❤ Lazy Life ❤

24 Kapitola:

Pohled Momo

Ani nevím jak jsem usnula, ale bolelo mě všechno. Pomalinku jsem se zvedla na gauč, protože v této poloze nevydržím už ani chvíli. 

,,Ty někam jdeš?" Vzbudil se Jimin a posadil se. 

,,No chtěla jsem si už lehnout na gauč, necítím půlku zadku." Sice jsem ho neviděla, ale vsadím se, že se usmál. 

,,No tak sis měla lehnout nechápu, proč si seděla." 

,,Haha, radši ti rovnou změřím teplotu,když už si vzhůru." Dala jsem mu teploměr a čekala.

Posadila jsem se na roh postele.,,Je ti alespoň trochu líp?" 

,,Díky tobě jo." Donutilo mě to se začervenat. 

,,Tak ukaž." Byla jsem ráda, že ta horečka klesla, ale ráno to může být nanovo.

,,No je to lepší, ale ráno půjdeš k doktorovi." 

,,Anoo mamí."  Chtěla jsem mu dát malý pohlavek, ale byl rychlejší a strhl mě do postele. 

,,Ták a teď tu budeš spát celou noc." Hned mě přikryl dekou a dal mi ruku kolem pasu, neměla jsem jak utéct, ale musím se přiznat, že mi to nevadilo. 

Pak už sem spala až do rána, no do rána, bylo deset dopoledne. Měla jsem jít do školy, ale zaspala jsem. No tak sem si asi udělala prodloužený víkend, protože než bych se někam vyhrabala, tak by škola skončila. 

Jimin ještě spinkal, takže sem ho nechala a trochu mu poklidila v pokoji, pak jsem šla dolů do kuchyně mu udělat čaj. 

,,Dobré ráno." Hrozně jsem se lekla.

,,Dobré ráno paní Parková."

,,Jimin ještě spí?" 

,,Ano, ale měl by co nejdříve jet k doktorovi."

,,Tak až se vzbudí, vyřiďte mu prosím aby se oblékl a odvezu ho k doktorovi."

,,Samozřejmě."

,,Nachystala jsem vám snídani, tak si ji vemte nahoru. A moc děkuji, že jste se mi o něj postarala. Mám toho moc a hospodyně dala výpověď.."

,,Kdykoli ráda pomůžu, doma se stejně pořád nudím."

,,Dobře někdy toho využiji, ještě jednou děkuji."

Vzala jsem tedy nachystanou snídani nahoru a položila ji na stůl. 

Seděla jsem tam asi další půl hodinu a Jimin pořád spal. ,,Jimiinee, vstávej." řekla jsem potichu a začala ho hladit  ve vlasech. 

,,Jimine vstávej už." Zopakovala jsem.

,,Musím?" vymumlal.

,,No měl bys." 

,,A co z toho budu mít?" 

,,Snídani." 

,,To nechci." 

,,No a nešla jsem kvůli tobě do školy takže to se taky počítá."

,,Ne pořád málo."

,,Chimmyy...nezlob." 

,,Tak pusinku." 

,,Cože?" zrudla jsem až na zadku.

,,Chci pusinku jinak nevylezu." Přehodil si deku i přes hlavu. 

Odhrnula jsem deku, ,,Neblbni a pojď už." 

,,Řekl jsem ti, za co vylezu."  a znovu si přetáhl deku přes hlavu.