MARCUS
" DOHÁJE! "
Už několik dní sem nemluvil s Martinusem. Hrozně jsem na něho vyjel a dost toho lituji. Pokouším se mu dovolat, ale marně. Jednou jsem už už vytáčel Kevinovo číslo. Rozmyslel jsem si to. Mohl by tak vyhrát a styk s Tinim nám nadobro zakázat. No už teď se mu to daří víc než dobře a nepotřebujeme ani jeden aby to bylo ještě horší. Svým myšlenkám jsem nechal volný průběh. Z nichž mě vytrhly až dveře. To mě vůbec nepřekvapilo. Ale překvapil mě vpád Kevina a rodičů do mého pokoje.
KEVIN: " Kde je?! Je tady že je to tak! "
Asi jsem se zbláznil, ale nemám absolutní tušení o tom o co se tu pokouší.
" Cože? Kdo by tu měl jako být? "
KEVIN: " Hale nedělejte že mě debila! Kde je Martinus! Tak kde je? "
Hrklo ve mě. Jak nemůže vědět kde je Martinus!
TÁTA: " Martinus si zabalil pár svých věcí a měl jit do školy, ale tam vůbec nedošel. Dneska ho nikdo neviděl. Nevíme kde je, telefon nebere. Ví o tom policie a hledají ho. A vy Kevine jste se přesvědčil, že tu není. Tak abyste šel. "
Nechali mě tu samotného. Okamžitě jsem popadl telefon a několiksetkrát jsem se mu pokoušel dovolat. On nereagoval. Zvonilo to, ale nic. Napsal jsem mu několik desítek SMS. Ale nic. Sakra Martinusi kde jsi?
TAK CO? MYSLÍTE ŽE JE MARTINUS V POHODĚ A ŽE SE VRÁTÍ DOMŮ? MĚJTE SE. PAPA.
ČTEŠ
MARCUS & MARTINUS ( Without you )
FanfictionDobrý či špatný člověk? Štěstí nebo neštěstí. Chvíle smutku, stesku zlosti, ale i chvíle radosti a setkání. Může se zdát, že to bude jako má první kniha Why? Ale to je milá domněnka. Možná bude tento příběh krátký, ale ani toto autorka neví.
