,,slibuji, že už neudělám žádnou blbost, která by mi tě odepřela. Miluju tě" zašeptal a políbil mě, než jsem stačila cokoliv říct. V tu chvíli jsem měla místo mozku opičku s činely v rukou. Byla jsem šťastná, že jsem já ta první, kterou miluje. Že já jsem ta první, kterou políbil na rty. Vážně jsem ho milovala. I když to ze začátku vypadalo, že ho nikdy nepřestanu nenávidět, tak se to obrátilo. Jako kdybych zapomněla na vraždu a byla jen já a on.
,,jaká byla tvoje mamka?" přejela jsem mu prsty po břiše. Byla noc a ani jeden z nás nespal. Byli jsme u nich, protože mě přinutil a slíbil mi, že další den budeme u nás, protože jsem si to přála. ,,byla úžasná. Dokázala se o všechno postarat a i když jsem byl malý kretén, co dělal problémy, tak nade mnou nezlomila hůl. Vždycky si se mnou sedla, všechno mi vysvětlila a já byl naštvaný, že do mě pořád něco mele, ale teď bych dal všechno za to, abych ji zase slyšel" bylo krásné, jak o ní mluvil. Měl ji rád a chyběla mu. Byla to přeci jeho mamka, kterou měl nejradši ze všech. ,,byla nemocná. Poslední normální věta, co jsem ji řekl byla, že ji to sluší. Chvíli potom jsme se pohádali i společně s otcem a já utekl z domu. Když jsem se vrátil, tak byla mrtvá. Zabili ji. Kdybych tehdy zůstal doma, tak by se to nemuselo stát" zvedla jsem k němu oči. Tohle si vážně myslí? On si to dává za vinu? ,,Zayne nemohl jsi za to. Nezabránil by jsi tomu" pohladila jsem ho palcem po tváři. ,,zabránil" zašeptal a zavřel oči. Bylo mu proti srsti o tom mluvit, protože mluvit o smrti své mamky není lehké, ale byla jsem neskutečně ráda, že se mi otevřel. ,,Zayne nedávej si to za vinu. Mysli jen na to dobré a na to, že už je na lepším místě" vytáhla jsem se blíž k jeho obličeji a políbila ho na tvář. ,,nikdy nebyla ráda, že jsem s otcem v gangu. Bála se. A taky chtěla poznat nějakou holku, kterou miluju... Mrzí mě, že vás už nikdy nepředstavím" sedla jsem si obkročmo na jeho břicho a lehla si mu na hruď. ,,miluju tě" políbila jsem ho na krk a zavřela oči. Nechtěla jsem to něčím kazit. Bylo mi jeho mamky hrozně líto a mrzelo mě, že Zayn musel zbytek dětství vyrůstat jen s taťkou. Každé dítě by přece mělo mít mamku, která by ho provedla pubertou, první láskou a podobně. ,,kdyby věděla, že budu mít dítě, tak by skákala radostí" přejížděl mi prsty po páteři. Hned, jak to vyslovil, se mi ruce osypaly husinou. Tohle ještě vytahovat neměl. ,,nemluv o tom prosím" lehla jsem si vedle něj a začala koukat do stropu. O tomhle tématu jsem nechtěla mluvit ani s matkou, když na mě řvala. Prý ji volali z nemocnice, protože tam ani jednou za mnou nebyla a řekli ji, že jsem byla těhotná. Od té doby je to horší a horší. Všechno.
,,ty jsi přijela do školy se Zaynem Malikem?" zeptala se mě Molly, když jsme šli chodbou na další hodinu. ,,povídá se to po celé škole" objasnila mi, když jsem se na ní nechápavě podívala. ,,jo" potvrdila jsem ji. ,,vy se zase bavíte? Jakože úplně bavíte?" zastavila se u našich skříněk a nevěřícně se na mě podívala. ,,jo, miluju ho. Nemůžu ho od sebe odhánět napořád" povzdechla jsem si. V poslední době toho bylo hodně a já byla často nerozhodná, ale tohle jsem věděla. Jsem si jistá, že ho miluju. ,,já tebe taky" ozval se za mnou hlas Zayna a políbil mě na tvář. Hrozně jsem se ho lekla. Molly otevřela pusu dokořán a koukala na nás. Já se nevědomky usmála a otočila se k němu čelem. ,,omlouvám se" vzal mě za krk a políbil mě na rty. Celým mým tělem projela elektřina. Chtěla jsem takhle zůstat už navždy, ale dýchání nám to neumožnilo. Omlouval se za to, že večer vytáhl téma dítě. Od té doby jsme spolu moc nemluvili... ,,na dnešek si nic neplánuj" uculil se a zase odešel. ,,no ty vole" chytla se za srdce Molly a opřela se zády o skříňky. ,,Zayn Malik někoho miluje. Miluje tebe" protočila jsem s úsměvem očima a vzala si věci. Vždy, když se něco stalo se Zaynem, tak jsem se musela usmívat. I když jen v těch dobrých situacích.
,,Megan posloucháš mě?" vyrušila mě z přemýšlení učitelka. ,,promiňte" omluvila jsem se hned a narovnala záda. Molly vedle mě byla červená od toho, že se snažila zadržet smích. ,,tak ještě jednou pro tebe. Ticho!" zakřičela na ostatní, když se začali smát. ,,tohle je Anastásia a byla bych ráda, kdybys ji provedla po škole. Jsi z tvých spolužáků nejspolehlivější" zamračila se na ostatní. ,,začnete hned po hodině" jen jsem přikývla a drkla ramenem do Molly, když se mi začala posmívat, že s ní musím trávit čas. Anastásia byla menší blondýna při těle s brýlemi. Měla červené tváře, protože se asi před naší třídou styděla. Vyslala jsem k ní povzbudivý úsměv a dál se věnovala sešitu, do kterého jsem si po celou dobu hodiny čmárala. Furt jsem musela myslet na Zayna a to se mi vůbec nelíbilo. Bylo vůbec zdravé na někoho myslet tak moc?
,,tudy se jde do druhé tělocvičny. Chodí se tam hlavně v létě" vyšly jsme s An ven. Docela jsme si sedla a hodně jsme se i smály. ,,ehm dej mi chvilku" usmála jsem se na ni a šla k tmavovlasovi, co seděl na zemi kousek od nás. ,,co tu dělá Zayn Malik a ještě k tomu sám?" položila jsem mu ruce na ramena a on zaklonil hlavu. V jedné ruce měl cigaretu, kterou měl skoro dokouřenou. ,,nevidíš?" pozvedl ji v prstech a já ptotočila očima. ,,proč jsi tady? Kde máš ostatní?" sundala jsem ruce z jeho ramen a přes rameno se ohlédla na An. Stála tam a pozorovala nás- spíše Zayna- a když si všimla mého pohledu, tak se nervózně usmála. ,,kluci museli... Pryč" taky na ni pohlédl a naklonil hlavu na stranu. ,,je nová" sklonila jsem se k němu a zašeptala mu to do ucha. ,,jo já vím, Louis to říkal" vrátil pohled ke mně. ,,hele krásko..." zabiju ho za tu přezdívku.
