Tolkien: Co nevíte o Středozemi

Nimrodel, Amroth a Mithrellas

Uvěříte mi, když vám řeknu, že Théoden byl z (velmi velmi) malé části elf?

Myslím, že všichni známe tři případu svazku mezi mužem a elfkou (Beren+Lúthien, Tuor+Idril, Aragorn+Arwen). Všechny jsou si hned v několika směrech podobné. Člověk, urozený a původem ze Tří domů, vykoná hrdinský čin, nějakou náročnou pouť, a vezme si elfku, která je tradičně princeznou (no dobře, Arwen není tak úplně princeznou, jen dcerou Pána Roklinky) a má velmi slavné a mocné rodiče. Vždy se jedná o lidi a elfky, kteří výrazně ovlivní běh dějin. Všichni mají syna, právě jednoho, který později bude hrát důležitou úlohu. Všechny tyto příběhy jsou velmi dojemné, slavné a velkolepé. A navíc Aragorn a Arwen jsou oba příbuzní druhých dvou párů. Ale pak je tady ještě jeden případ.

Ale začněme od začátku. Asi znáte smutný příběh o Amrothovi a Nimrodel.

Amroth byl nejprve (tím chci říct v první verzi příběhu o něm) synem lórienského krále Amdíra, který padl na Dagorlandu, a sám se pak stal králem Lothlórienu. V té době žili Galadriel a Celeborn v Imladris a do Zlatého lesa přišli až po Amrothově konci.

V pozdější době Tolkienova díla (tedy pravděpodobně to bylo po napsání PP, ale taky se možná jedná o dřívější variantu, těžko říct) byl Amroth přímo synem Galdariel a Celeborna.
Zatímco on vládl Lórienu, ti dva a Celebrían (která si ještě nevzala Elronda) bydleli u řeky Gwathló v místě, které se později jmenovalo Dol Amroth podle jejich syna/bratra. A právě Dol Amroth je velice zvláštní kraj. Přestože patří ke Gondoru, je víceméně samostatný, má vlastní Pány a dokonce leží poblíž přístavu, ze kterého elfové odplouvali na Západ. Proč? Už v Prvním věku zde žili Sindar. Ve Druhém věku jej kolonizovali Númenorejci. A i ve Třetím věku zde byla zachována tradice přátelství s elfy.

Nimrodel žila v Lothlórienu ještě před příchodem Noldor a Sindar. Jejich usídlení tam příliš neuvítala. Bydlela od nich stranou u říčky, kterou po sobě pojmenovala a mluvila jazykem lesních elfů, který se ve Zlatém lese přestal používat.

Přesto se zamilovala do lórienského prince Amrotha, ale vzít si ho nechtěla. Amroth kvůli ní dokonce zavedl tradici spaní v korunách stromů na talanech po způsobu lesních elfů.
S probuzením Durinovy zhouby se Nimrodelina úzkost ještě zvětšila, a ona prchla až k hranicím Fangornu (kam v té době Zlatý les sahal). Amroth ji vyhledal a nabídl, že se spolu vypraví do Zemí neumírajících, kde se dočkají věčného pokoje. Souhlasila.

Vydali se tedy do přístavu poblíž Dol Amrothu, spolu s Nimrodel šlo pár jejích dívek, ale cestou se zlou náhodou rozdělili. Amroth tedy pokračoval dál. V přístavu však byla jen jediná loď, která se právě chystala vyplout. Amroth prosil, aby na Nimrodel počkali.
Jedné noci se přihnala silná bouřka, zpřetrhala lana a hnala loď směrem k Umbaru. Amroth se vrhnul do vln a snažil se doplavat ke břehu. Pak už o něm nikdo neslyšel.

Nimrodel se ztratila v horách. Zdržela se u řeky Gilrain, která jí připomněla domov. Do přístavu přišla až po odvátí Amrothovy lodi. O jejím osudu je mnoho pověstí, ale pravda se nezná.

V PP Legolas říká o Imrahilovi z Dol Amrothu, že je vidět, že má v žilách elfí krev. Co se tím myslí? Jeden z předků knížat Dol Amrothu si vzal elfku. Je to naprosto šokující, protože všechny ostatní svazky muže a elfky jsou slavné, známé, důležité. A pak je tady Imrazôr a Mithrellas.

Mithrellas byla jedna z družek Nimrodel. Když se s ní vydala do přístavu, taky se ztratila. Našel ji však gondorský kníže Imrazôr, který se procházel po lesích poblíž Dol Amrothu, a ujal se jí. Zamilovali se do sebe a vzali se. Když mu však porodila syna Galadora, který se stal prvním knížetem Dol Amrothu, a dceru Gilmith, v noci utekla a nikdo ji víckrát neviděl. Proto však byli potomci Galadora a Gilmith ušlechtilí, moudří a hezcí.

Jejich příběh je tak zvláštní a odlišný od těch tří zmiňovaných na začátku kapitoly! Imrazôr na rozdíl od Berena, Tuora nebo Aragorna rozhodně není žádný velkolepý hrdina a Mithrellas také není vznešená elfí princezna, ale "jen" lesní elfka.

Potomkem Galadora, syna Mithrellas a Imrazôra, byl dolamrothský kníže Imrahil, který se objevuje v PP. A právě o něm Legolas říká, že má v žilách elfí krev. Přestože Mithrellas byla jen "obyčejná" lesní elfka a přestože mu byla vzdálená už tolik generací, Legolas to poznal.

Imrahil měl sestru jménem Finduilas. Ta si vzala Denethora II. Ano, správně. To znamená, že i Boromir a Faramir byli z (velmi malé) části elfové.

Ale to stále není všechno. Imrahil měl dceru jménem Lothíriel. Lothíriel si vzala Éoméra. Tak se dostala elfská krev i do Rohanu. A to pořád ještě není konec, ona totiž byla v Rohanu už PŘED Lothíriel. Théodenova matka se jmenovala Morwen z Lossarnachu, a i ta byla příbuzná dolamrothským knížatům. Takže i Théodén měl v sobě kapičku elfí DNA.

Uffff, tyhle tolkienovské genealogie mi dávají zabrat. Mimochodem, víte že kromě těchto čtyř případů lásky mezi elfy a lidmi existoval ještě jeden? Schválně napište do komentářů, jestli víte, co mám na mysli (ale jestli nevíte, nebojte, brzy o tom vyjde celá část).

R.