Léto s tebou

Epilog

O rok později...

„Připravená?"

Naposledy pohlédnu na náš dům a přikývnu. Tanner mi otevře dveře od auta a já s úsměvem nasednu dovnitř. Dnes společně odjíždíme na univerzitu. Nemůžu se dočkat tohohle dalšího začátku. Byl to ten nejúžasnější rok, který jsem si jen dokázala představit. Stále jsme spolu dělali všechno jako doposud, ale přestala jsem skrývat své skutečné city. Ze začátku to ve škole bylo zvláštní, především jsem musela snášet pohledy holek, které se snažily Tannera získat pro sebe. Ale někteří spolužáci nám dokonce řekli, že už bylo sakra na čase. A Tanner? Je skvělý kamarád a ještě lepší přítel. Neustále se mě nějak dotýká, líbá do vlasů a šeptá sprosťárny, které by se mnou nejradši dělal.

Vyjedeme na dálnici a Tanner mi položí volnou ruku na stehno. „Na co myslíš?"

Uculím se. „Vzpomínám na náš první společný rok."

„Jsem si jistý, že ty další budou ještě lepší."

„Jak to můžeš vědět?"

„Ehm...kotě...budu tě mít jen pro sebe."

Rozesměju se. „Divím se, že nám rodiče na ten společný studijní byt kývli."

„Proč by ne? Známe se celý život a musí jim být jasný, že poslední rok spolu i šou..."

„Tannere!"

„Dělám si srandu," zakření se. „Ale nemůžu se dočkat, až ten byt pokřtíme."

Zavrtím pobaveně hlavou. „Máš štěstí, že tě miluju."

Krátce na mě pohlédne, než tiše řekne: „Jo, to mám."

Doufám, že se vám můj příběh líbil. :-) Pokud ano, hlas potěší. Děkuji. ;-)