MARCUS & MARTINUS ( Without you )

2️⃣2️⃣

MARTINUS

Od té doby, co jsme se odstěhovali, jsem se s Macem neviděl. Je pravda, že si dennodenně voláme, ale není to ono. Neviděli jsem se fakt dlouho. Už nemáme ani koncerty. Dostal jsem blbou známku a tak mi je Kevin zakázal. Nemá na to právo! Tedy neměl by mít... Ale i přes to má. Tohohle kroku, kdy jsme na měsíc zrušili koncerty, jsem se velmi bál. Bál jsem se, že nás MMers začnou nenávidět, za to, že jim rušíme koncerty, srazy, interwiev. Bál jsem se, že nás začnou nenávidět, za co mi nemůžeme. Ale neděje se to. Spíš naopak. Jsou fakt úžasní. Poslední dobou jsem se hrozně stáhl do sebe. Většinu dne, když tedy nejsem ve škole, hraji fotbal, sám se sebou, cvičím na piáno a zpívám. To jsou jediné aktivity, které mě skutečně naplňují... Najednou se mnou svět škubne. Mé tělo se kvůli fyzice naklání do předu. Normálně by mi to ani nevadilo, ale celou tu dobu jsem opřený o okénko v autobuse. A to okno je zamlžené a tudíž mokré! Takže jsem mokrý i já! Vážně skvělí. Naštvaně zvednu hlavu a podívám se autobuse.

TONNY: " Klid, to jenom máme červenou."

Promlouvá vedle mě můj kamarád, kterému cukají koutky při pohledu ne mě. Tak jsem mokrý no! Bože! To uschne! Takže hlavně zachovat klid.

" Nevíš, kde právě jsme a za jak dlouho tam budem? "

TONNY: " No spal si tu, nebo co si to vlastně dělal, půl hodiny. Takže to znamená že támhle je hřiště, zeda spíš místní stadion, takže tak pět minut."

Při svém monologu zabodl prst do okna a tím ukázal na stadion. Jsou tu na něj hrdí, i když tu hrají převážně junioři, jako jsme my.

" Ale to neuschnu!"

TONNY: " Dáš si mikinu a na hlavu čepici. Jako my, takže bez starostí. A stejně asi bude pršet, takže nebudeš jedinej."

Nejspíš má pravdu, protože na obzoru jsou mračna.

ANO JÁ VÍM MÁM KRATKÉ KAPITOLY A JEŠTĚ VYCHÁZÍ NEPRAVIDELNĚ A DLOUHO TO TRVÁ. DOUFÁM ŽE MI TO ODPOUSTITE A ŽE VAS TO BAVÍ. JESTLI JO TAK MI DEJTE VĚDĚT A JESTLI NE TAK MI TAKY NAPIŠTE NĚCO S TÍM SPRAVÍM. MĚJTE SE. PAPA.