Vyvolená: Hra, ve které nelze vyhrát✅

Den devátý 3/4

„Jako první jsem byl v Mattově skupině, kde byla logicky i Darcy. Od začátku se mi líbila, tak nějak jsme okolo sebe pořád kroužili, ale bál jsem se, co by na to řekl Matt. Přece jenom tuhle skupinu vede, a kdyby mě vyhodil, byl bych v háji. Žádná další skupina by mě nechtěla, kdyby se ze mě stal vyvrženec. Navíc mi přišlo dost šílené být zakoukaný do holky zrovna v takovéto situaci. Jednou večer jsem se hecnul a Darcy se přiznal. Řekl jsem jí narovinu, že jsem se do ní zamiloval, ale že se bojím následků. Doteď si pamatuju, jak se mi klepaly kolena a jak jsem si připadal, jako slaboch, že se Matta bojím, ale... musel jsem jí to říct. Hrozně jsem se bál, že mě pošle do háje, jenomže neposlala. Řekla mi, že se do mě taky zamilovala, ale že bratra nezradí. Nic mezi námi nějakou dobu nebylo, dokud mě jednou nepobodala jiná skupina. Nic smrtelného se mi nestalo, ani jsem nebyl v ohrožení života, ale Darcy to hrozně vyděsilo. Málem se z toho zhroutila. Byla hrozně mimo z toho, že je tu vlastně dost reálná šance, že může jeden z nás umřít. Takže jsme se dali dohromady, bez toho, aby to Matt věděl. To bych, ale nesměl být idiot. Chtěl jsem s ní být bez jakýkoliv tajemství. Napadlo mě přejít do Jackovi skupiny, přišlo mi to jako geniální nápad. Je to největší skupina, Darcy by tam byla poměrně v bezpečí a nemuseli bychom náš vztah skrývat. Nutno podotknout, že v té době bylo v Mattově skupině asi dvanáct lidí, tudíž mě ani nenapadlo mít výčitky z toho, že Matt přijde o lidi. V lese jsem začal hledat nějakého prostředníka, přes kterého bych si mohl domluvit schůzku s Jackem. Víš, měnit skupinu, není zas tak neobvyklé, takže to bylo celkem lehké. O asi dva dny později jsem se s Jackem opravdu setkal. Vysvětlil jsem mu, že bych chtěl s Darcy přejít k němu. On souhlasil, proč by taky neměl? Domluvili jsme se, že se sejdeme další den, tentokrát i s Darcy a půjdeme k němu do tábora. Nejdřív bylo v plánu, že s Darcy, prostě utečeme, ale Darcy přepadly výčitky svědomí, takže to Mattovi řekla. K mému překvapení Matt nevyšiloval a řekl, že nám nebude bránit. Jenom, ať se mu o Darcy postarám. Druhý den jsme tedy opravdu k Jackovi vyrazili a-ale byla to past. Okamžitě se na nás vrhli. Chytili Darcy a přiložili jí zbraň k hlavě, nemohl jsem se tudíž nijak bránit, ani nic udělat. Zabili by ji, to jsem nemohl riskovat. Odtáhli nás asi o kilometr dál, kde už byl Matt. Nejdřív spolu chvíli vyjednávali, ale pak Jack uprostřed svého proslovu Darcy prostřelil lebku. V prvním momentě všichni jenom zírali, potom začal masakr. Spousta lidí, tam umřela. Matt, ale jenom stál a zíral na její mrtvé tělo. Stejně jako já. Nevím, jestli to víš, ale vůdce skupiny nesmí nikdo zabít. Pokud by Matta někdo zabil, skupina toho útočníka by přišla o dva lidi. Tudíž není nic překvapivého, že se Mattovi nic nestalo, ale dosud nechápu, jak je možné, že tam nikdo nezabil mě. A-asi to měl někdo udělat. Nevěděl jsem, co mám dělat, celý můj svět se mi zhroutil. Tak jsem utekl. Dalším úplně vadným pravidlem je, že nemůžeš být bez skupiny déle, jak čtyři dny, jinak tě pak ty pošuci, co to tady vedou popraví. Měl jsem neskutečné štěstí, když jsem v lese potkal dva kluky, co zrovna hledali jinou skupinu. Založili jsme spolu dohromady novou. Časem se k nám přidávalo víc a víc lidí, až nás byla okolo 10, což jsi viděla. Asi tři týdny předtím, než jsi k nám přišla, jsem se, ale rozhodl, že v té skupině být nechci, že chci vyhrávat. Šel jsem k Jackovi. Sice jsem ho stále nenáviděl, kvůli tomu, co Darcy provedl, ale zase jsem si říkal, že vyhraju kvůli ní. Na Maxe jsem to, ale hrál, jako že jsem pořád s ním. Donášel jsem, tak Jackovi informace. Zrovna, když jsem se zrovna vracel od Jacka jsem potkal tebe a dovedl tě k Maxově skupině. Měl jsem v plánu to pak říct Jackovi, který by si pro tebe došel, ale objevil se tam Matt a já idiot, tě nechal jenom tak odejít. Kdybych ti prostě odejít nedovolil, teď bychom tu takhle vůbec nebyli a všechno by bylo mnohem jednoduší. Šel jsem to napravit, a to jsi se zrovna s Mattem pohádala a šla se mnou, jenomže nás našla Clare. Tak jsem tě pak praštil přes hlavu, za což se ti dodatečně omlouvám, ale prostě jsem zpanikařil a toto mi v tu chvíli přišlo jako dobré řešení. Následně jsem zpacifikoval i Clare, ale je dost dobrá, takže jsem též chytil pár ran. No dobře, víc než pár. To, jak jsi mě pak uviděla zbídačeného, za to mohla Clare. Nebýt toho, že se tam pak objevil Luke, tak by mě porazila. Když jsem tě pak, ale uviděl v té kleci, přepadly mě hrozné výčitky svědomí. Odešel jsem od Jacka, nebo respektive utekl. Jenom jsem bloudil lesem, dokud ehm... já... byl jsem tam, když tě Matt našel. Viděl jsem, jak je Clare mrtvá, jak jsi z toho zhroucená. Před očima se mi pořád promítal tvůj smích, Darcyn i Clařin. Uvědomil jsem si, jak moc velký jsem idiot. Pak jsem uviděl, jak postřelili Matta. Vím, že jsem měl něco udělat, ale nedokázal jsem to. Příliš jsem se bál. Jsem prostě zbabělec. Vždycky jsem byl. Od té doby, až doteď jsem se odhodlával k tomu se ti jít omluvit. Věděl jsem, že je tu dost velká pravděpodobnost, že mě nevyslechnete a prostě a jednoduše mě Matt zastřelí, ale je mi to jedno. Pro mě tahle hra už nemá smysl. Tenhle život pro mě nemá smysl Jess, já... moc se ti za všechno omlouvám. Nikdy jsem nechtěl být takový člověk, jakým jsem se stal. Hrozně moc se omlouvám." V očích měl slzy. Stejně tak já. Nevěděla jsem, co říct. Nikdo nic neříkal a všichni zírali na mě. Chris nebyl zlý člověk. Věřila jsem tomu, že v jádru byl dobrý, ale děli se mu špatné věci, se kterými se neuměl vyrovnat. Nevěděl, jak zvolit tu dobrou část jeho osobnosti a prostě udělal to co bylo snadné.