Miluj mě... (Vkook)

14

Hladím ho po zádech a šeptám mu konejšivá slova.

Chvíli trvá než se alespoň trochu uklidní, ale nakonec se tak stane.

,,Já...vím, že...že je to možná zvláštní, ale miluju tě Taehyungu. Nějak to tu spolu zvládneme... Něco vymyslíme... Nechci přestat věřit. Nechci to vzdát..." říkám, přestože jsem z naší situace také k smrti vyděšený.

Ta ještě před chvílí zlomená hromádka neštěstí mi zatlačí do ramen a povalí mě do peřin. Poté ze mě opatrně vystoupí a mým rtům unikne tichý vzdech.

Taehyung střelí pohledem k mým očím a pozoruje je zatímco ze mě vytahuje vibrační váleček.

Pevně stisknu oční víčka a ještě naposledy si užívám ten pocit.

Když oči otevřu, naskytne se mi pohled na Taehyungova pootevřená ústa. Způsob jakým mě sleduje mi připadá poněkud zvláštní. Jako když si kočka hraje s plyšovou hračkou a nemůže se rozhodnout jestli se k ní přitulí nebo zatne své drápy.

,,Taehyungu...co...co se děje?"

,,To ty tvoje oči." zašeptá nepřítomně, natáhne ruku a přiloží mi palec ke spánku.

,,Co je s nimi?"

Ještě před několika dny bych byl z toho jeho pohledu vystrašený. Bál bych se že mi znovu ublíží... Ale teď, teď je mi to všechno jedno. Ať si se mnou dělá co chce jestli to znamená, že z toho bude mít radost. Když bude šťastný on tak já taky.

,,To ten způsob jakým se dívají a pozorují mě. Jsou tak...nevinné...jsou tak..." Vypadá, jakože chce ještě něco dodat, ale nakonec nic neřekne. Místo toho mě pohladí po obočí a skousne si ret. ,,Slib mi, že takové zůstanou navždy."

,,Jak to myslíš? Já tě nechápu..." odpovím zmateně.

Vydechne a po obličeji mu přelétne lehce mrzutý výraz.

,,Samozřejmě, že nechápeš." povzdychne si. ,,Nevíš totiž vůbec nic."

,,Co? Co nevím?"

Taehyung se zarazí, stiskne čelist a potom se odtáhne.

,,Chci být sám." Zvedne se ze mě, natáhne si kalhoty a chystá se odejít.

,,Počkej! Přece teď jen tak neodejdeš..."

Nechci, aby odešel. Nechci tu být sám...

,,Miluju tě."

Taehyung se zarazí a svraští obočí. Ta slova jím z nějakého důvodu projela jako nůž.

Vyskočím z postele, rychle si obleču alespoň spodní prádlo a chytím ho za ruku.

,,Mluv se mnou..." zašeptám prosebně.

Nevím co už zase způsobilo tenhle obrat v jeho chování.

,,Jestli..." Nervózně polknu. ,,Jestli se ti to co jsme teď dělali nelíbilo tak...tak klidně můžeme zkusit něco jiného."

Možná, že se se mnou nudí, napadne mě. Třeba potřebuje něco víc, pomyslím si a vzpomenu si jak mě škrtil. To se mu přeci líbilo, nebo ne?

,,Vím, že jsi říkal, že to má-máš rád t-trochu jinak... Nevadí mi to!" Vezmu ho za ruce a přesunu je na svůj krk.

Jenom na mě zmateně a vyplašeně kouká.

Zacouvám zpátky k posteli a zatáhnu ho na ni tak, že ležím zády oproti matraci a on se sklání nade mnou, ruce stále semknuty kolem mého krku.