Pul roku

77 6 1
                                    

Moje nejdražší Černočerná, chybíš mi. Za ten půl rok se toho tolik změnilo. Nechala jsem Jaca, zamilovala se do holky s modrýma vlasama, rozešly jsem se, poslala jsem k šipku tolik kluků a pořád nevím co mám dělat. Připadá mi, že se pořád vracím zpět a nechci dospět. Znáš mě, nevím co chci... teda částečně. Vím, že chci, aby jsi byla šťastná. Zasloužíš si to víc než kdokoliv koho znám. Tohle píšu pro tebe, protože to máš teď těžké, asi těžší než jsem kdy měla já. Ale měla by jsi vědět, že se vždy máš rozhodovat srdcem a nikdy si na nic nedávat. Řekla jsem ti to do očí a říkám ti to i teď! Vím, že tě miluje a vím, že ty jsi zmatená, protože nevíš co máš cítit. Proto se rozhoduj srdcem. Jsi mladá a máš život před sebou a já vlastně také.  Takže ať už se rozhodneš jakkoliv, budu při tobě. Slibuji!

Dále bych tě chtěla požádat, aby jsi dál vydržela a nemusela použít naší starou dobrou známou. Alespoň jedna z nás to musí zvládnout a vydržet... a já tak trochu selhala. Promiň, vím že bych neměla, ale potřebovala jsem upustit alespoň na chvíli.

Víš, včera mi sám od sebe napsal ON. Ty víš kdo... Asi jediný kluk, o kterém jsme se shodly, že je hezký. Byla jsem ráda, ale ještě víc jsem byla ráda když jsi napsala ty. Je smutné, že tě nedokážu přestat milovat, stejně jako tu modrovlasou holku. Ale u tebe je to jiné... vždycky bylo a vždycky bude. Vím, že spolu nikdy nebudeme, ale navždy to bude o trochu víc než platonické.

Černočerná drž se, nebreč jako želva (já brečím jako krokodýl), nebuď na sebe tak přísná a hlavně nezapomeň, že dokážeš cokoliv si zamaneš!

Černočerná ✔ |GirlxgirlKde žijí příběhy. Začni objevovat