Jiskření

1. prosince

Je první prosincový den, čas adventu. Venku je  však pošmourno a smutno. Místo sněhových vloček , jak by se na tento předvánoční čas slušelo, tančí  ve větru jen zbytky starého listí. 

Mladičká dívka si  povzdychne. Navyklým pohybem prohrábne neposlušnou kštici hustých, tmavých vlasů a do sluchátek si pustí oblíbenou skupinu. 

S pohledem upřeným do prázdna, vrací se ve vzpomínkách do stejně pošmourného a přece tak jiného dne před rokem.

**************

Tichá melodie důvěrně známé koledy, vykouzlí na její tváři zasněný úsměv. Znovu cítí vůni čerstvého jehličí a horkého punče. Slyší jemné cinkání zvonečků.

Byl to jejich první společný advent. Znali se  sice už dříve, téměř tři roky se potkávali na chodbě gymnázia.  Jeho vysokou postavu,  výrazné šedozelené oči a hnědé, krátce střižené vlasy, vždy pečlivě upravené, nemohla přehlédnout. Celou tu dobu o něm věděla jenom to, že studuje o ročník výše a děvčata ho moc nezajímají.

Až před měsícem, jakoby nějakým zázrakem, jeden druhého objevili. A najednou prožívají něco, o čem dosud jenom slýchali a po pravdě řečeno, příliš v to nevěřili. 

Je to skutečně láska? 

Na tuto otázku si žádný z nich nedokáže odpovědět jednoznačně.  Zatím jim stačí, že se spolu cítí tak hezky. 

S úsměvem vzpomíná, jak se ji tehdy snažil Marek políbit a díky strkanici rozverných mladíků, přistála jí pusa někde za uchem. Oba se rozesmáli.

Pak ji ale pevně objal kolem ramen a přituleni k sobě, proplétali se hlučným davem k zářícímu vánočnímu stromu.

Před ním, na pozadí bohatých větví mohutné jedle, osvětlené množstvím  pestrobarevných lucerniček, rozehrála se dojemná  scénka z dávného Betléma.

Marie s Josefem se skláněli nad děťátkem v jesličkách. Zuzku tehdy ale zaujala i živá zvířata kolem. Na vrstvě slámy  pokojně polehávaly ovečky, rozvážně přežvykovala bradatá koza a jen kousek dál  stála strakatá kravička.

Idylickou pohodu  ale narušila příhoda opodál. Jakýsi mladý muž se tam vztekle obořil na  svoji partnerku. Ona  k němu ustrašeně vzhlédla a Zuzka v ní poznala bývalou spolužačku.

"To je přeci Iva,"  zašeptala,  "a on, je to vážně Robin?"

"Hm, naši loňští maturanti," přikývl Marek,

"Co se to mezi nimi stalo?" nemohla pochopit Zuzka, "Vždyť ve škole jim nikdo neřekl jinak, než  Romeo a Julie."

"To víš, svět dospěláků je složitý," zareagoval na její udivený pohled Marek a odvedl ji k blízkému stánku. "Koukni, tady mají halušky, dáme si?"

Ona přikývla, ale stále jí nešel z hlavy ten náhodně vyslechnutý hovor.

"Jak se mohlo stát, že z pohodové dívky je  najednou ustrašená  manželka a  ze zamilovaného kluka, zlý despota?"

"To nám se stát nemůže," naklonil se k ní Marek a políbil ji tak, že na chvilku  zapomněla na všechno kolem...

**********

Z příjemného snění ji nemilosrdně vytrhne máma.

Zuzko, tohle teď nesmíš," bere jí sluchátka, tvoje dcerka tě potřebuje.

Zuzka se zamračí. Co všechno jí ještě budou zakazovat? Když ale uslyší zalykavý pláč, zrudne a rozpačitě zamíří ke své malé dcerce.