Miluj mě... (Vkook)

4

Ležím na gauči. Deku si tisknu až ke krku a každou chvíli nervózně těkám očima směrem k ložnici.

Ten kluk není normální. Měl jsem takový strach a on se přitom jen smál.

Nemyslím si, že se mi dnes podaří usnout...

***
O 2 dny později

V nose mě polechtá známá, příjemná vůně a já otevřu oči.

Hnědovlásek stojí u plotny a chystá snídani. Vůně vajíček, slaniny a topinek se rozlévá celou místností.

Chlapec se otočí a já okamžitě zavřu oči a předstírám, že spím.

,,'Bré ráno šípková růženko." řekne s úsměvem.

Sakra, viděl mě. Znovu otevřu oči a posadím se.

,,Nachystal jsem nám snídani." oznamuje nadšeně a všechno to voňavé jídlo pokládá na jídelní stůl.

,,Nám?"

Zakývá hlavou a pokynutím ruky mě vybídne, abych se k němu přidal.

Opatrně se zvednu a nedůvěřivě se posadím ke stolu naproti němu. Takovou dobu jsme spolu neprohodili jediné slovo a on se teď chová, jakoby se nic nestalo.

Jsem celý našponovaný a připravený se při jakékoli známce agrese z jeho strany vrhnout směrem ke koupelně a zamknout se tam.

Položí přede mě talíř s vajíčky a vrazí mi do ruky vidličku.

,,Jez nebo ti to vystydne."

Skáču pohledem mezi ním a vajíčky.

,,Není to otrávené." řekne a nervózně se podrbe na hlavě.

Vyděšeně polknu. To mě nenapadlo, ale teď, když o tom mluví...

,,Vlastně jsem se chtěl omluvit za minule..." řekne. Tváří se docela provinile. Možná bych mu to i věřil. ,,Nechtěl jsem tě vyděsit. Mrzí mě to."

,,Dobře." odpovím prostě.

,,Dobře, jakože mi odpouštíš?" zeptá se s nadějí v hlase.

,,Dobře." zopakuju. Sám nevím co tím vlastně myslím.

Chvílí na mě jen kouká, potom pokrčí rameny a pustí se do jídla.

,,Mimochodem, jmenuju se Taehyung."

Překvapeně vzhlédnu od snídaně.

,,Oh, rád tě poznávám Tae." Nevím proč mi to udělalo takovou radost.

,,Taehyung." odsekne a já sebou škubnu. V hlase mu zazněl zcela nepřehlédnutelný osten.

,,Jasně, Taehyung." řeknu rychle.

Usměje se a pokračuje v jídle. Já se toho svého zatím ani nedotknul.

,,Vždycky jsem měl rád takovéto snídaně. Připomíná mi to moji mámu. Když jsem byl malý tak mi vždycky vařila."

,,To muselo být fajn." odpovím tiše, překvapený z náhlé změny v jeho chování.

,,Musí se o tebe hrozně bát. Tvoje máma." promluvím znovu.

,,Už je to pár let co není mezi námi." odpoví Taehyung smířeně.

,,To mě moc mrzí."

Na okamžik se oba odmlčíme. Mám pocit, jakoby mezi námi probíjel elektrický proud. Až se mi zježí chloupky na zátylku.