MARCUS
Někdo mě ráno budí. Po tom, co se trošičku vzpamatuje, protáhnu se a protřu si oči. Okamžitě poznávám toho, kdo mě budil. Tátu. Něco s ním ale není v pořádku. Chvěje se mu hlas, jakoby brečel, nebo se něčeho bál.
MARCUS: " Tati? Tati, co se děje? "
TÁTA: " Macu, máme problém a to hodně velký. "
Zastavila se ve mě krev. Tohle není dobrý. Stal se snad nějaký problém s naším turném? Nebo se něco stalo někomu v rodině? Vstávám z postele a mířím do kuchyně. Zde se už nachází zkleslá máma s tátou a polospící Tinus. Seš si ke stolu a čekám na vysvětlení, co se to vlastně stalo.
MÁMA: " Kluci, asi budete muset zrušit turné. "
Tohle mě i Tinuse probralo, nechápu proč, ale určitě to nechci zrušit.
MARTINUS: " Có?! To né! Vždyť jsme to fanynkám slíbili! To nemůžeme zrušit, prostě to nejde! "
MÁMA: " Víte, když jste se narodili udělaly jsme chybu, která nás s tatínkem stojí syna... "
JO JSEM MRCHA. JÁ TO O SOBĚ VÍM. MĚJTE SE. PAPA.
ČTEŠ
MARCUS & MARTINUS ( Without you )
FanfictionDobrý či špatný člověk? Štěstí nebo neštěstí. Chvíle smutku, stesku zlosti, ale i chvíle radosti a setkání. Může se zdát, že to bude jako má první kniha Why? Ale to je milá domněnka. Možná bude tento příběh krátký, ale ani toto autorka neví.
