Defence Against Love Arts

23. kapitola

„Je to dobrý úkol, můžeme se hodně naučit. Jsem vážně ráda, že na nás vyšli zrovna Gringottovi...i když se skřety to může být docela náročné," brebentila Hermiona, když se s Harrym, Nevillem a Ginny po večeři uvelebili v Nebelvírské společenské místnosti. Ron se k nim z pochopitelných důvodů nepřidal. Harryho to na jednu stranu mrzelo, na druhou měl velikou radost, že vidí Hermionu o něčem zaujatě povídat. Zdálo se, že zadání nového úkolu ji dokázalo poměrně slušně rozptýlit, což potřebovala jako sůl.

„Mně se to moc nezdá...skřeti nejsou zrovna milá stvoření," odvětil Neville a zatvářil se nešťastně, „klidně bych si to vyměnil s Harrym a Malfoyem."

Hermiona na něj vytřeštila oči: „Vyměnil bys Gringottovy za Děravý kotel? To přece nemůžeš myslet vážně? Raději bys roznášel máslový ležák, než získal povědomí o kouzelnickém bankovnictví?"

„Ehm," odkašlal si Harry, aby dal najevo, že se v místnosti taky nachází.

„Ah, promiň Harry!" špitla Hermiona omluvně. Ginny se zahihňala a Hermiona po ní střelila výstražným pohledem. „Stáž v Děravém kotli bude určitě taky přínosná!" snažila se zachránit situaci. Harrymu to ale bylo celkem fuk. Čekaly ho čtyři dny v Dracově přítomnosti.

Těšil se? Možná. Víc než cokoliv byl zvědavý. A jako vždy, když se měl v poslední době ocitnout v blonďákově přítomnosti, pekelně nervózní.

„Představte si Malfoye, jak servíruje jídlo třeba Hagridovi!" zasmála se Ginny od srdce. Neville se neudržel a taky vyprskl smíchy. Harry chtěl nejprve něco namítnout, protože jemu samotnému představa úslužného Draca připadala vcelku zajímavá. Raději to ale nechtěl pokoušet, a tak se smál s ostatními.

-----------

Týden uběhl jako voda a bylo tu pondělí - den, kdy měli všichni nastoupit na svoji stáž do Příčné. Harry s Dracem spolu od poslední hodiny s Pastorkem nemluvili, ale jejich potkávání se na školních chodbách se z téměř neznatelných neverbálních pozdravů dostalo alespoň do úrovně „ahoj" a „čau".

Všichni se měli sejít brzy ráno na náměstí v Prasinkách, odkud bylo v plánu přemístit se do Londýna. Draco se probudil velice časně a cítil se vcelku odhodlaně. Vnímal nadcházející čtyři dny jako velikou příležitost a výzvu někam se s Harrym posunout. Musí se o něco pokusit, prostě musí! To vzduchoprázdno, které se mezi nimi rozhostilo, ho ubíjelo.

„Draco! Pospěš!" zakřičela na něj Pansy, která už čekala ve společenské místnosti s Blaisem a Theodorem. Společně se chystali vyrazit do Prasinek. Dracovi to trvalo, měl plné ruce práce s úpravou svých vlasů, které dnes musely být stoprocentní.

Pansy si na sobě také dala záležet, jak Draco zjistil, když byl sám konečně připraven vyrazit. Měla na sobě vypasovaný kabát vínové barvy a vysoké kozačky na podpatku. Jistě, čtyři dny s Weasleym, pomyslel si Draco. Čekala ji s Ronem stáž v krejčovství u Madam Malkinové, což Draco považoval za vcelku příhodný los. Pansy se v módě vyžívala, ve svém kufru, který byl pochopitelně upraven nezjistitelným zvětšovacím kouzlem, měla snad tisíce kusů oblečení a stovky párů bot. Draco se také rád hezky oblékal, ale Pansyina posedlost mu připadala přehnaná. Vždyť stejně musí skoro pořád nosit uniformu!

Nahlas ale nic neřekl. Tušil, že by mu to Pansy vrátila i s úroky. Pořád totiž nepřišel na to, jak se dozvěděla, že má slabost pro Harryho. Možná to raději vědět nechtěl. Pro jistotu tedy mlčel a vyrazil s ostatními směrem z hradu.

_____

„Nyní se hromadně přemístíte do Příčné ulice. Tam se rozdělíte do pracovních dvojic a půjdete ke svému poskytovateli stáže. Na místě každou dvojici čeká odpovědná osoba, která vám dá další pokyny," instruovala studenty McGonagallová, když se všichni shromáždili na náměstí v Prasinkách. Pastorek přítomen nebyl, měl ministerské povinnosti.