Zdravím! Jak vypovídá název, jedná se o "příručku" nádherného světa J. R. R. Tolkiena. Snažím se co nejpřesněji a do detailů probrat různé oblasti Středozemě (respektive celé Ardy) a pokaždé přijít se zajímavostmi a teoriemi, které sice jsou dostate...
Aredhel Ar-Feiniel, Bílá noldorská paní, je moje oblíbená elfka ze Silmarillionu. Bohužel její osud nebyl moc radostný...
Byla to sestra Turgona, krále Skrytého města Gondolinu. V Gondolinu platilo pravidlo, že kdo vstoupil, nesměl odejít (až na špehy a zvědy...)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Aredhel byla na elfku poměrně zbrklá a u ničeho dlouho nevydržela. A tak ji i život v nádherném luxusním městě znudil... (upřímně, po několika stovkách let by mě to asi taky omrzelo).
Tak dlouho přemlouvala svého bratra Turgona, aby ji na chvíli pustil ven, až svolil. Ale jen s doprovodem. A tak jela za Fëanorovými syny, s kterými se ještě ve Valinoru dost přátelila.
Cestou v nebezpečném údolí Ered Gorgoroth se Aredhel ztratila. Její druzi ji hledali, ale začaly je pronásledovat obří pavouci, Ungoliantiny děti.
Aredhel se rozhodla pokračovat sama. Byla odvážná a statečná, a proto jela dál. Jenže cestou zabloudila v lese Nan Elmothu. Touhle dobou to byl temný a strašidelný les, ne jako v době, kdy tu tančívala Maia Melian.
V Nan Elmothu žil Temný elf Eöl. Pocházel z Doriathu, ale odtamtud uprchl, a zůstával v nanelmothských stínech. Přátelil se s trpaslíky a znal mnohé z jejich umění.
Eöl zahlédl Aredhel - v přítmí vypadala jako bílý záblesk světla - a zamiloval se do ní. Svými kouzly zahalil les, takže Aredhel to táhlo do hlubin Nan Elmothu k Eölovu domu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Eöl si ji vzal za manželku. Aredhel nebyla nešťastná. Mohla chodit kam chtěla, dělat si, co chtěla, jediné, co jí Eöl zakázal, bylo pobývat na slunci a navštěvovat své příbuzné.
O několik (set) let později se Aredhel narodil syn. Pojmenovala ho Lómion - Dítě přítmí, ale jeho otec mu dal jméno až ve dvanácti - Maeglin - Ostrý pohled.
Maeglin se více podobal svým noldorským příbuzným, ale povahou byl spíš po svém otci. Často s ním chodil k trpaslíků a učil se těžbě rud. Přesto měl radši svou matku. Když byl Eöl pryč, vyprávěla mu o Noldor.
Tehdy se v Aredhel i v Maeglinovi probudila touha opět spatřit své příbuzné. Jednoho dne, když byl Eöl na nějaké schůzce u trpaslíků, to Maeglin nevydržel a přemluvil Aredhel, aby s ním utekla. Eöl se však vrátil dřív, než očekávali
