapomněl na změnu našich jmen.

,,Um, Eduarde...?" Tipl jsem. Edd po mně hodil znechucený pohled a otřásl se. ,,Brade?" Zakýval hlavou a povzdychl si. ,,Fred a Ludvík." Přešli jsme ke sprchám a v tichosti se sprchovali. Proč, že jsme je chtěl vidět? Zrovna v tohle chvíli..? ,,Není to tu.. zas tak špatný." Nadhodil Edd se šibalským pohledem, když si prohlížel jednu z žen. To, odstartovalo naši vášnivou konverzaci.

Nevinně jsme si povídali, když tu najednou, v tom nikým nestřeženém okamžiku mi vyklouzlo mýdlo z ruky.

Ztuhl jsem, pohled fixovaný na ruce, ve které před chvílí ono mýdlo bylo. Všechno rázem utichlo. Jako by voda přestala téct a všichni v místnosti se na něj intenzivně dívali. Zvedl jsem pohled. Oh počkat, ono se to stalo. Kurva..

,,Hele, já ti to zvednu, Time..." Nabídl Matt a už už se začal ohýbat, ale já ho rychlostí blesku chytl za rameno a přísně se na něj podíval. ,,Matte, neohýbej se." špitl jsem a víc sevřel jeho rameno. Pozvedl tázavě obočí.
,,Proč?"
,,Prostě to nedělej, ano? I kdyby měl vybouchnout celej svět. Nikdy se ve sprchách neohýbej." Poučil jsem ho a s důrazem na poslední slovo jsem pustil jeho rameno. 

,,Dobře..?" Pokývl hlavou mírně zmateně. Eddovi hned došla situace, ve které jsme se ocitl, jelikož nervózně poklepával nohou.

Zrak mi sklouzl na čistící prostředek válící se na podlaze.

 
Teď já a mýdlo. 

Konečný boj o přežití.

--------------------------------------------------------------------------------------
Hello Nutello!

1185 slov

Šťastný nový rok a veselé Vánoce? Ehe? Omlouvám se, že jsem tak dlouho nebyla aktivní. Díky vám, věrným čtenářům, jsem sebrala poslední síly a motivaci, abych napsala další kapitolu! V jednom z komentářu jsme zmiňovala, že hodlám tuto fanfikci dokončit. Bohužel, jd eto velmi pomalu. Obzvlášť, když jsem začala pracovat na nových projektech. 

Chci vám ale strašně poděkovat za vaši podporu, každý komentář jsme si přečetla a pokusila se na všechny odpovědět! Všechny hvězdičky a přidání příběhu do knihovny byly povšimnuty a velice si toho vážím! Jste opravdu úžasní lidi a strašně moc moc vám děkuju, že jste tu se mnou tak dlouho vydrželi <33 Miluju vás a pokusím se více věnovat příběhům, nic neslibuji, ale plánuji být více aktivní, takže.. kdyžtak mě spamujte kdyby to nevyšlo ^^"" 

Well.. Nebudeme to prodlužovat! Miluju vás lidi a doufám, že máte krásný nový rok! Ti, kteří tento rok dělají příjimačky, tak přeji hodně štěstí. Maturantům také, pevné nervy, hodně štěstí a hlavně chill! Zvládnete to!! <333

Mějte se, smějte se, bavte se a....

Bye Kaktusáci a Kaktusačky!

.

.

.

.

NO OVŠEM, ŽE TO NENÍ VŠECHNO!! Tuto kapitolu věnuji svým věrným čtenářům, kteří trpělivě čekali a snažili se mě dokopat k napsání další kapitoly!! Označila jsme tu jen lidi u kterých vím, že mě několikrát podpořili, spamovali mě a pořád čtou tuto knihu!

Rohlik_czBasicWriter6DiamondFlowerPetalsCookietrapTheWarrior a  lolololololololalex




Who are you?Kde žijí příběhy. Začni objevovat