MARTINUS
Žaludek mám sevřený, jako nikdy. Nacházím se přes mou novou školou. Není moc velká má přízemí a jedno patro, ale je dlouhá s velkými okny. Asi jsem vám zapomněl říct že jsem dělal příjmačky. A očividně mě vzaly. Už slyším zvonek, nejsi š bych mohl jít za ředitelem, on mě snad pošle do třídy. Tak tedy jdu. No prostě škola. Nic moc zvláštního. Á ředitelna, jsem zprávně. Zaklepu na dveře a trochu odstoupím. Dveře otevírá paní vede mě k druhým dveřím, kam vstoupím. Tentokrát už sám.
" Dobrý den. "
ŘEDITEL: " Dobrý. Ty jsi Martinus Gunnarsen že? "
" Ano, to jsem. "
ŘEDITEL: " Předpokládám, že ti pan Oukonel něco o této škole řekl. "
" Ani prý tu též studoval a moc si to tu chválí. I prý přes to že je to tu dost těžké. "
ŘEDITEL: " Ano, říká se to o nás. Jinak třída tvoje třída je 2.Q. Vybrali si to když nastupovaly. Jsou to celkem fajn lidé a proto jsem tě tam dal. No a teď běž, běž. Už teď máš čtvrt hoďky skluz. "
PŘÍŠTĚ SE DOZVÍTE, JAK TO NAKONEC S TOU TŘÍDOU DOPADNE. MĚJTE SE. PAPA.
ČTEŠ
MARCUS & MARTINUS ( Without you )
FanfictionDobrý či špatný člověk? Štěstí nebo neštěstí. Chvíle smutku, stesku zlosti, ale i chvíle radosti a setkání. Může se zdát, že to bude jako má první kniha Why? Ale to je milá domněnka. Možná bude tento příběh krátký, ale ani toto autorka neví.
